Sport
Tento víkend jsme se dozvěděli druhého finalistu hokejového play off, překvapení přineslo 21. kolo fotbalové ligy a známe vítěze pražského půlmaratónu. To vše se dozvíte od Zdeňky Kuchyňové, která si také pozvala k mikrofonu české polárníky.
"My jsme věřili od začátku. Tu sérii jsme vlastně obrátili. Ze stavu 3:1 jsme vyrovnali a od začátku jsme věřili, že to dotáhneme do vítězného konce."
Kapitán poražených Vítkovic Pavel Kubina byl po utkání hodně rozlobený na hlavního rozhodčího Petra Bolinu, o kterém dokonce prohlásil, že je podplacený. Potom obránce dodal, co ho nejvíce rozezlilo.
"Dát přesilovku 5 na 3 domácímu mužstvu za stavu 1:0 pro nás dvě minuty před koncem druhé třetiny, to se dává snad jenom za vraždu a ne za dva vymyšlené fauly."
V českém hokeji zároveň finišují přípravy na světový šampionát. Česko čeká na medaili už tři roky. Trenér Vladimír Růžička má už tým složený z 90ti procent. Díky výluce v NHL si teď může vybírat. Jistou nominaci zatím mají gólmani Vokoun, Hnilička i Svoboda.
Překvapení přineslo 21. kolo fotbalové Gambrinus ligy. Byla jím prohra pražské Sparty s Příbramí 3:1. Příbrami pomohl i gól Rudolfa Otepky ze 70. minuty. Podle hostů si domácí kapitán rozehrál sám sobě rohový kop, což pravidla nedovolují. Rudolf Otepka to viděl jinak, protože jeho spoluhráč, který míč do rohu postavil, na něj šlápl.
"Je to v rámci pravidel, ten balon už se nemusí otočit okolo své osy, stačí na něho jenom šlápnout a vše to splňovalo. Já jsem toho využil, vystřelil jsem a dal jsem gól. Je to finta hlavního trenéra Tobiáše. On už to prý jednou použil v Budějovicích a Lafata z toho dal břevno, takže podruhé to vyšlo."
Následné protesty sparťanských hráčů byly marné, rozhodčí i delegát utkání potvrdili, že nevídaná trefa byla regulérní. Funkcionářům Sparty pak bylo po zápase pořádné horko. Asi stovka vlajkonošů obestoupila po porážce klubového šéfa Daniela Křetínského a bývalého bosse Vlastimila Košťála, kteří museli poslouchat zdrcující kritiku. Fanouškům se nelíbí vyhazov trenéra Františka Straky, příchod Jaroslava Hřebíka ani herní projev mužstva.
"Tahle zima mi nevyšla tak, jak jsem si představoval, byla dlouhá, plno sněhu, nebylo ani kde běhat. Pro mě je to taky velký otazník a jsem sám zvědav, co ze sebe dostanu."
Nakonec se mu podařilo splnit limit pro start na mistrovství světa v Edmontonu, zaběhl totiž za 1 hodinu a tři minuty.
Mezi ženami vybojovala třetí příčku Jana Klimešová s časem 1 hodina 15 minut. Zvítězila Keňanka Susan Kiruiová. Půlmaratonu se zúčastnila i Eva Šeberlová, manželka zlatého medailisty Romana Šeberleho. Bývalá půlkařka, která už ukončila kariéru, skončila půl hodiny za vítězkou s puchýři na nohou.
Na závěr se vydáme na severní pól. Ten se chystá na lyžích pokořit Václav Sůra. Pravděpodobně v jiné skupině půjde také zkušený polárník Miroslav Jakeš, první Čech, který stanul na severním pólu. Oba mají už se zeměmi, kde vládně sníh a led, bohaté zkušenosti.
"Na severním pólu už jsem byl třikrát. Poprvé v roce 1993, kdy jsem tam došel jako první Čech s mezinárodní lyžařskou výpravou. Pak ještě v roce 1996 a naposledy v dubnu minulého roku, kdy jsem už jako průvodce vedl mezinárodní skupinu na severní pól a nazpět. Jinak do Arktidy jezdím každoročně, v Antarktidě jsem byl jednou když se tam kdysi zakládala malá polární stanice.
Na rozdíl od Mirka to mám jenom jako koníčka. Čili já jsem měl do Arktidy 4 cesty a ten severní pól je taková třešnička na dortu. Co si nejvíc vážím a nejvíc mě zaujalo, tak bylo Grónsko. Dostal jsem se do oblasti Tule, kde jsem žil šest týdnů s domorodými eskymáky. Jezdili jsme s nimi lovit. Byl jsem tam ještě s jedním polským kolegou a to je zatím můj největší zážitek z polárních oblastí."
Členové expedice budou mít sraz na Špicberkách. Odletí na plovoucí letiště ruských polárníků Barneo a odkud vyrazí k severnímu pólu na lyžích. Na pól se vyráží právě v dubnu, kdy je nejpříhodnější počasí.
"Na severním pólu na rozdíl od jižního, kde je polární stanice a přesně vytyčeno místo, kam můžete přijít a dotknout se tyče, tak na severním pólu žádné označení není. Je to vlastně moře. Je tam hloubka 4 tisíce metrů a jít se tam dá jen v tom jarním období, kdy je to moře zamrzlé. Každá výprava si ten pól musí najít, rychle se vyfotografovat s vlajkou, protože už za několik minut jste o několik metrů mimo. Při první expedici, kdy jsme na vrtulník čekali celý den, jsme odpluli od severního pólu o nějaký ten kilometr."
Kolik máte věcí na zádech, jedete se saněmi?
"Jedeme se saněmi. Používají se, Mirek potvrdí, různé způsoby. Někdo tahá veškerou výstroj na saních. Já jsem převzal jeho styl, kdy ty lehčí věci nosíme v baťohu na zádech, protože je člověk zároveň chráněm před silným ledovým větrem a na těch saních se vezou ty těžší věci. Já odhaduji že zátěž na těchto deset dní pochodu, bude kolem 30 až 40 kilogramů. Víc by to nemělo být."
Václav Šůra svoji výstroj na severní pól vyzkoušel tak, že si na noc ustlal v mrazicím skladu. Speciální spacák, rukavice či bundy by měly vydržet až minus 48 stupňů, polární boty dokonce až minus 84 stupňů! Příští týden už budou polárníci na cestě a my si povíme, jak tráví v ledové pustině večery a jak jsou připraveni na setkání s ledními medvědy.
