Sopečný prach způsobil cestovnímu ruchu stamilionové škody

Sčítání škod, způsobených leteckou uzávěrou kvůli prachu z islandské sopky, sice ještě není u konce, nicméně určitá čísla už na stole jsou. Český cestovní ruch prý přišel dohromady o půl miliardy korun a ve vzduchu se vznáší otázka o případné státní pomoci. Ta se ale v době deficitu nezdá příliš pravděpodobná.

Jen několik dní ve druhé polovině dubna trvalo omezení letů nad částí evropského kontinentu kvůli prachu z islandské sopky. Přesto se škody vyšplhaly do obrovských výšek. Dokonce i jindy neústupná Evropská komise naznačila, že nebude proti určitým formám státní pomoci leteckým dopravcům. I když, jak referuje bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák, přednost by podle možnosti měly dostat formy pomoci nepřímé:

"Jednotlivé země by mohly být dočasně shovívavější k leteckým společnostem a povolit jim například více nočních letů nad městy, aby se podařilo dohnat výpadek v přepravě cestujících a zboží. Mohou také poskytnout aeroliniím finanční pomoc. Musí se přitom dodržet platná unijní pravidla. Pomoc smí pokrýt jen ztráty prokazatelně vzniklé nedávnou krizí." Ta provozovatelům letecké dopravy nad Evropu prý způsobila škody mezi 1,5 až 2,5 miliardami eur.

V případě Českých aerolinií jejich prezident Miroslav Dvořák hovoří o nejméně sto milionech korun, ke kterým vyčísluje i ztráty Letiště Praha, jehož je zároveň generálním ředitelem:

Miroslav Dvořák
"V případě Letiště Praha je to o něco snazší, to vyčíslení probíhá de facto každým dnem, ale v tuto chvíli se zastavujeme na částce někde kolem 50 miliónů korun. V případě Českých aerolinií je to daleko těžší, protože samozřejmě ten doběh, ten dopad teprve přichází. Můžeme dnes říct, že to budou desítky miliónů korun za den, to znamená určitě ta částka přesáhne 100 miliónů korun za těch šest dní."ČSA podle Dvořáka ale zatím neuvažují, že by kvůli tomu žádaly stát o finanční pomoc.

České cestovní kanceláře a hotely pak vyčíslily své ztráty na téměř půl miliardy korun. "Ta částka se dá strukturovat jako na přímé ztráty těch subjektů, kterých se to přímo týkalo, to znamená prodloužené pobyty v zahraničí, hledání jiných cest pro klienty domů, tak i těch cestovních kanceláří, které se zaobírají příjezdovou turistikou. To znamená těch cestovních kanceláří, kterým nepřijeli klienti nebo o které se museli postarat delší dobu tady v Čechách," shrnul Jan Papež z Asociace cestovních kanceláří. A to ještě podle něj nemusí být konečný účet:

"Konečný účet to nemusí být, protože především v budoucnosti mohou cestovní kanceláře tratit velké peníze především ze zrušených zájezdů cizinců sem do Čech, celé šňůry se ruší. Anebo cestovní kanceláře, které vyvážejí turisty, mohou být poškozeny tím, že třeba letadla zůstanou poloprázdná."

Z oné půl miliardy pak více než dvě třetiny, zhruba 380 milionů korun, připadá na hotely. Tajemník Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek vysvětluje: "Hotely mají mnohem vyšší škody, protože tam samozřejmě došlo k tomu, že když to propočítáte na všechny hotely v České republice, na jejich průměrné tržby, které mají, tak v podstatě tam docházelo ke stornům, ale i do budoucna – třeba konference a další věci se nekonaly. A není zcela jisté, jestli ty dané konkrétní akce se budou konat v následujícím nějakém náhradním termínu. Čili to je ztráta, kterou samozřejmě nelze nijak v tomto okamžiku nahradit."

Ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška proto slíbil podnikatelům v oblasti cestovního ruchu hledat cesty, jak škody způsobené sopečným prachem kompenzovat: "Dohodli jsme se na tom, že ministerstvo pro místní rozvoj bude hledat další prostředky, i v souvislosti s plánem konsolidace cestovního ruchu, což je úkol vlády pro ministerstvo, tak aby ze státních prostředků mohlo podpořit incoming a domácí cestovní ruch, aby ztráty z této živelné katastrofy byly kompenzovány v druhé polovině roku."

Václav Stárek z Asociace hotelů a restaurací už ví, k čemu by podnikatelé v cestovním ruchu případné podpory využili: "K systémové podpoře cestovního ruchu a potom samozřejmě k propagaci těch jednotlivých destinací České republiky."

Podle představ ministra Vondrušky by příslušné asociace připravily klíč pro rozdělení peněz, které by z národních nebo evropských zdrojů získal jeho resort: "My samozřejmě nečekáme, ani jsme to nečekali, že by ministerstvo financí dalo cestovním kancelářím peníze. Budeme o ně žádat jako úřad, jako resort, a budeme je chtít použít ve prospěch toho poškozeného oboru."

Z národních zdrojů se ale za dané finanční situace státu cestovní ruch sotva dočká nějakých peněz. Potvrdil to i náměstek ministra financí Ivan Fuksa: "O samotné sanaci a pomoci v tuto chvíli jednoznačně neuvažujeme. I z důvodu stavu veřejných rozpočtů."

Ale i kdyby měl stát dost peněz – mají podnikatelé vůbec morální právo se domáhat náhrady škod, které se vlastně dají považovat za jejich podnikatelské riziko? Podle Jana Papeže z Asociace cestovních kanceláří o tom není pochyb:

"My se samozřejmě k tomu stavíme i z této strany docela otevřeně. My říkáme, že to je riziko našeho podnikání, pokud by na nás platila stejná pravidla, jako na jiné podnikatelské subjekty, například pojišťovny, které se mohou vyvázat 'vyšší mocí' ze svých plnění. My se v mnoha případech nemůžeme vyvázat. To znamená stát nám nastavil ty parametry tak, že se nemůže používat 'vyšší moc' v každém případě a tím pádem předpokládáme, že by stát měl v takové situaci pomoci."

Je zřejmé, že i přes tyto argumenty může český cestovní ruch v daném okamžiku počítat s pomocí nanejvýš malou, spíše však žádnou. Debata je to ale přesto zásadní: co kdyby totiž třeba jednou vypukla letecká uzávěra nikoliv několikadenní, ale třeba nekolikatýdenní? Zatím tedy lze jen doufat, že k ničemu podobnému nedojde.