Lány i zahrady Pražského hradu nabízejí odpočinek českým prezidentům
Dnes navštívíme místa, kde může pobývat a procházet se i nový český prezident Miloš Zeman. Ten v předvečer inaugurace navštívil sídlo prezidentů Lány, kde položil věnec ke hrobu Tomáše Garrigua Masaryka. Proto se i my vypravíme do Lán. A nejen tam, projdeme se i v královských zahradách Pražského hradu.
V průběhu staletí tu sídlila řada šlechtických rodů a mnohé tu zanechaly výrazné stopy. Například Rudolf II. tu nechal vybudovat lovecký zámeček, který se stal základem současné zámecké obory. Ta se dnes rozkládá na území asi 3000 hektarů a slouží k chovu zvěře. Právě možnost honů byla i jedním z důvodů, proč byly Lány v roce 1921 zvoleny jako přechodné a letní sídlo hlavy nového československého státu.
"Masaryk si Lány velmi oblíbil. Pobýval tu mnohem častěji než na Pražském hradě. Většinou když byl dlouho v Praze nebo na nějaké cestě, tak vždycky při návratu říkával: už jedu domů a tím myslel Lány," uvedla Magdalena Mikesková.
V oboře roste tzv. 'Dohodový dub', pod ním sjednal prezident T.G.Masaryk s jugoslávským králem Malou dohodu. Lánské lesy také ukrývají pozoruhodnou technickou památku - zbytky druhé nejstarší železnice na evropské pevnině. Koněspřežka měla vést z Prahy do Plzně, ale nakonec skončila u Lán. Dopravovalo se po ní hlavně dřevo a černé uhlí z Kladna. Bývalá hájovna na okraji Lánské obory je i jedním z nejstarších nádraží.
Stejně jako obora není veřejnosti běžně přístupný ani lánský zámek - sídlo prezidenta. Čs. stát ho koupil od Fürstenberků v roce 1921. Jeden z Fürstenberků Karel Egon I. tu dokonce založil odborné zemědělské učiliště, první školu svého druhu v monarchii. Dokonce tu pěstoval novinky - jako například len, vojtěšku nebo červený jetel. Jeho květ mají Lány ve znaku od roku 1997. V obci se vedla důležitá politická jednání a přijížděly sem významné osobnosti. Po své abdikaci v roce 1935 se Masaryk s rodinou přestěhoval do Lán natrvalo. V roce 2003 zde bylo otevřeno muzeum T.G. Masaryka.
"Naší největší chloubou je autentický jezdecký oblek T.G.Masaryka, který jsme získali od potomků po lánském zahradníkovi panu Krejzovi. Ten zřejmě oblek dostal od Masaryka darem a pietně v bezvadné fazoně ho uchovával až do minulých let. My jsme ho získali v 90. letech darem právě od rodiny Krejzů."
V muzeu uchovávají řadu unikátů. Jsou tu například šaty prezidentovy manželky Charlotty Garrigue Masarykové, osobní předměty členů rodiny, uniformy a památky na čs. legionáře. Zajímavá je i soukromá sbírka uměleckých děl, obrazů, plastik či medailí inspirovaných T.G.Masarykem. Muzeu ji zapůjčil Josef Babůrek. V roce 1928 nechala v Lánech Masarykova dcera Alice postavit dům Československého červeného kříže a to z vlastních prostředků. Stala se také jeho první předsedkyní. Dnes je tu Pamětní síň.
"Díky její zásluze a práci udělal Československý. červený kříž mnoho práce. Zakládala se sanatoria, nové školy pro ošetřovatelky, vypracovávaly se programy a projekty pro nemocné děti."
Návštěvníci mohou v místnostech domku nahlédnout i do soukromí, dodala Magdalena Mikesková.
"Získali jsme autentický nábytek, který patřil Alici Masarykové a snažíme se z útržkovitých vzpomínek zrekonstruovat její byt. Bohužel neexistuje žádná dobová fotodokumentace, která by přesně vykreslovala, jak asi ten její byt vypadal. Takže je to z útržkovitých vzpomínek, z korespondence a podobně."
Po smrti T.G. Masaryka byl lánský zámek využíván jen sporadicky. V době druhé světové války zde bydlel státní prezident Emil Hácha. Po roce 1948 zde občas pobývali komunističtí prezidenti. Pravidelně začal navštěvovat Lány až prezident Václav Havel a zámek využívá i jeho nástupce Václav Klaus.
"Nařídil, aby byl zasypán příkop před takzvanými novými letními pokoji, které si nechal vybudovat, a vnikla rajská zahrada. Ta je tam dodnes a jmenuje se zahrada Na Valech. Už z toho názvu slyšíme, že část téhle zahrady vznikla na zasypaných valech mezi příkopy Pražského hradu. Ze severu byla chráněna domy - jižním křídlem Hradu - a otevírala se slunci na jih. Takže tam mohly být pěstovány teplomilné rostliny," uvedla moje průvodkyně po pražských zahradách Milada Racková.
"Ta má několik pavilonů, jednomu z nich se dokonce ještě říká Hraběnčina lázeň, protože tam byl bazének. Nepředpokládá se, že by se tam kdy hraběnka koupala, protože to byla velmi studená voda, ale ta voda v zahradách je vždycky takovým osvěžujícím prvkem."
Z Kolowratské zahrady můžeme projít do zahrady Pálffyovské, jejíž zvláštností jsou sešikmené terasy s ovocnými stromy a bylinkářská zahrádka. Odsud můžeme po cestičkách projít do zahrady Ledeburské. Ta byla opravena jako první z palácových zahrad. A to s přispěním prince Charlese, který věnoval na opravy zahrad značnou částku. Neobvyklý je u této zahrady i otevřený pavilón - salla terena.
Krápníková stěna ve Valdštejnské zahradě I další ze zahrad - Valdštejnskou - otevíral v roce 2002 politik, tehdejší předseda Senátu Petr Pithart. Se svojí rozlohou 14 tisíc metrů čtverečních je zahrada, kterou zbudoval v 17. století Albrech z Valdštejna druhou největší ve vnitřní Praze.
Příspěvek jsme poprvé vysílali 25. července 2008, dnes jste jej mohli slyšet v repríze.
