Státní ceny za literaturu a za překladatelské dílo 2001
Minulý čtvrtek byly v Míčovně Pražského hradu uděleny Státní ceny za literaturu a za překladatelské dílo. Slavnostní akt sledovala Evelina Himalová.
Státní cenu za literaturu získal prozaik Věroslav Mertl, a to konkrétně za svůj nejnovější román "Hřbitov snů", který je výstižným pokusem o zachycení obrazu české současnosti, především hlubinnou sondou do naší "kolektivní paměti". Na pozadí dějinných zvratů od protektorátu přes šedesátá léta a normalizaci k polistopadové euforii, jimiž naše země v právě uplynulém století prošla, se odehrávají osudová lidská dramata viny a odpuštění, zásadovosti a oportunismu, ušlechtilých cílů a nemorálních pohnutek a jednání. Kniha zaujme i suverenitou, s níž letos dvaasedmdesátiletý autor zužitkoval svou mnohaletou publicistickou zkušenost. Píše romány, povídky, básně, eseje, fejetony a rozhlasové úvahy. V roce 1979 byl oceněn Zahraniční cenou polského nakladatelství PAX a v roce 1996 nominován Českým centrem Mezinárodního PEN klubu na Cenu Karla Čapka. Co říká svému současnému ocenění, k němuž mu, samozřejmě i za vás, gratulujeme..?
"Mám radost, děkuji a všechny své krajany prostřednictvím Českého rozhlasu pozdravuji, přeji jim všechno dobré a abychom se opět setkali."
Státní cenu za literaturu, udělovanou od roku 1995, k níž patří i odměna 200.000 korun, předal Věroslavu Mertlovi ministr kultury České republiky Pavel Dostál. Odevzdal též Státní cenu za překladatelské dílo, spojenou s poloviční odměnou. Jejím letošním laureátem je devětasedmdesátiletý Jan Vladislav, vlastním jménem Ladislav Bambásek, kterému porota toto vysoké ocenění přisoudila za celoživotní práci v oblasti uměleckého překladu a za překlady knih "Oheň, jímž hořím" Michelangela Buonarrotiho a "Podivuhodný příběh" Michela Butora. Jan Vladislav studoval srovnávací dějiny literatury na filozofické fakultě Univerzity Karlovy, v roce 1948 byl však z politických důvodů vyloučen a studium mohl dokončit až v roce 1969, kdy složil doktorát. Původně debutoval jako literární kritik; recenzemi a literárněkritickými články přispíval do řady periodik. Od roku 1951 byl překladatelem a spisovatelem ve svobodném povolání - ovšem bez možnosti publikovat vlastní poezii a esejistiku. V osmašedesátém se podílel na ustavení Kruhu nezávislých spisovatelů a byl zvolen do sedmičlenného vedení. V následujících dvou letech zastával funkci šéfredaktora revue "Světová literatura", pak byl perzekvován. V prosinci 1976 podepsal Chartu 77, v roce 1981 byl přinucen opustit Československo za "nepřátelskou činnost". Žije ve Francii, stal se spoluzakladatelem archivu exilové a samizdatové literatury v německém Scheinfeldu, překládá z mnoha jazyků. Bezmála sto knižních titulů, nepočítaje v to překlady textů pro děti a mládež, je souhrnem jeho úsilí představit českému čtenáři díla autorů světové literatury. Také on přijímá svoji Státní cenu jako velkou poctu, a my mu k ní, opět i za vás, rovněž blahopřejeme.
"Děkuji vám velice pěkně, to víte že mě to těší. Ostatně můžete jim vzkázat, že píšu česky, ale žiju také v zahraničí, jsem také krajan - od Paříže."
vzkazuje básník, prozaik, esejista a překladatel Jan Vladislav. Závěrečné slovo patří ministru kultury České republiky Pavlu Dostálovi, který, jak v rozhovoru pro Radio Praha potvrdil, si velice váží základních lidských hodnot a nesporného umění obou letošních nositelů Státních cen - Věroslava Mertla za literaturu a Jana Vladislava za překladatelské dílo. uvedl ministr kultury České republiky Pavel Dostál.
Závěrem připomenu, že nositeli Státních cen za literaturu se v minulých letech stali Ivan Diviš, Emil Juliš, Milan Jankovič, Vladimír Macura, Josef Škvorecký a Karel Šiktanc. Mezi oceněné překladatele patří manželé Luba a Rudolf Pellarovi, Josef Hiršal, Ludvík Kundera, Jindřich Pokorný, Lumír Čivrný a Anna Valentová.
