Smrtná neděle ve Vyškově
Na dnešní sváteční den jsme pro vás připravili speciální pořad. Velikonoce jsou, vedle křesťanské tradice, i svátky jara a za jedním takovým svátkem se vypravíme na Hanou. Konec zimy tam předznamená vynášení smrtky. Jde o prastarý obyčej, který přečkal až do dnešních dnů. Ve Vyškově natáčel Jaromír Marek.
"Smrtka se musí krásně obléct. Když se s ní loučíme, chceme, aby byla pěkně nastrojená. Dostane sukni, šátek, na krk náhrdelník z vyfouknutých vajíček. To je symbol smrti, z prázdného vajíčka nemůže nic živého vzejít."
říká Marie Pachtová. Průvod krojovaných dívek se smrtkou nad hlavou mezitím dál kráčí městem. I když počasí právě jarně nevypadá, padá sníh s deštěm a obloha je temně šedá, moranu na poslední cestě provází určitě dvě stovky lidí. Nemohl jsem se tedy nezeptat: po kolikáté se účastníte?
Anketa: "Alespoň podesáté. Je to tradice a je dobře ji udržovat."
"Chodíme každý rok a tak jsme zde. Jaro se vítá, ať je jak chce."
"Přišli jsme k říčce Haná, odstrojíme smrtku a hodíme ji do vody. Aby zima odplula pryč. Za ohbím je splav, tam ji najdou kluci a to je její konec. Zpátky se vracíme s májíčkem. Je to smrček ozdobený papírovými růžemi a vajíčky. Je to symbol jara. Na náměstí se májíček rozstříhá a každý si přinese kousek domů na památku."
Vynášení smrtky neboli morany není jediným lidovým zvykem, který se do dnešních časů na Hané zachoval. Pokračuje paní Marie Pachtová
"Děti z okolních vesnic chodí dopoledne dům od domu po příbuzných a lidé je podarovávají. Dostanou ořechy, peníze, vajíčka: děvčata syrová a kluci vařená. Dříve, když jsem byla dítě, přinesli jsme si domů ozdoby z májíčku, daly se na komoru a v květnu se růžičky přivázaly na májku."
Otázka: Kdy jste začala organizovat vynášení morany v tomto duchu?
"To bylo v roce 1968, byla jsem mladá a plná síly. Zvyk byl zapomenutý. Nikdy nebyla přerušena koleda po staveních. To se chodilo pořád, ale vynášení smrtky bylo zapomenutu. Od roku 1968 jedeme bez přestávky, rok co rok. Podílejí se na tom všichni. Je to pro radost dětem."
Kde vůbec zvyk vynášení morany vzal? Jaký je jeho původ? To je otázka pro etnologa Miroslava Válku.
"Uvádí se, že původ zvyku je předkřesťanský, že to byl obřad, který znamenal vynesení zimy a smrti. Májíček je symbol nového života. Potom to bylo převrstveno křesťanskou tradicí. V živé podobě se to v některých regionech uchovalo až dosud. Především ale v individuální podobě, tedy koledy."
František Synek z Folklorního sdružení České republiky, k tomu dodává.
"Tam, kde jsou aktivní soubory, např.na Moravě je ta tradice uchována. Do živého prostředí se přenášejí zvyky, které se naučí v souboru. Takto udržují tradici při životě."
U znovuobnovení tradice stála před sedmatřiceti lety dlouholetá učitelka Marie Pachtová. Dodnes je ve Vyškově duší celé tradice.
"Původ smrtné neděla podle mně souvisí už s tím vynášením smrtky. Lidé už určitě mělo dost zimy, těšili se na jaro. Je to vlastně už oslava léta a budoucí úrody. Je to předkřesťanský obyčej. Vidíte zde symboly smrti, vyfouknutá prázdná vajíčka, vymlácená sláma. Tradici jsme obnovili a udrželi i přes mnohé obtíže. Teď už mám následovníky a až zavřu oči, smrtná neděle se bude slavit stále."
