Tovačov a Přerov

V dnešní rubrice zamíříme do Tovačova a poté do Přerova, města, které je známé nejen svým průmyslem, ale také jako sídliště lovců mamutů. Připravila Zdeňka Kuchyňová.

Kdo by neznal písničku, Tovačov, Tovačov, tovačovský hatě. Opěvuje nejen samotné městečko, ale i místní zámek, který v dějinách proslavil rod Cimburků a Pernštejnů. Jak uvedl kastelán zámku Jaroslav Dostál, nejlepší výhled na městečko je z věže zámku. Jmenuje se "Spanilá" a její vstup tvoří renesanční portál.

Tovačovský zámek

"To je nejstarší renesanční památka na sever od Alp vůbec. Tam je taktéž napsáno - na tom portálu, že se postavila tato věž, nazvala se Sličná nebo-li Půvabná a je tam rok 1492. Takže od roku 1492 nám tady vévodí širokému a dalekému okolí. A říká se, že když vystoupíte nahoru a budete mít dalekohled, tak uvidíte obrysy Vídně, když bude ideální počasí".

Tovačovský zámek - nádvoří, foto: Lehotsky, CC BY 3.0 Unported

Kromě portálu má Tovačovský zámek i další raritu. Jsou zde vůbec první renesanční okna u nás. I na Pražském hradě se objevila až později. Tovačovský zámek byl původně založen jako útočiště lovců a později jako chráněná vodní tvrz. V mohutném vodním příkopu mají dnes místní obyvatelé své zahrádky. Zámek dosáhl rozkvětu v 15. století, kdy zde sídlili Cimburkové.

"A tady bych se chtěl dotknout jednoho muže, tady z celé té historie - Ctibora Tovačovského z Cimburka, který překračuje rámec tohoto regionu. Byl právní poradce Jiřího z Poděbrad. Urovnával spory třeba s Matyášem Korvínem, byl v čele delegace, která šla požádat Ladislava Jagellonského, aby vzal křeslo krále u nás. Byla to velmi významná osobnost."

Tovačovské náměstí, foto: Google Maps

Během sporů mezi českým králem Vladislavem Jagelonským a uherským králem Matyášem Korvínem dokázal Ctibor Tovačovský diplomaticky manévrovat tak, že jej oba panovníci uznali ve funkci zemského hejtmana na Moravě a prakticky mu zemi ponechali plně v rukou. Jako jeden z mála ji spravoval k jejímu prospěchu. Přestavěl zámek a založil pod ním město. To je ze tří čtvrtin obklopeno vodou a lužními lesy. Dnes je zámek přístupný jen z části, protože probíhá rekonstrukce. Mimo krásný interiér se schody ve stylu vídeňské opery tu návštěvníci najdou expozici prusko-rakouské bitvy u Tovačova z roku 1866 i galerii obrazů Vlastimila Kozáka. Zajímavostí tovačovského zámku je, že v okolí u hradeb, kde bydleli sloužící, jsou dnes zrekonstruované byty a tak může několik tovačovských rodin říkat, že bydlí téměř na zámku. Nedaleko to mají i k zámecké hrázi, kde jsou obrovské staré duby. Traduje se, že na jeden pařez po tomto skáceném velikánu se vešel celý vůz.

---

Když pojedete z Tovačova za západ, přijedete do okresního města Přerov. Je známé nejen průmyslem, ale i archeologickými výzkumy v Předmostí, které odhalily rozsáhlé sídliště lovců mamutů z doby před 25 tisíci lety. Ve zdejším zámku je dnes muzeum - nejstarší v ČR. Právě letos zde byla otevřena archeologická exozice. Jak uvedl Milan Punchal, stalo se tak v roce 75. výročí úmrtí učitele Antonína Teličky, zakladatele a tvůrce podstatné části archeologické sbírky muzea.

Přerov, foto: Tomas Kolarik, CC BY 3.0 Unported

"Už v roce 1571 Jan Blahoslav ve své gramatice psal, že v Přerově se nacházejí kosti obrů. To je první doklad. Pak ta vědomost o těch nálezech ustala a objevily se až v tom 19. století. Co říci o těchto lidech. Byli to lovci mamutů, ale nabyli na nějaké primitivní úrovni. Byli to lidé, kteří dokázali vytvářet i věci pro potěšení a pro krásu samotnou. Tam je taková nejznámnější rytina tak zvané předmostské Venuše. Je to rytina do mamutího klu."

Návštěvníci v muzeu najdou i ojedinělou názornou expozici školních tříd. Ta první je z doby Jana Amose Komenského, který v Přerově učil a také se zde oženil. Pak je tu škola z doby Rakouska - Uherska a třetí z padesátých let. Přerovské Komenského muzeum má také obrovskou mineralogickou sbírku, která čítá zhruba 2600 minerálů a hornin. Jak uvedl František Hanák, část z nich muzeu daroval český krajan.

Přerovské muzeum

"Ano, tady ty dvě vitríny, kde je asi 220 minerálů, hornin a zkamenělin jsou darem pana Zetka, který je rodákem tady z Přerova a žije nyní ve Švýcarsku. Nám je daroval loni, už ve svých 80-ti letech a protože byly krásné, tak jsme je na jeho počest vystavili, seřadili do systému, očistili a dali na nádherné podstavečky. Stojí za zmínku například pouštní růže, což je sádrovec pocházející z Maroka, nebo cyklická forma pyritu z USA. Ta se taky tak často nevidí nebo nádherné otisky pravěkých rostlin, kterým se říká dendrity. On to sbíral celý život a teď jako důchodce, jak tam mají ty burzy, tak to tam vyměňuje a prodává."

Kromě ninerálů najdou návštěvníci v muzeu i sbírku brouků od těch milimetrových po téměř deseticentimetrové a řadu dalších zajímavostí.