Trenér české fotbalové reprezentace je stále velkou neznámou
Minulé pondělí jsme před vyvrcholením fotbalového Eura dali přednost jednomu z největších českých úspěchů v silniční cyklistice historie. Teď se tedy s týdenním odstupem ještě podrobněji vrátíme k letošnímu fotbalovému vrcholu, který přinesl obrovskou španělskou radost a zároveň neméně velký smutek pro naše fotbalové fanoušky. Hodnocení se ujal bronzový medailista z ME v Itálii a zároveň zlatý olympionik z Moskvy Ladislav Vízek.
"Bylo to úplně zasloužené. Španělé prošli skupinou bez zaváhání, potom i v play off hráli nejlepší a nejhezčí fotbal, takže ten jejich titul se mi opravdu líbí."
Velkým triumfem Španělů byla postava trenéra Luise Aragoněse. Ten přes protesty mnoha fanoušků i novinářů nevzal na Euro vyhlášeného kanonýra Realu Madrid Raúla Gonzalese a tento risk se mu bohatě vyplatil.
"Mám Raúla také rád, ale Aragoněs zkrátka postavil mužstvo na kolektivním duchu a ne na hvězdách. Já jsem je nezažil, aby takto bojovali a proto jsem jim ten úspěch hrozně přál. Byla na nich vidět obrovská touha."
Co říkáte změně trendu, kdy se místo defenzívy prosadila spíše útočná hra?
"Já jsem strašně rád, že se neprosadila mužstva jako Řecko, Polsko a bohužel i ČR. Je konec obranné taktiky a hry na jednoho útočníka. Všechna mužstva, která postoupila ze skupiny hrála na dva útočníky, myslela na diváky a ty výsledky se na tom odrazily. To není náhoda a nad tím se budeme muset zamyslet."
Z hlediska českého fotbalu se stoprocentně potvrdilo heslo - dvakrát nevstoupíš do téže řeky. Nešťastný zápas s Tureckem byl totiž věrnou kopií dvanáct let starého duelu na ME v Anglii. Tam naši v rozhodujícím utkání skupiny také vedli nad Ruskem 2:0, aby soupeř po změně stran výsledek otočil na 3:2, ovšem tehdy Vízkův zeť Vladimír Šmicer v poslední minutě vyrovnal. Tentokrát na hřišti chyběl a tak Češi po porážce s Turky balili kufry. Podle Vízka se toto utkání tzv. prokaučovalo.
"Odjížděli jsme s tím, že to mužstvo má šanci na postup ze skupiny a Turky mělo porazit. Bylo tam více chyb. Z mého subjektivního dojmu střídat nejlepšího hráče Sionka a nechat tam Kollera, který už šlapal vodu - to jsme prokaučovali. Na výsledku zápasu s Tureckem se samozřejmě podepsala i fatální chyba brankáře Petra Čecha. Neá se nic dělat, takový je sport. Na diváka jsme však moc nemysleli, nehráli jsme hezký fotbal. I při jediném vítězství se Švýcarskem jsme mohli prohrát. Ten šampionát nás nezastihl v dobré formě."
Ihned po odletu našich fotbalistů z Rakouska se začal hledat nový trenér po odstupujícím Karlu Brücknerovi. Stal se z toho v podání našich funkcionářů horor na pokračování. Olympijský šampion z Moskvy by se přes některé zahraniční akvizice soustředil na domácí kouče.
"Velice si vážím práce trenéra Brücknera, ale po Euru v Portugalsku to chtělo nějakého dravce. Osobně se nepřikláním k angažování zahraničního trenéra, protože dobrých trenérů u nás máme poměrně dost."
Český fotbal se podle Ladislava Vízka nepohne z místa, pokud nedojde k výměně lidí na nejvyšších postech ČMFS.
"Všichni čekáme na příští Valnou hromadu. Slyšel jsem předsedu Mokrého, ti se drří svých židlí zuby nehty. Náš fotbal tápe, liga je šedivá, ale pod takovým vedením to prostě nejde. Tito lidé s hroší kůží neodejdou dobrovolně, proto to musíme přetrpět a s novými volbami snad přijde do českého fotbalu čerstvý vítr."
