Sport
V dnešní sportovní rubrice přineseme rozhovor s akrobatickým lyžařem Alešem Valentou a poohlédneme se za dalšími sportovnímu událostmi. Především za fotbalovým šlágrem uplynulého kola ligy, zápasem Sparty s Libercem a premiérovým vystoupením českých ragbistů v rámci mistrovství Evropy.
V sobotu nastoupili čeští ragbisté v Lisabonu v rámci mistrovství Evropy skupiny A ke svému prvnímu zápasu proti domácímu Portugalsku. Zatímco pro Čechy to bylo teprve první vystoupení, Portugalci měli již za sebou dvě překvapivá vítězství nad Rumunskem a Gruzií. Česká patnáctka v Lisabonu postrádala některé klíčové hráče ze zahraničí, přesto však prohrou 43:10 ani předvedeným výkonem, zejména v prvním poločase, nezklamala. Jak zápas s černým koněm skupiny, ve které jsou ještě Rusové, Gruzínci, Rumuni a Španělé, viděl trenér Jiří Šťastný:
"Je to normální ragbyový výsledek. Není to tedy žádný velký debakl. V ragby to narůstá víc. My jsme věděli, že nás čeká velice pohyblivý soupeř. Snažili jsme se kouskovat hru a být tvrdí v obraně, přesto jsme chybovali. I rozhodčí na nás byl až moc přísný, u nás v lize to tak nebývá. Takže i to se učíme. V druhém poločase nám navíc na deset minut vyloučil třikrát hráče, takže jsme prakticky třicet minut hráli bez jednoho hráče. To se projevilo v tom, že nás Portugalci přehráli a dali nám čtyři pětky."
"My jsme si prostě řekli, že musíme šlapat dál. I když se nám nepodařily dva tři zápasy, tak jsme věděli, že to musí přijít. Semkli jsme se ještě víc a všem kritikům a těm, kdo nám nevěřili, jsme chtěli ukázat, že na to máme. Myslím si, že jsme to dokázali."
Akrobatickému lyžaři Aleši Valentovi, olympijskému vítězi ze Salt Lake City, skončila sezóna. Loni vyhrál olympiádu, letos přivedl světové akrobaty do Špindlerova mlýna i na Václavské náměstí. Přesto ve svém sportu ještě nedokázal vše, co by chtěl:
"Zdaleka ne, protože jsem ještě neskočil dva absolutně perfektní skoky za sebou. Takže to v žádném případě není o těch vítězných metách, ale spíš je to o tom skákání, protože si myslím, že skákat dobře je to nejdůležitější."
Aleš Valenta na olympijských hrách vloni zvítězil svým pětivrutovým skokem. Čím to je, že ho stále skáče pouze on?
Do nové sezóny chystá český skokan další pětivrutový skok se třemi vruty uprostřed. Znamená to tedy, že bude při závodech skákat hned dva takto obtížné skoky?
"Samozřejmě bych si to přál, připravuji to. Uvidím, jak to všechno dopadne. Věřím tomu, že na tom budu letos v létě pracovat ještě víc a potom to na tu sezónu vyjde. Ale je to technicky velmi těžký skok, který může přijít a může odejít."
Pětivrutové skoky jsou v Alešově sportu vysoko hodnoceny rozhodčími. Jaký by podle něho byl bodový zisk za dokonce dva pětivrutové skoky?
"Ten rozdíl je pak obrovský. Přesně nevím, kolik to je bodově. Dodnes ani nevím, kolik maximálně můžu dostat bodů. Mě to ani tak nezajímá. Je ale pravda - a tomu se strašně směji -, že když se při dopadu rozbiji, tak pořád dostávám kolem sta bodů, což je super. Tam je mnoho kluků s nižší obtížností, kteří ty skoky musí zvládnout fakt dobře a zatímco já skok pokazím, oni dostanou taky kolem té stovky. Takže tomu se tak nějak směji. Ale je to samozřejmě výhoda té velké obtížnosti. Nevýhodou je, že se u toho člověk může snáze zranit."
Za tři roky se konají v Turíně zimní olympijské hry, kde bude Valenta obhajovat zlato. Soupeři se už tvrdě připravují. Co pro Aleše Valentu olympiáda znamená především?
"Pro mě znamená zase parádní atmosféru, hlavně v jídelně. Protože olympiáda je doopravdy nejlepší v restauraci a potom to závodění během olympiády je trochu divné. My jsme většinou kamarádi a během olympiády už kamarádem není nikdo. Tam je to hodně o tom závodění, což se mi zas tak nelíbí."
Dnes je našemu šampionovi třicet, v době Turína mu bude třiatřicet. Jak dlouho chce vůbec Aleš závodit?
"Až mě to přestane bavit, tak se skákáním přestanu. Pro mě to rozhodně není spojeno s nějakým limitem nebo zenitem, který mám před sebou. Stejně jako Nick Fontaine. Nick odešel ve chvíli, kdy ho to přestalo bavit, když si uvědomil, že to skákání mu už nedává to, co mu dávalo, to znamená potěšení ze skoku. To bude rozhodující i pro mě. A může to být za rok i za pět let."
