Státní ceny za literaturu a překlad uděleny
Vedle Státní ceny za literaturu pro rok 2003, kterou převzal v minulých dnech v Míčovně Pražského hradu básník Petr Kabeš jako ocenění za svou loni vydanou publikaci "Těžítka, ta těžítka", jež je posledním svazkem jeho retrospektivy, udělil v předvečer Státního svátku - 28. října ministr kultury Pavel Dostál i Státní cenu za překlad. Jejím laureátem se stal literární historik, bohemista a kroatista Dušan Karpatský. Slavnostnímu ceremoniálu byla přítomna Evelina Himalová.
Dvaašedesátiletý Petr Kabeš, letošní nositel Státní ceny za literaturu, je jedním z nejvýraznějších zástupců současné poezie, po čtyři desetiletí neúnavný hledač nových možností, významů a výrazů básnického jazyka. Oceňován je jako autor groteskních koláží, v nichž se vzájemně prostupují odkazy na autory světového písemnictví, náboženská symbolika, rituály i žurnalismy - dokumentárnost i banalita, skepse i absurdita, realita i transcendence. Absolvent Vysoké školy ekonomické na literární dráhu vstoupil sbírkou "Čáry na dlani" počátkem 60. let. Následovaly pak ještě - "Zahrady naboso" a "Mrtvá sezóna". Od roku 1966 do roku 1969 byl šéfredaktorem literárního měsíčníku "Sešity". V 70. a 80. letech publikovat nesměl, další část jeho tvorby zůstávala proto v rukopisu nebo vyšla v zahraničí. Prezentovat ji mohl zase až po "sametové revoluci". Tehdy se pražského vydání dočkal například i Slovník českých spisovatelů, vydaný původně v samizdatu v roce 1982 v Torontu, jehož byl spoluautorem. Za knihu poezie "Pěší věc" dostal Kabeš v roce 1995 od Nadace Charty 77, které byl signatářem, Cenu Jaroslava Seiferta.
V případě Dušana Karpatského, původně pedagoga, v šedesátých letech redaktora Československého rozhlasu, redaktora měsíčníků "Plamen" a "Sešity pro mladou literaturu", v nichž absolvent Filologické fakulty Univerzity Karlovy, kde vystudoval češtinu a srbochorvatštinu, otiskoval své recenze a literární kritiky, bylo Státní cenou pro rok 2003 oceněno celé jeho dosavadní dílo v oblasti literárního překladu. Tomu se osmašedesátiletý autor, popularizátor chorvatské kultury u nás a agilní propagátor české kultury v Chorvatsku, věnuje především. Také on byl za "normalizace" pro oficiální struktury nežádoucí. Své překlady i vlastní práce otiskoval pod vypůjčenými jmény. Například užitečná literární encyklopedie pro mládež "Malý labyrint literatury" z roku 1982, mohla vyjít pod jeho jménem až ve svobodných poměrech. Za ocenění, jehož se mu v předvečer letošního Státního svátku dostalo, je velmi vděčný. Jak Radiu Praha řekl, vnímá ho jako...
"...takové velmi příjemné uznání, neboť překladatel je vždy zvlášť potěšen, jestliže se mu dostane nějaké pocty doma. Je zvyklý na to, že si ho váží země, jejíž literaturou se zabývá, ale země, do jejíž kultury tuto literaturu nějakým způsobem zprostředkovává, ho obvykle příliš nevnímá. Překladatel je jaksi ve stínu. Čtenář ho začne registrovat až v momentě, kdy mu překlad 'skřípe', ale když je v pořádku, tak zmizí z dohledu. Takže proč ho oceňovat? A když se přesto překladateli v jeho vlastní zemi dostane ocenění, to je velká událost."
První překlad z chorvatštiny do češtiny zveřejnil Dušan Karpatský v roce 1958. Dnes jeho bibliografie čítá 88 knih, sedm divadelních a 11 rozhlasových her...
"Já to mám přesně spočítáno, protože loni jsem dostal velkou prestižní cenu v Charvátsku, a charvátští přátelé mi k té příležitosti vydali mou monografii. To je také světový unikát - vydat monografii překladateli! A do té monografie jsem musel zpracovat svou kompletní bibliografii - jak knižní, tak časopiseckou."
Mimo jiné Václava Havla, Vladimíra Holana či Jana Patočku přeložil Karpatský do chorvatštiny, a do srbštiny například i jednu hru Františka Hrubína, která se hrála několik let v bělehradském divadle. Na svém kontě má především mnoho děl, která naopak přeložil z obou těchto jazyků či - jak říká - bosenské nebo černohorské varianty vpodstatě jednoho společného jazyka. Z poslední doby za zmínku stojí antologie "Má duše je moře", kterou uspořádal a přeložil společně se svým přítelem Zoranem Pičuljanem, donedávna chorvatským velvyslancem v Praze. V roce 2001 vyšla v češtině "Poezie charvátského Jadranu", loni esej Predraga Matvejeviće "Breviář Středomoří", a letos v jeho převodu kupříkladu kniha srbského dramatika, básníka a kritika Jovana Hrstice "Čechov dramatik".
Od Jihoslovanů obdržel Dušan Karpatský za svou překladatelskou práci spoustu cen, mezi jinými Cenu srbského PEN-centra a Cenu Julia Benešice Spolku chorvatských spisovatelů.
