Soud zrušil zákaz akce Protest proti sionismu v Plzni
V polovině února letošního roku zakázal úřad centrálního městského obvodu v Plzni akci Protest proti sionismu. Jeho svolavatel Tomáš Babka podal proti rozhodnutí žalobu a Krajský soud v Plzni v pondělí rozhodnutí úřadu zrušil pro nepřezkoumatelnost.
Mluvčí centrálního plzeňského obvodu Hana Josefová se před časem k zákazu akce vyjádřila takto:
"Podle zákona o právu shromažďovacím není mužné shromážděním protestovat proti politickému nebo jinému smyšlení. takové shromáždění by mohlo směřovat k výzvě popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů. Podle vyjádření policie ČR je svolavatel Protestu proti sionismu Tomáš Babka čelním představitelem Autonomních nacionalistů Plzeňsko s kontakty na radikální část Národního odporu Praha"
Starosta Jiří Strobach uvedl, že jim nezbývá nic jiného než rozhodnutí soudu respektovat a na pochod se připravit. Podle Evy Štixové z plzeňské židovské obce se opakuje situace, která se ve městě stala před rokem. Tehdy úřad včas nereagoval na ohlášení pochodu pravicových radikálů a pochod se mohl uskutečnit. Primátor Pavel Rödl ho později zakázal, ovšem podle soudu neoprávněně, takže neonacisté 1. března skutečně prošli městem.
Podle ředitele Židovského muzea Leo Pavláta je už z názvu akce jasné, že má antisemitský podtext."Slovo sionismus v pojetí těch extrémních mluvčí má jednoznačně protižidovský akcent, tak tomu bylo v komunistickém období, kdy všechny ty protižidovské akce byly označovány jako akce proti sionismu. Tady, aby nebylo vůbec pochyb, tak je ještě explicitně na těch webových stránkách Odporu zvýrazněn ten židovský vliv ve společnosti, to je formulace, kterou známe skutečně jen z období nacismu."
Leo Pavlát ještě k rozhodnutí soudu dodal:
"Já to zdůvodnění neznám a nemám kvalifikaci, abych hodnotil rozhodnutí soudu, ale myslím si, že ti, kdo se domnívají, že akce má antisemitský podtext, tak se nepletou. Je zřejmé, že ten shromažďovací zákon v té současné podobě neznemožňuje jeho zneužívání extremisty."
Příští Historické obzory přinesou také rozhovor s pamětnicí, která byla za druhé světové války ukrývaným dítětem. Také ona ve svém vyprávění vzpomínala na politické procesy a postavení Židů ve společnosti. Na její přání neuvádíme její jméno.
"Prostě byla doba, kdy se o antisemitismu nemluvilo, ale existoval a byl takový skrytý pod hladinou. Žít jsme vlastně začali až teď, kdy se můžeme cítit být svobodnými lidmi se strachem tadyhle ..."