Světově proslulý jazzman Emil Viklický vyráží na narozeninové turné

Pianista a skladatel Emil Viklický oslavil 23. listopadu 70. narozeniny. Šéf několika jazzových formací a organizátor jazzového dění patří k nejvýraznějším a nejvšestrannějším postavám české hudební scény.

Emil Viklický, foto: Zdeněk Slavotínek, archiv ČRo

Původně to vypadalo, že se jeho světem stanou čísla a složité výpočty. Emil Viklický totiž vystudoval na Univerzitě Palackého obor numerická matematika, a stal se promovaným matematikem. Už během studií však propadl hře na klavír a upsal se jazzu. Na svá matematická léta zavzpomínal v pořadu Mikrofórum v rozhovoru s Ondřejem Kepkou.

"Mám dojem, že Univerzita Palackého ten titul promovaný matematik zrušila. Vůbec nevím, jestli ho něčím nahradila."

Emil Viklický, foto: Tomáš Krist, archiv ČRo

Matematika a hudba mají blízko k sobě, že tam je určitý řád a systém. Jak došlo k tomu, že jsi to dotáhl v matematice tak daleko, že jsi to vystudoval na vysoké škole? Dnes bys byl asi magistrem.

"Já jsem víceméně obhájil rigorózní práci. Kdyby se nezměnil systém, tak jsem měl de facto doktorát. Odborné zkoušky jsem složil, ale tehdejší soudruh Slezáček mi řekl: já na tvoje symetrické polynomy kašlu. Chceš doktorát, půjdeš studovat marxismus, a to jsem nechtěl. Vedoucí mé diplomové práce, profesor Jiroušek byl veliký odborník na Wagnera. Samotného mě to překvapilo. Já jsem si myslel, že to je jenom odborník na algebru, ale doktor Jiroušek znal kompletně Tristana a Isoldu. Když jsme se v hodinách potom zabývali symetrickými polynomy, tak jsme se bavili o harmonickém rozboru Tristana."

Vím, že tě hudba lákala už během studií. Chtěl jsi tedy být matematik?

"Já jsem se dokonce přihlásil do Brna na Janáčkovu akademii múzických umění. Ale byl jsem poslušný chlapec. Otec říkal, ty jsi se zbláznil, ty chceš mít dalšího umělce v rodině. Matematika ti jde, pak si to vystuduj, a pak si dělej, co chceš. Poslechl jsem, a nakonec jsem se k hudbě stejně dostal."

I herec Martin Myšička je absolventem jaderné fyziky. Ještě ve studovně na pražské DAMU dodělával rysy.

"To jsem nevěděl, ale říkal jsem si, že jsme si sympatičtí. Hrál v jednom dílu kritiky velmi napadaných Trapných padesátek. Hrál tam podvodníka s ezoterickou literaturou. Byl skvělý. Já k tomu dělal muziku. Na natáčení jsme se viděli. Já tam hraju i jako herec," uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas Emil Viklický.

Emil Viklický se vrací i folklórním inspiracím z rodného regionu

Emil Viklický

Mezi světové hvězdy pomohl Emilu Viklickému studijní pobyt na Berklee College v Bostonu, kde se potkal například s kytaristou Billem Frisellem a v roce 1979 s ním nahrál album Okno. Po návratu z USA vystupoval v řadě zemí západní Evropy se skupinou Lou Blackburn International Quartet. Začátkem 80. let se ocitl ve Finsku, kde vzniklo ceněné album Confluence. Po roce 1990 zájem o něj začal prudce soupat a stal se mezinárodně vyhledávaným hudebníkem.

Na svém kontě má Emil Viklický desítky alb a dlouhodobě spolupracuje s řadou světově uznávaných muzikantů. Je ale činorodý i v jiných oborech. Je autorem tří oper a nebojí se ani spolupráce s alternativní scénou. Kromě Ivy Bittové spolupracoval třeba na společných nahrávkách s Alexem Švamberkem či výtvarníkem Jiřím Anderlem.

Vedle ryze jazzových nahrávek se také rád vrací k folklórním inspiracím z rodného regionu. Nejvýrazněji asi na albu Za horama, za lesama (1990) s hostující Ivou Bittovou nebo na desce Prší déšť (1996), kterou nahrál s houslistou a primášem Hradišťanu Jiřím Pavlicou a zpěvačkou Zuzanou Lapčíkovou.

Jak se Emil Viklický dívá na jazz?

Ilustrační foto: Pixabay

"Jazz má určitý způsob rytmického frázování. Když se hraje nějaká hodně soudobá jazzová muzika, která už vůbec neswinguje, nebo je hraná hráči, kteří mají spíš klasické vzdělání, tak se to už nedá odlišit od soudobé muziky. Začíná to splývat. Nechal jsem se panem Fraňkem, prezidentem klavírních pedagogů přesvědčit k přednášce pro 150 učitelek hudby, a ony říkaly, jak to, že vám to zní jinak. Ony to prožívají, ale hrají klasicky, já to pak zahraju s důrazem na rytmus. Dám tomu jazzové frázování, které se musí odposlouchat, nebo v tom žít. Dneska jsme obklopeni muzikou, která na nás útočí v obchoďáku, v rádiu, v restauraci, všude jen rovnou muzikou. Muziku jinak frázovanou prostě neslyšíme. Ten rozdíl je v rytmu."

Letos vydal Emil Viklický tři alba - Humoresque (s kontrabasistou Petrem Dvorským a bubeníkem Erniem Adamsem), Moravian Romance: Live At JazzFest Brno 2018 s kontrabasistou a zakladatelem legendárních Weather Report Miroslavem Vitoušem, a ještě stihl v říjnu nahrát se svým triem písničky Šlitra a Suchého. Nyní vyráží se svou kapelou na pražské narozeninové turné, které završí společným vystoupením s Miroslavem Vitoušem.