Starostové založili sdružení, které chce bojovat proti stavbě radaru

Starostové obcí kolem vojenského újezdu Brdy, kde má stát americký radar, založili v Rožmitále pod Třemšínem sdružení, které chce bojovat proti jeho stavbě. Zároveň má obce zastupovat i při jednání s vládou. Listinu podepsalo 31 ze 34 přítomných. Znamená snad odmítnutí tří starostů skutečnost, že mezi obcemi dochází k rozkolu?

Foto: ČTK

Zdá se, že starostové už tak jednotní nejsou. Minulý týden vyzvali k bojkotu schůzky s vládním koordinátorem Tomášem Klvaňou. Úspěšní byli jen částečně. Ze 16 pozvaných jich přišlo 9. Ti dostali studii zdravotních rizik a jednání označili za posun od emotivního k racionálnímu. Starostové požadují především objektivní informace, většině se nelíbí špatná komunikace vlády a nevyjasněné otázky zdravotních rizik radaru. Poukazují i na nesouhlas většiny občanů. Proto se rozhodli ustanovit volné sdružení proti stavbě radaru. Základní listinu podepsalo 31 ze 34 přítomných zástupců obcí, uvedl starosta obce Trokavec Jan Neoral.

"Vlastně nemáme žádné speciální požadavky na vládu. My jen chceme s vládou vést dialog na základě dialogu s odborníky a už ne prosím vás s odborníky na zdravotní dopady, protože to je podružná záležitost. V prvé řadě je nutno vzít v potaz nebezpečí mezinárodního dopadu, nebezpečí pro občany ČR."

"Kromě zdravotního hlediska, tak převládá obava z toho, že opět přijde cizí armáda na naše území a je jedno jestli je to armáda americká nebo jakákoliv jiná,"

dodává starostka Lás Jitka Říhová. Zástupci tří obcí Plzeňského kraji odmítli listinu podepsat. A to Spáleného Poříčí, Hrádku a Strašic. Jejich starosta Jiří Hahner setkání v Rožmitále kritizuje.

Foto: ČTK

"Je to takový revoluční postoj, což už vyplývá z pozvánky na dnešní den, že zahajujeme boj. To je terminologie z doby před rokem 1990 nebo mi to připomíná nějaké filmy z 'divokého Západu'. Já si osobně myslím, že se musí jednat. Tím docílíme nejvíc. Budeme čekat na výsledek referenda ve Strašicích, které se bude konat na podzim. Jinak zatím čerpáme z podkladů ankety, kterou jsme uspořádali v květnu. A tam se nám bohužel dostavilo pouhých 20 procent voličů, takže z toho usuzujeme, že tato problematika není pro občany Strašic stěžejní, že jsou daleko důležitější věci, které je více zajímají."

Zástupci Strašic také uvedli, že jednání s vládním koordinátorem Klvaňou a dalšími jsou důležitá pro to, aby obce z okolí vojenského újezdu mohly získat finanční kompenzace za to, že jsou více než 80 let limitováni tímto prostorem. Také starosta Spáleného Poříčí Pavel Čížek se chce účastnit všech schůzek, aby věděl, co se bude v újezdu dít.

Odpůrci radaru se o víkendu v Brdech sešli na dvanáctikilometrovému pochodu. Jeho začátek poznamenala strkanice s příznivcem základny. Mezi protestujícími se totiž objevil aktivista Jan Šinágl s americkou vlajkou nad hlavou. Při následné potyčce pak přišel o část žerdi.

A co se chystá dál? Odpůrci základny tento týden zformují své požadavky a předloží je ministrům na výjezdním zasedání vlády ve Spáleném Poříčí. Možná se budou snažit prosadit posouzení vlivu stavby na životní prostředí. To by jim otevřelo dveře do územních a stavebních řízení. V nich by pak mohli vystupovat jako oponenti stavby.