Tajemná židovská legenda o Golemovi se stala tématem pražské konference Golem v náboženství, vědě a umění
Když se řekne slovo Golem, většině lidí se vybaví scéna z filmu Císařův pekař a pekařův císař s Janem Werichem v hlavní roli. Obrovský hliněný Golem se v něm vymkne kontrole svého stvořitele. Tento film se zřejmě nejvíce zasloužil o všeobecnou známost židovské legendy o umělém člověku. A právě Golemovi v náboženství, vědě a umění byl věnován seminář, který navštívila Zdeňka Kuchyňová.
Golem je vlastně umělý člověk, kterého je možné podle přísných rituálních pravidel oživit. Návod je obsažen ve starém židovském učení - talmudu. Podle něho je třeba spojit 4 živly - hlínu, vodu, vzduch i oheň. Golem pak mohl být oživen pomocí vloženého šému, což je vlastně slovo. Podle legendy, ke které však chybí důkazy, stvořil Golema rabi Löw, který měl blízko ke zbožným židům, nebo-li Chasidům. Právě proto, jak uvedl Miloš Pojar ředitel Vzdělávacího a kulturního centra Živoského muzea, byla golemovská tradice přisouzena právě rabimu Löwovi a udržela se dodnes a to díky zvláštnímu koloritu i zachovalému židovskému hřbitovu.
"Ta pražská tradice má něco, co zase nemají tradice jiné. Je tady určitý rebelství toho Golema proti svému tvůrci. Golem najednou projevil ničitelský prvek a začal všechno kolem sebe ničit a narychlo přivolanému rabimu Löwovi dalo dost práce, aby zase toho Golema umrtvil. Golem nabývá různých podob, někde se právě ochráncem Židů proti okolnímu nepřátelskému světu ve kterém to židovstvo v celé křesťanské Evropě žilo."
A právě o Golemovi a jeho tradicích se hovořilo na semináři, který byl součástí rozsáhlého projektu, jehož akce spojuje právě motiv židovské legendy. A tak se Golem tento měsíc objevuje na výstavě argentinských a českých umělců, ožívá na filmovém plátně, v hudbě i v baletu. Podnět k uspořádní této akce vyšel od argentinského velvyslanectví.
"Slavný argentinský spisovatel Borges, jehož dílo je u nás také známo, napsal báseň o Golemovi. Tato báseň byla ve studentské soutěži přeložena a na základě tohoto vztahu už zesnulého spisovatele Borgese a té básně přišla argentinská strana s podnětem uspořádat tady takovouto akci, které se mj. účastní i vdova po spisovateli Kodama Borges."
Jak dodal Miloš Pojar, golemovská tradice se vyskytuje všude: v kultuře, výtvarném umění, náboženství, vědě a filosofii. Téma umělého člověka, či inteligence sahá i do současnosti.
"Tady se hodně mluvilo o robotech, o klonování, o genetice, o umělé inteligenci, o strojích, či-li toto všechno se nějak dá aktuálně s Golemem svázat."
A já ještě dodám, že o legendě Golema a židovském muzeu se více dozvíte příští týden v pravidelné rubrice Cestujeme po Česku.
