Střední podnikatelé si stěžují na úředníky

Střední podnikatelé si stěžují na úředníky

ilustrační foto

Co je to vlastně střední podnikání, střední podnikatel? Přesná definice asi neexistuje. Zjednodušeně by se snad dalo říci, že za střední podnikatelský stav lze považovat ty firmy, které už mají tolik setrvačných nákladů, že musí dál a dále generovat tržby. Aktivity už prostě není možné omezit na sebe či na svou rodinu a počkat až bude lépe. To mohou dělat ti malí, řemeslníci apod. Předseda sdružení Střední podnikatelský stav Zdeněk Somr se na věc dívá ještě z jiného úhlu. Sdružení se podle něj rozhodně nepovažuje za reprezentanta různých montoven, které mají mateřské sídlo v zahraničí, i když objemově by mezi střední firmy mohly patřit.

"Snažíme se hájit zájmy těch firem, které ve střední velikosti v této zemi podnikají, chtějí tady podnikat, a nehodlají zítra z některých triviálních kalkulačních důvodů odejít na Východ. Chtějí tady žít nastálo. Naše cílová skupina jsou ti, kteří dokázali dostat z nuly nebo ze zpackané privatizace firmy do stavu, kdy jsou dnes efektivní, úspěšné, mají technologické vybavení, a to, co je hlavně trápí, je podnikatelské prostředí."

ilustrační foto

Právě kvalitní podnikatelské prostředí je pro střední firmy alfou a omegou při jejich aktivitách. Stávající hospodářská politika státu přitom neobsahuje v podstatě žádné prvky, které by se týkaly středních podnikatelů. Neobsahuje je ani připravovaná reforma veřejných financí. Často zdůrazňovaná podpora malých a středních podnikatelů se týká vlastně jen programů určených těm malým. Do některých se střední vejdou, ale ne proto, že by jim byly systémově určeny. Střední firmy však volají podle Zdeňka Somra po něčem jiném.

"My nechceme hrát hru na pár korun, které někdo poskytne jako dotaci, uživí na tom mraky úředníků a bude na všech možných konferencích přednášet o tom, co všechno dělá stát pro malé a střední podnikatele. Chápu, že pro malé podnikatele je tato cesta i prospěšná, jako ostatně všude v Evropě. Pro střední podnikatele je ale rozhodující prostředí, jeho kvalita, kvalita úředníků."

Předseda sdružení Střední podnikatelský stav zastává dosti odvážný a pro někoho třeba i diskutabilní názor. Tvrdí totiž, že největším problémem vstupu na trh Evropské unie není a nebude kvalita managementu firem, ale kvalita úředníků českých ministerstev. Státní správa však podle Zdeňka Somra není s to poskytnout středním firmám životně důležité informace.

ilustrační foto

"Jestli máme dnes nějaký problém z hlediska možnosti budoucího čerpání ze strukturálních fondů Evropské unie, tak je to nepřipravenost státní správy. Ta nemá připraveno vůbec nic. Není schopna dát základní informace k tomu, aby se takové projekty daly realizovat. Nikoliv obecné informace, ale ta základní zadání. Vy dnes nedostanete konkrétní informaci, co se z toho kterého projektu bude moci čerpat. To mělo být dávno připraveno. K tomu se vyškolily stovky státních úředníků za neuvěřitelné peníze. My dnes netušíme, jak bude vypadat třeba formulář na Daň z přidané hodnoty po 1.5. 2004. My netušíme, jestli budou nějaké kvóty na dovozy tam, kde Evropská unie dnes kvóty má a my ne. Cla jsou další problém, který si mezi sebou přehazuje ministerstvo průmyslu a ministerstvo financí. A nikdo vám nedá jednoznačnou odpověď. Přes veškerou snahu Evropské unie a prostředky do toho vložené, bohužel konstatujeme, že půl roku před vstupem jsou čeští úředníci fatálně nepřipraveni."

Za absurdní a paradoxní považují střední podnikatelé fakt, že na některých ministerstvech se v současné době začínají posilovat různá evropská oddělení a odbory.

ilustrační foto

"Já jsem žil naopak v domnění, že v této době se budou postupně rušit evropské odbory, že všichni úředníci už budou vyškoleni na jednotný trh Evropské unie a nebudou zapotřebí speciální odbory, které jediné umí tu Evropskou unii. Stálé požadavky na zvyšování počtu úředníků v tzv. evropských odborech považují za důkaz toho, že vysocí šéfové dosud nepochopili, co se vlastně od úředníků očekává."

Střední podnikatelé přitom od státní správy očekávají, že jim zajistí nejen podrobné a kvalifikované informace, ale rovněž vyrovnání soutěžních podmínek s těmi, se kterými budou od 1. května příštího roku na jednom jednotném trhu. Dělá to pro své podnikatele každý stát unie. Zdeněk Somr připomíná, že vstupem Česka do unie začne hra na úplně jiném hřišti. Nikoho už moc nebude zajímat, jak vypadá ten či onen výrobek české firmy a jaké má certifikáty. V těchto mantinelech už se Češi umí pohybovat bez větších problémů. Konkurenti českých firem přijdou s novou taktikou.

ilustrační foto

"Ta hra bude o tom, že konkurenti českých firem se začnou pokoušet jim škodit přímo ve výrobě, jestli splňují bezpečnostní předpisy, předpisy o ochraně zdraví, zda mají vyřešeny všechny ekologické záležitosti, zda neporušují soutěžní právo atd. Máme signály, že obzvláště v Německu se na to konkurenti našich firem velmi intenzivně připravují. A bude to jeden z největších problémů. Přiznám se, že se obáváme, že naše úřady budou potom papežštější než papež a v důsledku toho, že budou mít v rukou bruselské pravomoci, se budou chovat hůř, než jak si to kdy v tom Bruselu představovali. Pro příklady už dnes nemusíme chodit daleko. Neexistuje třeba v Evropské unii žádná směrnice, která by říkala, že hotová jídla v restauracích se musí prodat do tří hodin. Existuje jediná směrnice, která říká, že se musí zabránit šíření mikroorganismů. Výklad českých úředníků je - prodejte do tří hodin, jinak je nutné jídlo zmrazit nebo vyhodit."

Je zvláštní, že čeští střední podnikatelé mají do budoucna mnohem větší obavy z českých úředníků než ze samotné unijní konkurence. To už je ale spíše důvod k zamyšlení pro vládu a pro politiky vůbec. Snad všechny politické strany mají ve svých programech tak či onak definovaný slib, že budou podporovat malý i střední podnikatelský stav. Má to svou zcela jasnou logiku. Budoucnost národního hospodářství nelze postavit pouze na úspěchu mamutích koncernů. To by bylo riskantní pro město, region, často i celý stát. Mohlo by se zdát, že jde o otázku peněz. Jenže, jak říká i Zdeněk Somr, středním podnikatelům nejde nijak zvlášť o peníze od státu, dokonce nejde ani o extrémně nízké zdanění. Mnohem více se počítají nefinanční podmínky podnikání - rozbujelá a nekompetentní byrokracie, stupeň korupčního prostředí, průhlednost právního a daňového systému, rychlost a reálnost možnosti dovolat se spravedlnosti před soudy. A tady všude má Česko větší dluhy, než jsou ty vykazované v korunách na účtech státu.