Trafika
Trafika patří ke slovům, která se vrátila po jisté době zatlačování do běžného jazykového užití. Za minulém režimu se tato prodejna nazývala Tabák. Slovo trafika se užívalo v hovorovém jazyce. Nikdy nezmizelo, přes snahu oficiálních přejmenovávačů, kteří se snažili přinutit uživatele češtiny, aby například užívali místo slova hasič slovo požárník a aby venkovské hospody nazývali pohostinství. Skončila jejich éra a v užívání jsou jejich slova pomalu nahrazována původními.
Trafika patří ke slovům, která se vrátila po jisté době zatlačování do běžného jazykového užití. Za minulém režimu se tato prodejna nazývala Tabák. Slovo trafika se užívalo v hovorovém jazyce. Nikdy nezmizelo, přes snahu oficiálních přejmenovávačů, kteří se snažili přinutit uživatele češtiny, aby například užívali místo slova hasič slovo požárník a aby venkovské hospody nazývali pohostinství. Skončila jejich éra a v užívání jsou jejich slova pomalu nahrazována původními.
Ottův slovník naučný říká, že slovo trafika je z italštiny a původně znamenalo obchod, prodejnu, kupecký krám. U nás se toto slovo užívalo pro specializované prodejny, většinou velmi malé, kde se prodávali tabákové výrobky, potřeby pro kuřáky, tisk a poštovní známky. Dnešní nabídka trafik se blíží k původnímu významu slova sortiment se rozšiřuje, dají se zde koupit nápoje, alkoholické i nealkoholické, občerstvení, např. bagety, drobné dárky a stejně jako dřív pohlednice. Některé trafiky se začínají kombinovat s malými kavárnami. Po revoluci v trafikách velice často nelze koupit poštovní známky.
V neděli jsem na bilbordu kandidáta na funkci senátora četla nápis, (parafrázuji) Senát není trafika, ale místo, kde se musí tvrdě pracovat.
Nezasvěcený uživatel češtiny by byl zmaten. Co má senát společného s trafikou? V první republice dostávali váleční invalidé od státu licenci na prodej tabákových výrobků. Tedy trafiku. Stát se o tyto lidi postaral, aby měli obživu.
A tudy vede cesta k novému významu slova trafika. Je to tedy příležitost, kterou poskytne stát někomu, kdo se o něj zasloužil. V současné době se přidává i sémantický rys dobře placeného místa, které skýtá tomu, kdo se na něm usadí, existenční jistotu. Ale z nápisu na bilbordu můžete vysoudit, že pokud někdo získá "trafiku" nemusí moc pracovat.
Teď už tedy budete rozumět citátům z Českého národního korpusu. Respekt z roku 1993 píše: "Odpůrci přidělování politických "trafik" budou spokojeni"; Lidové noviny v roce 1997 psaly: "Kočárník řekl: "Přišel jsem sem pracovat a ne do žádné trafiky,"..." (míní se přechod bývalého ministra financí do České pojišťovny.) Taky byste si přáli, vážení posluchači, nějakou trafiku? Na slyšenou příště.
Písnička Ivana Mládka o "zapeklité češtině" předeslala o čem je projekt, který vám na tomto místě Radio Praha nabízí.
Nejedná se o kurz českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.
Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.
Seriál připravila Věra Schmiedtová - vědecká pracovnice Českého národního korpusu. O jakou instituci se vlastně jedná a o čem v novém seriálu uslyšíte, se dozvíte z následujícího rozhovoru, který s paní Schmiedtovou natočil Jaromír Marek..... Pozorování jazyka byla ověřena v Českém národním korpusu, podrobnosti o něm najdete na internetové adrese ucnk.ff.cuni.cz
