Studenti FAMU ´děkují´ politikům za neschválení zákona o podpoře kinematografie

Tři obrovské transparenty s portréty prezidenta Václava Klause, předsedy ODS Mirka Topolánka a ministra kultury Vítězslava Janáka stále visí na budově Filmové akademie múzických umění na Smetanově nábřeží v Praze, odkud je přes Vltavu nádherný pohled na Pražský hrad. Pověsili je tam před volbami studenti této vysoké školy. Stalo se tak v rámci pokračujícího protestu filmařů, kterým se nelíbí, že nebyla přijata novela zákona o české kinematografii. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

foto: Autor

Tři politici jsou na transparentech na budově FAMU vyobrazeni ve sportovních dresech. Pod nimi je pak nápis ´Hoši děkujeme´, očividně ironická parafráze známého volání sportovních fanoušků, když česká reprezentace vítězí. Transparenty mají symbolicky upozornit na mohutnou státní podporu zkomercionalizovaného sportu. Kulturu přitom podle studentů FAMU podporují politici málo.

"Proto chceme, aby jasně definovali, jaký je jejich vztah ke kultuře a co s kulturou míní dělat."

Říká Radovan Síbert, student filmové dokumentaristiky. Nový zákon měl přinést více peněz českému filmu. Do státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie mělo plynout více peněz z prodeje vstupenek do kin, do fondu by určitým procentem přispívali i distributoři video a DVD nosičů, soukromé televize by do fondu odváděly tři procenta z výnosů reklam. Prezident Václav Klaus ale zákon, schválený převážně hlasy levice, vetoval a sněmovně se pak toto veto už nepodařilo přehlasovat. Chyběly tři hlasy. V uplynulých letech bylo hodně českých filmů financováno skrytě přes koncesionářský poplatek České televize. Ta tímto způsobem umožnila vznik některých úspěšných i uměleckých filmů. Na druhou stranu prý veřejnoprávní televize svou silnou pozici vůči filmařům také zneužívala. Dalším zdrojem financí je Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie. Právě tato instituce ale podle filmařů stojí na ekonomicky neudržitelných základech. Plyne do něj zisk vytvářený starými českými filmy a jedna koruna z každé vstupenky do kina. Tyto zdroje ale vysychají. Filmaři zároveň odmítají argument, že by měli mít oproti jiným umělcům nějaká privilegia. To je i názor studentů FAMU.

Radovan Síbert, foto: Autor

"Myslíme si, že ten zákon alespoň trochu narovnával situaci. Filmaři vlastně od roku 1992 dostávají od státu stejnou částku. V tom fondu je asi 80 miliónů. Když se podíváte jenom na Národní divadlo, to dostává 450 miliónů ročně. Ten nepoměr je tedy obrovský. Do Národního divadla přijde ročně několik desítek tisíc lidí, na české filmy přijde několik miliónů lidí."

Podporu české kinematografii by měl tedy poskytnout především stát, jako je tomu jinde v Evropě.

"Dánové mají skvělou podporu kinematografie, Francie má výbornou podporu kinematografie. V Maďarsku dává stát v přepočtu na kinematografii téměř jednu miliardu korun, totéž je v Polsku, Rakousku. Na Slovensku dávají v podstatě více peněz, přestože tam nevzniká ani zdaleka tolik filmů jako u nás."

Čeští filmaři na protest proti neschválení zákona o kinematografii uzavřeli svůj stánek na filmovém festivalu v Cannes, někteří stáhli své snímky z programu filmového festivalu ve Zlíně, další zvažují svou účast na festivalu karlovarském.