Stříbro, město renesančních klenotů
Královské město Stříbro ležící na ostrohu nad řekou Mže bylo po staletí srdcem nejstaršího hornického revíru v Čechách. Kovy se tu těžily už od dob Keltů. I když se v prvních dochovaných záznamech objevuje jeho latinský název Argentaria, tedy Stříbrnice, těžilo se tu vždycky olovo.
Stříbro za válek
Městům války nesvědčí. Stříbro by mohlo vyprávět. Při tom se městu položeném na významné norimberské cestě dlouho dařilo. Ve 13. a 14. století získalo Stříbro četná královská privilegia. Městskou pokladnu obohacovaly výnosy z dolů i čilý obchod. Před husitskými válkami to bylo čtvrté největší město na západě českého království. V opevněném městě žilo tehdy na dva tisíce lidí a stálo zde 300 domů. Husité, kteří na jaře 1420 museli opustit katolickou Plzeň, se před hradbami Stříbra zjevili hned další rok. Ale stáhli se po pár dnech a pak se objevili až o pět let později. Husitský hejtman Přibík z Klenové město získal lstí. S několika desítkami vojáků v noci přelezl hradby a otevřel městské brány. V červenci roku 1427 přitáhli ke Stříbru křižáci s úmyslem Stříbro opět vrátit do svazku katolických měst. Byli jich tisíce a měli s sebou i těžké kusy, když začali město obléhat. Husité se ubránili až do příchodu vojska Prokopa Holého, který křižáky z Čech vyhnal. Třicetiletá válka Stříbro téměř zruinovala. Město, položené na významné a ve válečné době frekventované cestě do Bavorska trpělo rabováním císařských vojsk, která tudy procházela na německá válčiště. Švédové později obsadili a vyloupili město v letech 1639, 1645 a 1647.
Pamětihodnosti města
Malebnému náměstí dominuje městská radnice. Rozlehlá stavba se třemi štíty tu stojí od 16. století. Renesanční část budovy zabrala místo dvou měšťanských domů. K rozšíření vstupní části do stavu, který už odpovídá současné dispozici, došlo po velkém požáru v roce 1588. Renesanční klenot je dílem stavitele Albrechta Grysona, který postavil i mnohem větší a honosnější radnici v nedaleké Plzni. Zadní části objektu se výrazně upravovaly a rozšiřovaly až v 19. století. Na jeho konci navrhl stavební rada Victor Schwendter rekonstrukci fasády a sgrafit, která přetrvala do dnešní podoby. Figurální sgrafita představují založení města Soběslavem I. v roce 1131 i hájení města proti křižákům v roce 1427. Poslední nákladnou obnovou prošla radnice koncem 20. století.
Kostel Všech svatých vyrostl na místě starého středověkého kostela v 16. století. Do dnešních dní se z jeho původní podoby zachovala gotická hranolová věž. Barokní stavitelé v 18. století kostel prodloužili a rozšířili o dvě boční lodě. Také fresky pocházejí z této etapy přestavby. Největším svátkem pro farnost byla nepochybně návštěva císařovny Marie Terezie, která darovala obrazu Panny Marie Bolestné stříbrný rám o váze 20 kilogramů. Kostel se stal dominantou Stříbra, která je zdaleka vidět ze všech stran. A opačně, z vyhlídky na původní gotické věži ve výšce třiceti metrů je nádherná podívaná na meandry Mže a široké okolí.
Renesanční most pro U.S. Army
U nás existují pouze dva mosty s mostními věžemi. Dvě jsou na Karlově mostě v Praze a třetí mostní bránu má kamenný renesanční most ve Stříbře. Je 60 metrů dlouhý a z pískovcových kvádrů ho postavil v polovině šestnáctého století stavitel Benedikt Volch z Ferrolu, jako přístupovou cestu od Plzně a Prahy. Mostní brána ve Stříbře ale není na začátku mostu, je uprostřed. Nad branou byl byt výběrčího mýta. Fasádu věže mostní brány zdobí psaníčková sgrafita a charakteristická je také původní šestiboká jehlancová střecha. Vlastně se zachovala do dnešních časů v původní podobě. Jenom v květnu roku 1945 přibyl na vrcholu brány po obou stranách věže anglický nápis CLEARANCE 12 stop 7 palců. To odpovídá zhruba výšce necelých čtyř metrů. Do pískovcového kamene to jako světlost neboli výšku brány mostu vyryli ženisté 3. americké armády pro posádky tanků Sherman a další těžké techniky, které bránou projížděly. Za dlouhá desetiletí komunistického režimu nikdo tento památníček na americké vojáky neodstranil. Ani ti, co by to rádi udělali, na to nepřišli.
Při zabírání Sudet po Mnichovu 1938 žilo ve Stříbře asi desetkrát více Němců než Čechů. Nejvíce Němců přišlo do Stříbra koncem 17. století, byli to hlavně horníci pro zdejší doly. To už se město jmenovalo Mies stejně jako jméno řeky, které vzniklo poněmčením názvu Mže. Po válce byli Němci většinou odsunuti a trvalo dlouhá desetiletí, než se historickému jádru města podařilo vrátit šmrnc ze starých časů. Nejenom radnice, ale celé náměstí stojí za prohlídku, také kostely, klášter, muzeum a dochované části městské fortifikace…
