Spory o výuku romštiny na školách

Vládní rada pro menšiny se v pondělí proměnila na Radu pro záležitosti romské menšiny. Zároveň se také změnil její šéf, když po odstupujícím ministrovi pro lidská práva Michaelu Kocábovi převzal tuto agendu předseda vlády Jan Fischer.

Rezignující Kocáb vysvětlil důvody a cíle této změny.

"Toto propojení je předpokladem pro úspěšnou koordinaci implementace vládní politiky na lokální úrovni. Zvládnutí integrace největší národnostní menšiny do společnosti a překonání letitých předsudků bude významným úkolem také pro následující vlády."

Premiér Jan Fischer a Michael Kocáb, foto: ČTK

V souvislosti s romskou problematikou se také objevil návrh ministerstva školství, aby byla jako nepovinný předmět zařazena výuka romštiny. Tento nápad nepovažuje za příliš povedený publicista Josef Klíma.

"Ať se tady učí kdo chce co chce, když je to volitelný předmět - máme svobodu, ale já to považuji za nesmysl. To, co romským dětem dělá největší problémy není romština, ale čeština. Proto jsou tzv. diskriminované a z Evropy nás obviňují, že romské děti diskriminujeme. Je však diskriminuje samotný původ, protože neumí dost dobře česky."

A jak by Klíma romským dětem konkrétně pomohl?

"Já si myslím, že by jim strašně moc pomohla výuka češtiny. Dejme jim náskok. Proč se mají učit romsky? V romštině neexistuje žádná přeložená literatura - Tolstoj, Hemingway, světová poezie nebo Shakespeare."

Důvody, proč ministerstvo školství prosazuje výuku romštiny shrnuje náměstkyně ministerstva a zároveň ředitelka sekce speciálních programů ve školství Klára Laurenčíková.

Klára Laurenčíková

"My jsme vázáni evropskou chartou regionálních a menšinových jazyků a také rámcovou úmluvou na ochranu menšin. Tyto mezinárodní dokumenty ČR podepsala již v roce 2005. My jsme mezinárodně zavázáni, že budeme ve školách vytvářet prostředí, aby žáci, kteří mají zájem se v menšinových jazycích vzdělávat, tak aby tuto možnost měli."

Faktem je, že podepsat a ratifikovat evropskou chartu regionálních a menšinových jazyků ČR nikdo nenutil a mnohé země na ní ani nepřistoupily. Příkladem je třeba Francie, která svou identitu a především francouzštinu úzkostlivě chrání a na podmínky evropské jazykové charty jednoznačně odmítla přistoupit. Laurenčíková si však stojí za tím, že výukou romštiny by se Romům projevila patřičná úcta a zároveň se jim dodala i notná dávka sebevědomí.

"Souvisí to i s úctou k jejich kulturní identitě. My si neosobujeme právo těmto menšinám upírat možnost se kvalitně vzdělávat ve svém jazyce. Tento prostor chce ministerstvo školství také vytvořit."

Tuto tezi Josef Klíma rozporuje.

"Romové o to nemají zájem, ti se chtějí prosadit, jít do světa a dosáhnout stejných životních podmínek jako všichni ostatní - Francouzi, Němci, Češi nebo kdokoliv jiný."