Sušice

r_2100x1400_radio_praha.png

V dnešní pravidelné rubrice se vydáme do jihočeského městečka Sušice a seznámíme vás s plány České centrály cestovního ruchu, která se snaží turistům nabídnout to nejlepší z České republiky. Slovo má Zdeňka Kuchyňová.

Stručně řečeno, posláním České centrály cestovního ruchu je propagace a podpora turistiky všeho druhu doma i v zahraničí. I díky této organizaci jsem vám mohla nabídnout řadu zajímavostí z celé České republiky. Jak uvedla její marketingová ředitelka, Nora Dolanská, letos by centrála cestovního ruchu chtěla představit Českou republiku nejen jako turisticky zajímavou zemi, ale především její gastronomii. Nahlédnout "pod pokličku" minulosti české kuchyně nám umožňují bohaté sbírky v nejrůznějších muzejních expozicích, hradech nebo lidových stavbách. Tyto objekty často ožívají a dovolují návštěvníkům, aby se ocitli na středověké hostině či oslavili lidový svátek. Nejinak tomu bude i letos.

Logo ČCCR
"My se budeme snažit prezentovat českou kuchyni jako součást produktu cestovního ruchu tak, aby turisté, kteří k nám přijeli, se pokusili ochutnat třeba české knedlíky, ochutnat některé krajové speciality v regionech. Protože tam si myslíme, že je skutečně zakopaná hřivna zlata, kterou mohou právě v těch regionech vykopat a mohou pomoci cestovnímu ruchu."

A dělali jste si už průzkum, jaký je mezi turisty o tento produkt zájem?

"Zkoušeli jsem to. Zjistili jsme, že v loňském roce zahraniční turisté utratili více než jednu třetinu svých výdajů za cestovní ruch za jídlo a to je velmi varovné číslo pro nás, abychom skutečně dokázali ukázat turistům, že máme i tu českou kuchyni na kvalitativní úrovni, a že to není jen ta, jak se říká, kaloricky velmi vydatná, ale nezdravá kuchyně, protože skutečně některé pokrmy jsou velmi zajímavé a při cestování mohou být zajímavým doplňkem. My jsme připravili katalog restaurací, které budou prezentovat minimálně jedno české jídlo. Na tom jídelníčku ho budou mít během celého roku napsané a budou mít speciální logo české kuchyně a turisté ho také podle tohoto loga najdou."

Ochutnat gastronomické speciality - například jihočeskou lepenici - mohou turisté třeba v jihočeském městečku Sušice. Jak napovídá jeho název, původně to bylo suché místo uprostřed řek Otavy a Roušarky. Šušice byla založena již kolem roku 790 jako osada při rýžování zlata. Dobou velkého rozkvětu však bylo 19. století, kdy Sušici proslavila výroba fosforových zápalek. Jak uvedla Kristýna Sýkorová z místního muzea, tu sem zavedl zdejší rodák Vojtěch Scheinost, který odešel do Vídně do služby.

"Tam se seznámil se svojí manželkou. On znal výrobu zápalek a ona výrobu zápalné směsi. Seznámili se u lékárníka Štěpána Römera a přinesli si nápad sem do Sušice, kde s tou výrobou zápalek začali. Takže to začalo romanticky láskou. Byli však byli velice chudí, takže to vyráběli dá se říct "na koleně". Musel je založit žid Fürth, který vlastně koupil ten jejich nápad. Scheinost se stal jeho ředitelem. Postavili velikou továrnu a když si trošku ten Scheinost vydělal, tak si založil vlastní továrnu na druhé straně Sušice no a v roce 1903 se to všechno spojilo do akciové společnosti Solo. Dneska už funguje jen malá část toho areálu."

Expozici sirkařství, například etikety i dřevěné krabičky, mohou dnes návštěvníci vidět v sušickém muzeu. Jsou zde i první stroje, které byly na vysoké úrovni. Vždyť například Scheinostův stroj pro máčení dřívek okopírovali i bavorští sirkaři. V okolí města Sušice, které leží na okraji Národního parku Šumava, je i několik středověkých hradů - například Rábí či Velhartice. Hrad Rábí je považován za nejrozsáhlejší zříceninu v Čechách. Nejdéle - 200 let - ho vlastnili Švihovští z Rýzmberka. Za jejich vlády - na počátku 15. století -dobývali Rábí Husité a Jan Žižka z Trocnova zde přišel o své druhé oko. Dnes je hrad národní kulturní památkou a zajímavostí je hradní studna ručně vylámaná až do hloubky 60 metrů. Nedaleko je další hrad Velhartice. Jak uvedl kastelán Petr Mejstřík, pobýval zde například známý Bušek z Velhartic, komorník Karla IV.

"V době po husitských válkách, kdy byl určitý boj o moc ve státě a o to, která strana protlačí panovníka na trůn, tak na Velhrartice byly z Karlštejna převezeny korunovační klenoty a uloženy tady 6 let, včetně královského pokladu. Bylo to uloženo v místech pod hradní kaplí a je to velmi významné, protože málokterý hrad se může pochlubit tím, že by ve svých zdech ukrýval korunovační klenoty."

Dosti složité bylo v historii hradu období 30-ti leté války, protože Velhartice se staly centrem rekatolizace.

"Sídlil na nich Martin Huerta, takový dobrodruh 30-ti leté války, který tvrdě zdejší kraj sužoval. Přední věž na hradě Velhartice začal využívat jako těžký žalář, lidově řečeno hladomornu, kam lidi, se kterými se nebyl schopen dohodnout na tom, že katolická víra nebo způsob zbožnosti je jediný ten pravý, tam uvrhnul. V roce 1836, kdy se tady na hradě hledaly poměrně intenzivně poklady, tak se do té věž nabořili, protože on tam byl vchod až do druhého patra. Tak pronikli do přízemí, kde byla ta hladomorna, protože oni vlastně de facto z toho druhého patra shazovali lidi na dno věže a nechávali je tam, a v místní kronice je napsáno, že odtud bylo vyvezeno šest vozů lidských kostí."

Nejen okolí hradů, ale i celé jižní Čechy, jsou protkány sítí cyklostezek a turistických značek. Můžete se po nich vydat i na nedaleký vrch v okolí Sušice s názvem Svatobor, na kterém je rozhledna s restaurací. Jak uvedl Jaroslav Pér, byla postavena v rekordně krátké době - za tři měsíce.

"Rozhledna byla postavena v roce 1934 na místě původní, která spadla nebo lépe řečeno, se nahnula, že byla nebezpečná a museli postavit novou. Ta současná je 32 metrů vysoká, je kamenná, moc hezká. Vidět je poměrně daleko až do Prahy a z druhé strany Alpy. Potom tady máme nové panorama - Temelín - ten je taky vidět. Přístupná je rozhledna každý den. Máme dole zvonek a pokud někdo zazvoní, tak je vpuštěn."

Na úpatí kopce Svatoboru byly dokonce objeveny stopy chaty ze střední doby kamenné a pohřebiště z 11. století. Byly tu nalezeny i perly, které se v Čechách vyskytovaly poměrně zřídka a jsou dokladem čilých obchodních kontaktů. V minulých dobách byl Svatobor opředen mýtem pravěkého hradiště a obětiště - vedl k tomu název vrchu a náhodně nalezený středověký svícen, považovaný za staroslovanského bůžka.

10
49.231220200000
13.519146000000
default
49.231220200000
13.519146000000