Tanečníci bratři Bubeníčkové nadchli Prahu

Balet je mezinárodní umění, diváky oslovuje beze slov, pohybem a tancem. Mnozí čeští tanečníci se díky tomu s úspěchem uplatnili v zahraničí. Příkladem může být slavný Jiří Kilián. O víkendu vystoupili v Praze v Národním divadle bratři Otto a Jiří Bubeníčkové, kteří jsou jsou z mladší generace než Kilián, do zahraničí odcházeli až v 90 letech a přímý vliv zahraničních autorit na ně má pozitivní dopad. V Čechách je zatím publikum tak dobře nezná. Pokračuje Vilém Faltýnek.

Jiří (vlevo) a Otto Bubeníčkovi, foto: ČTK

Bubeníček and Friends, to je název komponovaného baletního večera, který měl pražskému publiku ve dvou večerech představit to nejlepší z tvorby tanečních dvojčat. Na úvod projekce filmu připomněla, kdo Otto a Jiří Bubeníčkové jsou. Že se narodili roku 1974 v cirkusové rodině, po absolvování pražské Taneční konzervatoře vstoupili do Neumeierova hamburského souboru, což znamenalo počátek jejich kariéry. Otto dnes působí v Hamburku nadále jako první sólista. Jiří je od roku 2006, kdy se dráhy bratrů rozdělily, prvním sólistou v Semperoper v Drážďanech.

Jak říká taneční kritička Zuzana Smugalová, šéfredaktorka časopisu Taneční aktuality, večer představil oba bratry nejen jako tanečníky a interprety, ale i jako tvůrce - Jiří je autorem choreografií, Otto skládá hudbu, navrhuje kostýmy a točí filmy.

Sólisté curyšského baletu (zleva) Arman Grigoryan, Yen Han a Vahe Martirosyan na galavečeru Bubeníček and Friends, foto: ČTK

Smugalová: "Pohybový slovník Jiřího Bubeníčka jako choreografa vychází z klasického tance, je promísený s prvky současného tance, ale velice originální, hodně náročný... Stejně tak Ottova hudba míchá současnou vážnou hudbu s elektronickou. Vše dohromady vytváří velice zajímavý tanec."

Závěrečnou choreografii Les Indomptés vytvořil francouzský autor Claude Brumachon. Pro dvojčata Bubeníčkovy je jako stvořená. Několik minut ve vysoké rychlosti na jevišti tančí zrcadlově shodné figury, jako by byli jeden odrazem druhého. To byl pro Zuzanu Smugalovou vrchol večera:

"Přece jenom, ač Jiří Bubeníček choreografuje delší dobu, patří mezi mladší tvůrce. Claude Brumachon patří ke špičce ve svém oboru a bylo to na té choreografii znát. A vynikla pak i ta interpretace."

Otta (vlevo) a Jiří Bubeníčkovi, foto: ČTK

Představení Bubeníček and Friends shlédl také taneční odborník Roman Vašek. Po 15 letech v zahraničí je podle něj na tvorbě Bubeníčkových patrný silný vliv zahraničního prostředí:

Vašek: "Co se týče rukopisu, je velmi ovlivněn těmi angažmá, kterými prošli. určitě je tam hodně vidět to dlouholeté působení u Johna Neumaiera v Hamburku, je tam vidět práce s jinými světovými choreografy. Zatímco starší díla Jiřího Bubeníčka měla spíše neoklasický rukopis, ta novější jsou mnohem odvážnější, dramaturgicky sevřenější. A hodně mě překvapilo poměrně velké žánrové rozpětí, se kterým pracuje Jiří Bubeníček."

Pořad pro české publikum byl sestaven se záměrným poukazem na české kořeny tanečníků.

Vašek: "Ten program byl sympatický právě těmi odkazy na české prostředí. Ostatně celý ten večer zahajoval sestřih záběrů ze začátků jejich kariéry, od taneční konzervatoče přes začátky v hamburském baletu. A tím až sentimentálním odkazem na české prostředí byla choreografie Jiřího Bubeníčka Otvírání studánek s filmovými dotáčkami Miloše Formana."

Českých tanečníků se ve světě uplatňuje celá řada. Nejen Jiří Kilián nebo bratři Bubeníčkové, ale také třeba Darja Klimentová, první sólistka Anglického národního baletu nebo Ivan Liška, šéf Bavorského státního baletu v Hamburku.