Stát chce omezit podporu obnovitelných zdrojů energie
Podpora výroby elektřiny z ekologických zdrojů ustává. Čeští spotřebitelé a firmy už tak nebudou platit tolik peněz na podporu takzvaných obnovitelných zdrojů, tedy energie ze slunce, větru, vody či biomasy. Novela zákona, kterou schválil Senát a podepsal prezident Miloš Zeman, od příštího roku ukončuje podporu pro nové zdroje. Zákon reagoval na situaci, kdy domácnosti a firmy doplácely v ceně elektřiny na obnovitelné zdroje vysoké částky. Provozovatelé obnovitelných zdrojů ale protestují a někteří hrozí i arbitrážemi.
"Myslím si, že je to především nutné opatření, které přišlo po velmi nešťastném zvládnutí, po obrovské politické chybě, která vznikla během solárního boomu let 2009 a 2010. V podstatě narostl příspěvek na obnovitelné zdroje vzhledem k tomu, kolik bylo instalováno solárních panelů, na neuvěřitelně vysokou částku. Aktuálně politikům nezbývalo nic jiného, než zastavit podporu všech obnovitelných zdrojů, což je obecně špatně. Jiné východisko tu ale nebylo."
V letošním roce se částka na podporu obnovitelných zdrojů vyšplhala až na 45 miliard korun. Z toho téměř 12 miliard jde ze státního rozpočtu, zbytek platí domácnosti a firmy v cenách elektřiny. Zákon právě jim snižuje příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů. Horní hranice příspěvku bude 495 korun za jednu megawatthodinu. Letos lidé platí 583 korun. V ceně elektřiny pro domácnosti se ale snížení poplatku projeví jen nepatrně, říká Michal Šnobr.
Podle něj dojde pouze k přeskupení peněz, protože příspěvek na obnovitelné zdroje zůstane celkově ve stejné výši.
"Je důležité říci, že sice se těchto poplatků zbavuje spotřebitel, zbavuje se toho firma na svých složenkách nebo účtech, nicméně ty peníze nikdo neodčaroval. Peníze pouze místo spotřebitelů budou zaplaceny ze státního rozpočtu a v tom je to trošku zrádné opatření, protože pokud to bude placeno ze státního rozpočtu, tak je zřejmé, že nakonec to někdo z nás zaplatí v rámci státního rozpočtu. Pouze nebude vidět kdo."
Ve stejném duchu se v České televizi vyjádřil i náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc.
"Ty peníze jsou peníze, které jsou dány náklady obnovitelných zdrojů které už byly vynaloženy, které musíme zaplatit. Takže zastropování znamená, že státní rozpočet přebírá odpovědnost za náklady nad těch 495 korun. Má to ještě jeden efekt - trošku to uleví zejména podnikům v jejich konkurenci s firmami z ostatních států. Tam je problém, že řada států to dotuje jiným způsobem, například úlevami pro průmyslové spotřebitele, v Německu hlavní zátěž nesou právě domácnosti a v podstatě dotují ty průmyslové odběratele. My jsme si zvolili trochu jiný model, protože toto není v Česku přijatelné."
"Určitě je to úspora pro firmy, především pro energeticky náročné firmy na severní Moravě. Nicméně v konečné ceně elektřiny to ta nejvýraznější částka pro příští rok opravdu nebude. Tam budou těžit firmy a nakonec i spotřebitelé především z toho, že jde dolů tržní cena silové elektřiny. Ta proti roku 2013 půjde v příštím roce dolů velmi výrazně a ta už se na té konečné ceně elektřiny podílí zhruba ze 45 procent. Pokud klesne cena silové elektřiny o nějakých 10 procent, tak tam samozřejmě ten efekt pro spotřebitele bude mnohem vyšší, než ten, který vznikne snížením horní hranice pro podporu obnovitelných zdrojů."
Co zůstane do příštího roku, je platba takzvané solární daně. Ta se bude odvádět z vyrobené elektřiny. Její sazba však klesne z dosavadních 26 na deset procent. Stát zavedl solární daň v reakci na to, že v roce 2010 výrazně poklesla pořizovací cena solárních panelů. Zákony ale neumožnily pokles promítnout i do snížení výkupní ceny elektřiny z fotovoltaických elektráren. To vedlo k prudkému zvýšení počtu elektráren a obřím výdajům státu a občanů. Právě solární daň je ale jednou z věcí, která vadí Martinu Sedlákovi z Aliance pro energetickou soběstačnost.
"Vláda jasně před třemi lety deklarovala, že solární odvod bude zaveden pouze do roku 2013 a s rokem 2013 skončí. V tomto to chápeme jako narušení státem garantovaných podmínek, kdy stát pozval investory v solární energetice do investic do obnovitelných zdrojů a nyní se k těmto garancím nehlásí. Druhým problematickým bodem je to, že vláda příliš rychle ukončila podporu pro malou solární energetiku na střechách domů. Přitom například ve světě známe nástroje podpory i nefinanční."
"Jsem přesvědčen, že nakonec ministerstvo průmyslu a obchodu zvolilo variantu solární daně, která je naprosto reálná a která nakonec ublíží jen minimu subjektů. To, že někomu ublíží, ale úplně vyloučit nelze."
Kvůli nesplnění slíbených podmínek mohou hrozit arbitráže. Čtyřicet tuzemských i zahraničních provozovatelů fotovoltaiky už Českou republiku žaluje, uvedl ministr financí v demisi Jan Fischer v České televizi. Podle něj jsou arbitráže v různé fázi. Pavel Šolc si ale myslí, že arbitráže Česko neohrozí.
"Domnívám se, že pozice českého státu je velmi silná a stejně jako český stát v posledních letech vyhrál řadu arbitráží za několik desítek miliard korun, tak si myslím, že i v této arbitráži uspěje."
