Sport

Česká reprezentace nastoupila v pátek ke svému sedmému a zároveň poslednímu přípravnému utkání před kvalifikací na mistrovství Evropy, které se uskuteční za dva roky v Portugalsku. Do Prahy přijel silný výběr Jugoslávie, jenž nás mimo jiné připravil o účast na mistrovství světa v roce 1998. Mnozí očekávali, že svěřence trenéra Brucknera čeká po utkání s podceňovaným Slovenskem silný soupeř.

Sport

Foto:ČTK

Ještě než dostala tato iluze šanci se rozplynout, došlo k zádrhelu, který začátek zápasu posunul. Po rozcvičce se totiž zjistilo, že obě mužstva hodlají nastoupit ve stejné barevné kombinaci dresů. Nikoliv slovanská vzájemnost, ale šlendrián, který odstranil až rychlý vůz vyslaný českými pořadateli - za doprovodu policie - pro dresy jiné. "Hej Slovane" a "Kde domov můj" tak zaznělo na poloprázdné Spartě až o 30 minut později než bylo původně plánováno. Soudíme, že na pět stovek záchranářů a vojáků základní služby, takto odstraňovatelů povodňového smetí z Prahy, kteří dostali na zápas volnou vstupenku, po zkušenostech posledních dnů drobné zpoždění jen tak nerozházelo.

Zápas začal ve vysokém tempu: již ve 2.minutě vedlo české mužstvo 1:0 zásluhou Vladimíra Šmicra a do poločasu to bylo již 2:0, když zvyšoval bek Tomáš Ujfaluši. Laxně hrajícím Jihoslovanům vstřelili naši hráči - ještě jednou Ujfaluši a dvakrát Milan Baroš - ve druhém poločase ještě tři branky, aniž inkasovali, a konečný výsledek 5:0 tak trenérovi "plavih" Dejanu Savičevićovi před kvalifikačním zápasem s Itálií přidělal vrásky na čele:

"Rychlá branka, kterou česká reprezentace dala již ve druhé minutě zcela jistě pomohla týmu k tomu, aby zápas dohrál v klidu a dal i ty další góly. Samozřejmě, že je možné prohrát, ale ne takovýmto způsobem. Přirozeně, že nejsem spokojen s nasazením hráčů, to jediné mně skutečně vadí, protože prohrát s Čechy není ostuda, ale prohrát takovým stylem, to ostuda je. Ve druhém poločase jsme hráli málo útočně, tři góly jsme inkasovali po přerušení hry - ze standardních situací - přestože jsme se těmto situacím věnovali; sám jsem hráčům říkal, že jsou Češi ve standardních situacích velmi silní. Takto jsme dostali celkem tři góly a po čtvrtém už bylo jasné, že brzy padne i pátý. Nezbývá mi než české reprezentaci pogratulovat k zaslouženému vítězství."

Někdejší hráč AC Milán tak vysokou porážku skutečně nečekal:

"Takto vysokou porážku jsme skutečně nečekal, že prohrajeme 5:0 nečekal asi nikdo na stadionu. Věděl jsem, že je česká reprezentace silná, že má ve svých řadách silné osobnosti, ale že prohrajeme takhle vysoko jsem opravdu nečekal."

A jak jugoslávský trenér vysvětluje nedorozumění s dresy?

"Nevím přesně, jak k tomu došlo, ale řeknu Vám, co si myslím: lidi z naší federace tvrdí, že dostali fax, na který odpověděli, že je v pořádku, aby hrála ve stejných dresech reprezentace "A" i "B", tedy hráči do 21 let. Co se dělo potom, jak došlo k nedorozumění, nevím. Ale máme fax, ve kterém stojí, že souhlasí s tím, aby naše áčko i béčko hrálo ve dresech, ve kterých jsme nakonec i hráli."

Dodejme jen, že jugoslávské "béčko" porazilo své české protivníky 3:1, což byla jistě jen chabá satisfakce za vysokou porážku "A" mužstva. Na rozdíl od Dejana Savičeviće byl Karel Bruckner s výsledkem i předvedenou hrou spokojen:

Stankovič a autor první branky Šmicer, Foto:ČTK

"Hráči splnili to, co jsme si řekli, co si říkáme vždy před mezistátními zápasy: přístup, výkon, výsledek. Byl jsem celkem potěšen tím, že mužstvo vstřebalo informace, které se snažíme do něj dostat, že jsou již fixovány. Poplašná zpráva o naší špatné obraně - to byla výjimka, byl to jen poločas v Olomouci. Mužstvo znovu prokázalo, že hraje kompaktní obrannou fázi, že řeší situace v rámci obranné čtveřice skupinově. Tady problémy nebudou, nepustili jsme soupeře do žádné vyložené šance. Odvedli jsme dobrou práci."

Český trenér odmítl, že by vítězství nad Jugoslávci, případně výsledky přípravných utkání sváděly před kvalifikací k přílišnému optimismu:

"Nejsme příliš optimističtí, mužstvo je na zemi, přestože se mu daří. Nemusím krotit optimismus, protože to, co hrajeme je podepřeno obrovskou a náročnou prací. Proto nemusíme mít obavy z přehnaného optimismu. Mužstvo pracovalo až do konce, do 90. minuty. Ale nechci to přechválit."

Přestože panuje v realizačním týmu s herním projevem českého národního mužstva spokojenost, trenér si je rezerv vědom:

"Rezervy jsou vždycky. Jak v obranné, tak v útočné fázi, ale i v závěrečné kombinaci. Rezervy najdete vždycky. Ale nakonec nejdůležitější je udržet výkonnost mužstva, udržet ty fixované informace. Až se za měsíc sejdeme, tak budeme třeba dělat jen to, co už známe, jenom to opakovat, připomínat. A nemusíme rovnou něco zdokonalovat."