Tripartita o vstupu do Evropské unie

Česká republika je na vstup do Evropské unie z ekonomického a sociálního hlediska připravena již nyní. Po čtvrtečním jednání tripartity to prohlásil její předseda a místopředseda vlády Vladimír Špidla. Partneři v tripartitě, tedy odbory, svaz zaměstnavatelů a vláda zároveň předložili obsáhlou studii o sociálních a ekonomických dopadech vstupu do unie. Informuje Jaromír Marek.

Jak prohlásil předseda tripartity, ministr Vladimír Špidla, vstup do Evropské unie bude pro Českou republiku jednozněčně přínosem. Dokonce jej nazval prvořadým národním zájmem. Jaké jsou tedy podle ministra Špidly pro a proti?

"Pokud jde o rizika nebo problémy, tak studie uvádí posun cenové hladiny směrem k cenám EU, zvýšení cen zemědělské půdy a nákladů zemědělských výrobců, tlak na růst mezd, který nebude odpovídat růstu produktivity práce a zvýšení nákladů na životní prostředí a ochranu zdraví zaměstnanců a tím v důsledku ztrátu konkurenceschopnosti. Vidíte ovšem, že ta rizika s sebou nesou i klady. Zvýšená ochrana životního prostředí, stejně tak jako vyšší úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, není nic špatného. Pokud jde o klady, je to obecné rozšíření trhu, lepší přístup k veřejným zakázkám, snazší kooperace se zahraničními subjekty, účast na společných programech, možnost využít prostředky ze strukturálních fondů a úroveň sociální ochrany."

Na tripartitě zaznělo i to, že obavy Německa a Rakouska z přílivu pracovních sil z Česka jsou zbytečné. Vyplývá to ze studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, která dospěla k závěru, že Češi se za prací rozhodně stěhovat nemíní. Podle Špidly však z požadovaného sedmiletého přechodného období pro pohyb pracovních sil vyplývá i jisté pozitivum.

"Tímto požadavkem Německo říká, že nejdéle do sedmi let od vstupu do EU se příjmová hladina českého obyvatelstva vyrovná s německým standartem do té míry, že to nebude pro Německo vytvářet konkurenci."

Jak dále místopředseda vlády Špidla uvedl, lze předpokládat, že v prvních pěti letech po vstupu do EU může dojít k růstu zemědělských cen o 35 až 45 procent. Inflace by neměla převýšit šest procent. Náklady přechodného období odhaduje Špidla asi na 40 miliard.