Státních peněz na památkovou péči ubývá, opravy a rekonstrukce ale běží dál
Jen za poslední tři roky klesl objem financí, které stát vynakládá na opravy památek, o téměř čtvrt miliardy korun. Jestliže v roce 2008 investovalo ministerstvo kultury do památkové péče 862 milionů, letos to už bude jen 641 milionů. Přesto se daří památky po celé České republice dále opravovat. Svědčí o tom i další ročník soutěže o nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací. Letošní prestižní titul Historické město roku získal Beroun. Podrobnosti má Milena Štráfeldová v dnešní kulturní rubrice:
V Programu regenerace městských památkových rezervací a zón se rozdělují státní prostředky už od roku 1993. Do oprav historických městských domů, kostelů, hradebních opevnění, kašen a dalších památek tak dosud stát investoval téměř čtyři miliardy korun. Přitom se podařilo obnovit téměř 11 tisíc památkově chráněných objektů. Celkem do nich i další investoři, soukromí vlastníci památek, města, kraje nebo církve, vložili zhruba 10,5 miliardy.
říká ředitelka odboru památkové péče ministerstva kultury Anna Matoušková. Připouští ale, že státní podpora je v posledních letech stále nižší:
"Finanční vybavenost dotačních programů klesá, ale není ještě na historicky nejnižší úrovni. Města v rámci svých rozpočtů s tím počítají, protože vývoj státního rozpočtu kopíruje obecně známou ekonomickou situaci. Takže k žádným zcela zásadním případům zastavení prací proto, že by poklesla míra finančního vybavení programu regenerace, myslím nedochází."
Podle předsedy Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska Petra Sedláčka však státní podpora pomohla městům, aby se k větším investičním akcím vůbec odhodlala:
"Kdyby nebyl tento program, tak by před patnácti, dvaceti lety možná mnoho měst mělo obavu investovat do trošku nejisté záležitosti. Ale s vizí, že stát přispěje třeba až do padesáti procent na obnovu památek, se do toho spousta měst pustila. A myslím, že dnes můžeme být všichni spokojeni s výsledkem."
Šestnáctiletý Program regenerace je podle něj na dnešní podobě českých a moravských měst opravdu znát:
"Celá řada měst ukončila nějakou větší etapu rekonstrukcí. Třeba zmíním Nový Jičín, který v loňském roce investoval strašně moc peněz do obnovy náměstí. Museli se na to několik let připravovat a střádat peníze, aby to pak dokázali co nejdříve zrealizovat. To znamenalo obrovské omezení po tu dobu, kdy rekonstrukce probíhala."
Specifickým vlastníkem jsou podle Petra Sedláčka církve:
Oprava památek, na kterou v tomto programu přispívá stát, je pod přísným dohledem památkářů. Práce většinou proběhnou k jejich spokojenosti, Anna Matoušková z ministerstva však připouští, že někdy musejí vlastníci památek kvůli nekvalitní opravě státní dotaci vracet:
"Jsou samozřejmě případy, kdy dojde k porušení podmínek poskytnutí státní podpory. A pak musíme tyto případy předávat finančním úřadům a ty postihy tam jsou."
Do Programu regenerace městských památkových sídel a zón se od poloviny 90. let zapojily už desítky měst a obcí. Od r. 1995 soutěží také o prestižní titul Historické město roku. Dosud se jím staly například Kroměříž, Kutná Hora, Františkovy Lázně nebo Polná na Vysočině. Za rok 2009 se Historickým městem stal Beroun. Jeho starosta Jiří Besser připomíná, že město za bývalého režimu hodně utrpělo:
"Město Beroun přišlo o téměř celé své historické jádro s výjimkou náměstí, a to díky asanacím, které byly prováděny v 70. a 80. letech. To, že se podařilo zachránit centrum města a celé současné Husovo náměstí včetně hradebního opevnění, byl zázrak. My jsme na ten zázrak navázali tím, že jsme za 16 let investovali do regenerace městské památkové zóny celkem 600 milionů korun. To hradební opevnění, které nedobyl ani Žižka, je dnes v úžasném stavu. Jeho dvě hlavní dominanty, Plzeňská a Pražská brána, slouží veřejnosti, jsou kompletně zrekonstruovány."
Zčásti už opravené město však v r. 2002 postihly katastrofální povodně. Ve zrekonstruované radnici voda dosahovala do tří metrů. Podle starosty však právě povodně byly impulsem k ještě rozsáhlejším opravám:
"Lidi to hodně semklo a městu to umožnilo i čerpat finanční prostředky, které do té doby k dispozici nebyly. Jednak to byly finanční prostředky z Fondu solidarity Evropské unie a druhá část byly finanční prostředky z pojištění, protože město jsme měli velmi dobře pojištěné, i právě na tak velkou povodeň."
Udělením titulu Historické město roku však samotné opravy a rekonstrukce ve městě zdaleka nekončí:
"Dokončení komplexní regenerace městské památkové zóny je v horizontu tří až pěti let. Ale současná kapitola končí v roce 2011."
O menších městech v blízkosti hlavního města se říká, že jsou jen noclehárnou Prahy. To ale starosta Besser popírá.
"Chceme být moderní město pro mladé rodiny, chceme, aby se k nám lidé stěhovali. Máme dostatek rozvojových lokalit pro stavbu sídlišť, ať takzvaných domkařů nebo hromadného bydlení. Ale na druhou stranu si chceme zachovat svou historickou identitu, soustředěnou především v té památkové zóně. A k tomu nám regenerace velice pomáhá."
