Zámek v Lánech nechal koupit TGM před sto lety
Zakladatel Československé republiky Lány využíval jako celoroční sídlo. Pro stavební úpravy angažoval svého dvorního architekta Jože Plečnika.
Po založení Československé republiky se Češi odvrátili od c. k. habsburské ceremonie. Samotný TGM byl velmi skromným, až asketickým člověkem zvyklým žít bez jakékoli pompéznosti. Ukázalo se však, že i on bude potřebovat nějaké reprezentativní sídlo. Pražský hrad byl tehdy dost zanedbaný a rozhodně neposkytoval důstojné zázemí hlavě státu. A tak se hledal pěkný zámek s parkem a dost velký na to, aby se do něj vešla prezidentská rodina, hosté i nějaké ty kanceláře. A nedaleko od Prahy.
Prvním rekreačním sídlem prezidenta se krátce stal téměř neznámý zámek Hluboš, ležící v brdských lesích nedaleko Příbrami. Masaryk tu s rodinou pobýval v letech 1920 a 1921. Ale hledalo se dál. Díky zákonům, kterými republika konfiskovala majetek Habsburků, a blížící se pozemkové reformě, bylo mezi čím vybírat. Jednalo se například o zámku ve Smečně, v Průhonicích nebo v Brandýse nad Labem. Lány zvítězily díky vynikajícímu technickému stavu, v jakém ho tehdejší majitelé Fürstenbergové udržovali.
„TGM byl lánským zámkem a prostředím okouzlen a dal pokyn ke koupi,“ uvedla Veronika Seidlová, vedoucí průvodců Správy Pražského hradu při zahájení výstavy, která je k vidění v zámeckém parku. Rozhodnutí padlo na počátku léta 1921 a smlouva byla podepsána 15. července. Lánský zámek i s rozsáhlými okolními pozemky vláda na základě nového zákona o vedlejších úředních sídlech prezidenta republiky odkoupila od knížete Fürstenberga za necelých třicet milionů korun. K nim patřily ještě další prezidentské rezidence Židlochovice nedaleko Brna a Topolčianky na Slovensku. Masaryk si Lány zamiloval, obzvláště si oblíbil knihovnu, kde trávil dlouhé hodiny. V Lánech strávil i poslední roky života. Na nedalekém místním hřbitově najdeme skromné místo jeho posledního odpočinku. Když zemřel, další hlavy státu zámek příliš nevyužívaly, častěji do něj začal jezdit až prezident Václav Havel.
Plečnikovy úpravy
Zakladatel samostatného Československa angažoval pro drobné stavební úpravy hvězdu meziválečné architektury, slovinského umělce Jože Plečnika.
Mezi Plečnikova díla patří například zeď při hrázi rybníka s kašnou tvořenou pěti dórskými sloupy zdobenými bronzovými lvími hlavami. „Tyto lví hlavy představují původní země Československa: Čechy, Moravu, Slezsko, Slovensko a Podkarpatskou Rus. Takto Plečnik vyjádřil celistvost nově vzniklého státu,“ uvedl kurátor výstavy, historik architektury Vladimír Šlapeta.
Přáním prezidenta Masaryka bylo potlačit charakter šlechtického sídla. Zdůrazňoval spíše jednoduchost, účelnost, praktičnost, takže mnohé prvky zdobící zámecký interiér byly odstraněny. Jeho současná podoba ale už zase více připomíná historické sídlo, protože prostory zámku jsou zařízeny dobovým nábytkem pocházejícím převážně z depozitu Pražského hradu.
Historie zámku
Nejstarší písemná zmínka uvádí, že v Lánech na místě dnešního zámku stála na konci 14. století tvrz. Ke konci 16. století obec zakoupil Rudolf II., který nechal na místě tvrze postavit lovecký zámeček. Ten byl přebudovaný v barokním slohu roku 1652. Později hrabě Jan Josef z Valdštejna nechal lánskému zámku přistavit ještě jedno patro. Od počátku 18. století až do roku 1921 byly Lány v držení knížecího rodu Fürstenbergů. K východní straně zámku ještě přibyla barokní zámecká kaple a spolu s dalšími stavebními úpravami byla k jižní straně zámku přistavěna i věžovitá vstupní část.
Teprve z 18. století pocházejí písemné zprávy o rozsáhlém parku i s bažantnicí, který už tehdy byl obehnán zdí. Původní zámecký vodní příkop sice zabránil založení klasické barokní zahrady, ale nepřekážel při vzniku přírodního anglického parku v první polovině 19. století. V letech 1849-50 stejně došlo k jeho zasypání a k novému rozvržení cest. Kníže Karel Egon z Fürstenberga rozšířil oboru i zahradu, nechal založit velký rybník s chovem divokého vodního ptactva ve východní části parku a dosadit mnoho okrasných dřevin, keřů a květin.
