Studii o protilátkách na koronavirus chystá stát i zdravotní ústavy
Ministerstvo zdravotnictví chystá na podzim celorepublikovou studii o protilátkách a buněčné imunitě na koronavirus. Chce do ní zapojit tisíce dobrovolníků.
Na studii by se mělo podílet několik velkých center jako pražský IKEM, Thomayerova nemocnice a Fakultní nemocnice Olomouc. Cílem je poznat skutečnou míru promoření populace. Pravidelným testováním chce stát zkoumat i to, jak protilátky lidi chrání před nákazou.
Jak uvedl klinický imunolog z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Jiří Litzman, pokud se ukáže, že velká část lidí má protilátky, bylo by podle něj možné trochu měnit protiepidemická opatření.
Vlastní studii rozjíždí ústavy v Ústí a Ostravě
Vlastní studii na protilátky proti koronaviru rozjíždí zdravotní ústavy v Ústí nad Labem a Ostravě. S odběrem vzorků chtějí začít příští týden, řekl šéf ústavů Eduard Ježo. Zapojit se má nejméně 400 klientů až z 8 zařízení sociálních služeb. Musí být starší 65ti let a očkovaní proti Covidu-19 od ledna do března.
Studie by měla podle Ježa například zjistit, jak se hladina protilátek mění v čase.
"To, že klesnou, neznamená, že ti lidé nemusí být chráněni. Proto chceme zjišťovat klasické protilátky, chceme zjišťovat buněčnou imunitu a u vybraného vzorku budeme dělat test na všechny nám známé mutace. Zároveň budeme sledovat, jestli je rozdíl mezi podanou vakcínou, protože ty domovy seniorů jsou očkované různými vakcínami."
Tato studie podle náměstkyně ministra zdravotnictví Martiny Koziar Vašákové nesouvisí s tou, kterou chystá stát na podzim.
"To není studie organizovaná ministerstvem zdravotnictví, to jsou individuální studie, které probíhají i mimo etickou komisi ministerstva zdravotnictví. Nevím, že by byla žádána etická komise o schválení."
Ministerstvo by ale výsledky studie mělo podle Ježa využít při rozhodování o uznávání protilátek a podávání třetích dávek. Tato studie by měla být jedním z dílků skládačky.
"U těch lidí jsou vytvořeny protilátky, jsou i po očkování a po prodělání nemoci. Je třeba zjistit, kolik těch lidí se v rámci nové reinfekce nakazilo, jestli se nakazili, a jaký byl u nich průběh."
Vlastní průzkum protilátek u víc než stovky klientů už dělal například domov Palata v Praze, pokračuje ředitel Jiří Procházka.
"U 46 klientů je nízká hladina protilátek nebo je neměli vůbec, což odpovídá asi 40 % klientů, kteří byli očkováni."
Protilátkami se zabýval i soud
Premiér Andrej Babiš (ANO) i sněmovní opozice se v poslední době přikláněli k zavedení uznávání protilátek proti covidu pro prokázání bezinfekčnosti. S váháním to podpořil i prezident Miloš Zeman.
Náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková v srpnu uvedla, že není jasné, jak vysokou hladinu protilátek člověk musí mít a zda by ho chránily i proti mutacím koronaviru. Uznávat se tedy i nadále nebudou.
Protilátkami se zabýval i Nejvyšší správní soud. Ve svém čtvrtečním rozsudku dospěl k názoru, že si ministerstvo protiřečí, když automaticky předpokládá, že lidé po nemoci jsou proti nákaze chráněni, i když se jim protilátky neměří, zatímco lidé, kteří se prokážou vysokými protilátkami, nikoliv. Soud diskriminaci lidí s protilátkami ministerstvu vytkl už dříve.
Od začátku loňského března, kdy se v Česku začala šířit epidemie koronaviru, testy prokázaly 1,68 milionu případů nákazy. Od konce prosince se v Česku proti covidu očkuje, ukončené očkování má více než 5,7 milionu lidí.
