T. G. Masaryk v Lánech
T. G. Masaryk a Lány - to je hlavní téma dnešní historické rubriky. Ale protože jsme v adventním čase, uslyšíte i unikátní recept na Masarykovo nejoblíbenější vánoční cukroví. A Martina Lustigová potvrzuje, že recept opravdu stojí za vyzkoušení.
Lány si snad každý z nás spojuje s prezidentem T. G. Masarykem. Oficiálně se staly prezidentským sídlem v roce 1921. A proč si Masaryk vybral právě Lány? To nám vysvětlí historikové ze zdejšího muzea Magdaléna Mikesková a František Povolný. "Masaryk potřeboval letní sídlo vlastně už v době, kdy se stal prezidentem. Žádala o to především jeho dcera Alice s tím, že prezidentův zdravotní stav není nejlepší a je potřeba sehnat letní sídlo. Do takového užšího výběru se dostalo více sídel v okolí Prahy - například Smečno, Brandýs nad Labem a Lány. Ale nakonec vyhrály právě Lány. A myslím, že si je Masaryk nejspíš vybral, protože se mu opravdu nejvíc líbily," vypravuje Magdaléna Mikesová. A František Povolný doplňuje: "Tomu totiž předcházela ještě jedna epizoda. Než se Masaryk usídlil na Lánech, tak předtím byl na Hluboši. A tamní klima Masarykovi nevyhovovalo a dokonce tu zimu, kterou tam strávil, nastydl a byl na tom zdravotně velmi špatně. Proto se vlastně potom hledalo jiné sídlo a došlo se k Lánům. A možná tady byl ještě jeden aspekt: Lány mu zřejmě trochu připomínaly jižní Moravu. A také se ví, že úplně v závěru svého života se nechal vyvážet k řece, kde se dlouhé hodiny díval na plynoucí Berounku. Takže zřejmě si ten kraj tady potom zamiloval."
A jak vypadal takový běžný Masarykův den, když zrovna pobýval na lánském zámku?
Přítomnost prezidenta Masaryka v Lánech připomíná muzeum, které bylo otevřeno v roce 2003. V expozici se návštěvník dozví zajímavosti z Masarykova rodinného života, podrobnosti o Masarykově profesorském období i o jeho působení za první světové války. Velká část je věnována pobytu Masaryka v Lánech a prezidentskému období. A jaké exponáty jsou v muzeu k vidění? Slovo má Magdaléna Mikesková:
"Sehnat exponáty, které se pojí k osobnosti T. G. Masaryka je v současné době opravdu velký problém. K těm nejvzácnějším patří například šaty Charlotty Garrigue Masarykové nebo oblek Tomáše G. Masaryka - tyto předměty jsme získali díky lidem, kteří většinou byli v blízkosti rodiny Masarykovy. Například ten oblek je z pozůstalosti po zámeckém zahradníkovi, který vlastně tento oblek dostal od T. G. Masaryka. K vzácným exponátům patří i posmrtné masky, jak T. G. Masaryka, tak jeho manželky Charlotty, pak osobní předměty rodiny, máme tu klobouk Alice Masarykové, stolní diář Jana Masaryka, klobouček jednoho z Masarykových vnuků,..." K diáři Jana Masaryka se vrací František Povolný: "U diáře je třeba zdůraznit poslední datum, které tam je. On ten diář trhal a poslední datum, které tam je, je den před smrtí. Ale jinak je bohužel prázdný, takže víc se z něj návštěvník nedozví." Magdaléna Mikesková nás zavádí zpátky k dalšímu exponátu: "Pak máme ještě takovou kuriozitu, jako například ručník T. G. Masaryka. Ten jsme získali díky daru pravnučky T. G. Masaryka paní Pocheové-Kotíkové."
A na závěr Historických obzorů pro vás mám bez nadsázky opravdovou lahůdku - recept na nejoblíbenější vánoční cukroví T. G. Masaryka, které prý na svátečním stole nikdy nesmělo chybět. Potvrzuji, že cukroví chutná opravdu báječně. Vřele doporučuji!
"17 dkg lískových oříšků trochu opražíme na plechu, potom promneme, tím se zbaví slupek, a pak necháme namočené v horké vodě - asi 30 minut. Poté dáme oschnout. Mezitím si připravíme těsto: smícháme 30 dkg hladké mouky, 20 dkg másla nebo jiného tuku, 10 dkg cukru moučky a 1 žloutek. Do hotového těsta přidáme oschlé oříšky, dobře rukama prohněteme a utvoříme válečky o průměru asi 5 cm. Dáme do lednice, nejlépe přes noc a pak válečky nakrájíme na plátky o síle asi půl centimetru. Poklademe na pečící papír a dáme do trouby. Pečeme do růžova a ještě horké obalíme v moučkovém cukru."
Příspěvek jsme poprvé vysílali 10. prosince 2006, dnes jste jej mohli slyšet v repríze.
