Týden v ČR

Nicolas Sarkozy, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy v úterý v Evropském parlamentu kritizoval, že na všech veřejných budovách v Česku nejsou vyvěšeny vlajky Evropské unie. Vojenská základna v Kandaháru, kde zrovna byli na návštěvě čeští poslanci, se v pondělí stala terčem raketového útoku. Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg získal Velký kříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo. Akademii věd v následujících čtyřech letech povede chemik Jiří Drahoš, její dosavadní místopředseda.

Nicolas Sarkozy, foto: ČTK
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy v úterý v Evropském parlamentu kritizoval, že na všech veřejných budovách v Česku nejsou vyvěšeny vlajky Evropské unie:

"Zde přítomní Evropané byli raněni tím, že neviděli evropské vlajky na všech veřejných budovách tak velké země, jako je Česko."

Unijní vlajku mimo jiné odmítá na Pražský hrad vyvěsit prezident Václav Klaus, přestože Česko na Nový rok od Francie převezme předsednictví Evropské unie. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg kritiku odmítl. Soudí, že francouzskému prezidentovi nepřísluší, aby za nevyvěšení unijní vlajky kritizoval hlavu českého státu. I když by si podle něj valná část obyvatelstva přála, aby vlajka na Pražském hradě vlála, je prý na prezidentovi, jakou tam vyvěsí. Ministr podotkl, že povinnost vyvěsit vlajku nedefinuje žádný závazný zákon.

Nicolas Sarkozy také vytkl Václavu Klausovi jeho chování při nedávném jednání s delegací europoslanců, kdy si český prezident vyměnil několik ostrých slov se šéfem zelených v Evropském parlamentu Danielem Cohn-Benditem. Podle europoslankyně Jany Hybáškové byla slova Nicolase Sarkozyho řečena na okraj jednání, vytržena z kontextu a celkově špatně interpretována:

"Sarkozy mluvil devadesát minut. To, co řekl na adresu českého prezidenta, byly tři věty, které navíc byly odpovědí britskému poslanci. Je to opravdu vytržené z kontextu, a u těch vlajek ta formulace zněla "byl jsem raněn", tedy spíše vyjádření osobního pocitu než jakékoli kritiky."


Vojenská základna v Kandaháru, kde zrovna byli na návštěvě čeští poslanci, se v pondělí stala terčem raketového útoku. V blízkosti základny vybuchly dvě střely. Poslanci i vojáci se proto přesunuli do krytu. Jejich bezpečnost však vážně ohrožena nebyla, a poplach byl proto později odvolán. Potvrdil to šéf tiskového odboru Armády České republiky Jan Pejšek:

"Raketové útoky v této oblasti jsou poměrně běžné. Žádnému z českých vojáků ani poslanců se nic nestalo, rakety dopadly mimo zónu, kde byli občané České republiky."

Do náročných misí, například právě do Afghánistánu posílá své vojáky Velitelství Společných sil Armády České republiky. To si připomnělo páté výročí svého vzniku. Jeho mluvčí Sabina Introvičová k tomu uvedla:

"Od roku 2003 bylo během různých operací najeto téměř 90 milionů kilometrů a nalétáno bez leteckých katastrof a havárií celkem 110 tisíc letových hodin. Naši vojáci se také zúčastnili 220 cvičení s koaličními partnery mimo území České republiky a 70 cvičení přímo na území České republiky."


Foto: ČTK
Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg získal Velký kříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo. Nejvyšší vyznamenání v zemi našich západních sousedů převzal v pondělí v Berlíně za zvláštní zásluhy o česko-německé vztahy. Prestižní ocenění předal českému kolegovi šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier. Pro Karla Schwarzenberga byla aktivita na poli německo-českých vztahů nutností:

"Já jsem zažil ještě tu dobu hluboké nenávisti mezi našimi národy, a z té doby zůstalo po obou stranách spoustu hluboce, hluboce zraněných. A dnes, že jsme to překonali, je něco báječného, že Češi bez konfliktů jedou do Německa, Němci k nám, a všechno to docela dobře funguje. To vyznamenání je řekněme takový symbol toho."


Zleva:  Eva Syková, Václav Pačes a Jiří Drahoš, foto: ČTK
Akademii věd v následujících čtyřech letech povede chemik Jiří Drahoš, její dosavadní místopředseda. Do čela ho v úterý vybral akademický sněm. Jeho zvolení ještě musí schválit vláda a prezident. Pokud se tak stane, ujme se Jiří Drahoš funkce příští rok v březnu. Sám říká, že má tři hlavní priority:

"Kvalita výzkumu na ústavech Akademie věd, spolupráce s vysokými školami ve věcech strategických pro výzkum a vývoj a podpora mladých vědců na ústavech akademie věd."

Funkci by měl Jiří Drahoš převzít od dosavadního šéfa akademie Václava Pačese, který o zvolení na druhé funkční období už neusiloval. Teď se chce plně věnovat vědě:

"Já už mám té administrativní práce opravdu za sebou hodně. Za tu dobu jsem přece jenom zanedbával svoji vědeckou práci. Nám se podařilo postavit novou budovu pro Ústav molekulární genetiky, v které je stále ještě jsem kmenovým pracovníkem a mám tam rozdělané tři velké projekty, které se hýbaly poměrně pomalu, a cítím velkou chuť a potřebu, abych je dodělal. A to bych nemohl, pokud bych ještě další čtyři roky sloužil v této funkci."


Magdalena Kožená a Ondřej Havelka, foto: ČTK
Životní příběh operní pěvkyně Magdaleny Kožené vypráví nový dokument Ondřeje Havelky. Předpremiéru snímku "Magdalena - menší film o velké zpěvačce" uvedla Kožená v úterý v rodném Brně. Premiéru bude mít 26. prosince v České televizi. Pěvkyně nám řekla, že jde o netradiční dokument a ona má nezvyklé umělecké postupy ráda:

"Tento film se skládá ze čtyř videoklipů na klasickou hudbu, což už je samo o sobě jakoby netradiční věc. Plus Ondřej zvolil takovou zajímavou formu toho, jak představit divákům můj životopis. My jsme se rozhodli, že to uděláme hrané, že to bude ve formě takových barokních recitativů, ke kterým já si sama hraju na cembalo v barokním kostýmu."