Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg si na prověrku původu majetku vicepremiéra a lidoveckého předsedy Jiřího Čunka najal americkou detektivní kancelář Kroll. Jak napsaly Hospodářské noviny, pokud audit této největší světové detektivní kanceláře Čunkovy rodinné finance neobjasní, Schwarzenberg na protest odejde z vlády. Oba politici se na auditu dohodli už začátkem dubna.
Jiří Čunek, foto: ČTK
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg si na prověrku původu majetku vicepremiéra a lidoveckého předsedy Jiřího Čunka najal americkou detektivní kancelář Kroll. Jak napsaly Hospodářské noviny, pokud audit této největší světové detektivní kanceláře Čunkovy rodinné finance neobjasní, Schwarzenberg na protest odejde z vlády. Oba politici se na auditu dohodli už začátkem dubna. Jak bude audit vypadat a kdo ho provede, zatím Schwarzenberg tajil. Podle listu ho zaplatí ze svých peněz. Sazby Krollu jdou v podobných případech do milionů korun. Šéf evropské pobočky Krollu připustil, že je velmi neobvyklé, aby ministr nechal vyšetřovat vicepremiéra, a ten aby souhlasil, že bude spolupracovat. Šéf lidovců opustil loni v listopadu vládní funkce kvůli obvinění z korupce. Když jej žalobci očistili, křesťanští demokraté svého lídra znovu do koaličního kabinetu nominovali. Narazili ale na odpor zelených a zvláště jejich ministra zahraničí Schwarzenberga, který kvůli Čunkově návratu hrozil odstoupením.
Jan Tamáš (vlevo) a Jan Bednář, foto: ČTK
Hladem proti radaru, jídlem pro něj, zní titulek Hospodářských novin. Hladovku drží aktivisté Jan Tamáš a Jan Bednář. Když hladověli třetí den, jinde po Praze - a jim na truc - se schylovalo ke žranici, tentokrát na oslavu radaru. David Gaydečka, jeden z mluvčích iniciativy Pro, považuje hladovku za symbol militantního pacifismu a Tamáš podle něj ohrožuje sebe i společnost. Iniciativa Pro chce ukázat, že americký radar má v Česku i své příznivce. Jan Tamáš zase mluví v souvislosti s radarem o ohrožení demokracie a megalomanském zbrojení USA. Chce, aby vláda ukončila jednání nebo vyhlásila referendum. Co se stane, pokud si jeho protestů nevšimnou? V případě ohrožení života by aktivisté zvážili ukončení hladovky, jak však Tamáš upozornil, na jeho místo se hrnou další zájemci, takže vláda může čekat hladovkovou štafetu. Prostory, v nichž prý tráví 24 hodin denně, mají za 106 tisíc korun pronajaté na měsíc. A na nemalou částku se prý složili aktivisté z vlastní kapsy. Další akci však chystají i zastánci radaru. Až se o něm bude v parlamentu rozhodovat, chtějí opět hravou formou připomenout, že radar má i své zastánce.
Vojáci se poohlížejí po bezpilotních letounech, které by jim v Afghánistánu více prozradily o úmyslech talibanců, jejich léčkách i nastražených minách. Jak píše Mladá fronta Dnes, je to jedna z možností, jak za pomoci přesnějších údajů předejít teroristickým útokům, při nichž zahynuli dva čeští vojáci. Další dva bojují o život. Malé bezpilotní letadlo stojí do dvaceti tisíc dolarů, s řídící stanicí pak kolem sta tisíc. Dokáže například rozlišit teplotu čerstvě nahrnuté zeminy od netknuté.
V Česku se prodává kniha Turnerovy deníky, píší Lidové noviny. Jde o rasistické dílo, ve kterém běloši pomocí jaderných zbraní vyhladí ostatní rasy a ovládnou USA a později svět. Česko je tak zřejmě jediná evropská země, kde se dá tzv. bible neonacistů koupit. Například v Německu je titul zakázán. Vydání knihy, na kterou upozornil server Týden.cz, vyšetřuje policie. Kniha přitom "jde na dračku", v pražském Paláci knih Luxor mizí z pultů 15 kusů za den. Její vydavatel Lukáš Jirotka v rozhovoru pro Lidové noviny uvedl, že na knize nechce vydělat, ale ukázat pravou tvář neonacistů, ke kterým má negativní vztah. Také obchodní ředitel firmy, která knihu distribuuje, říká, že tento blábol má smysl prodávat, protože nabízí náhled do myšlení extrémní pravice. Podle politologa Zdeňka Zbořila je kniha velmi nebezpečná v tom, že bojuje proti systému jako celku a může zaujmout antiamerikanisty.
Ministerstvo spravedlnosti připravuje novou vyhlášku, která má výrazně posílit pravomoc Nejvyššího státního zastupitelství. Informuje o tom deník Právo. Pokud ministr vyhlášku podepíše, zastupitelství bude moci zasahovat do závažných kauz, které jsou ve vyšetřování. Například ve věci vicepremiéra Čunka by nemuselo do kauzy vstupovat spornou výměnou dozorujícího žalobce, ale mohlo by rovnou dát pokyn zastavit stíhání. Ministerstvo spravedlnosti na dotaz Práva k chystaným změnám nereagovalo.
Deníky se zabývají mimo jiné nadcházejícím sjezdem KSČM. V komentáři Lidových novin s názvem Kůlové v plotě sjezdují se píše, že komunisté sami sebe vidí jako zářný vzor demokracie všehomíra, ale jsou na tom podobně jako za Jakeše - většinová společnost pro ně nemá velké pochopení. Členů strany je daleko méně než po listopadu 1989 a obsah jejich politiky je stále vyvanulejší. Do minulosti zahleděná KSČM nemá podle Lidových novin politickou budoucnost. Mladá fronta Dnes upozorňuje, že v poslední době komunistům hodně stouplo sebevědomí. "Jako vždy, když jsou politické krize a jejich hlasy v parlamentu se na chvíli hodí. Říkají, že tu zase bude socialismus, ale nic nového nemají," píše deník. Dodává, že komunisté by měli vysvětlit, proč důsledky jejich čtyřicetileté vlády vyhodily zemi z Evropy ven tak razantně, že s tím zápasíme dodnes.
Hospodářské noviny upozorňují policii, že by se měla zabývat obchodem, při kterém investiční skupina Penta údajně prodá státu pozemky pod plánovanou ranvejí na ruzyňském letišti za čtyři miliardy korun. Komentátor připomíná, že půdu skupina získala od zemědělce, kterému ji v roce 2003 prodal státní Pozemkový fond za pětisetnásobně nižší cenu. Podle deníku se mohlo jednat "minimálně o nedbalostní trestní čin" minulého vedení Letiště Praha, které si pozemky nedokázalo pohlídat.
Navzdory vládním slibům přisypat finance vysokým školám teď ministerstvo financí plánuje v příštích třech letech výrazné omezení dotací na výuku. Jak píše Právo, podle oslovených rektorů přitom již dnes chybí školám na posluchače, jejichž počet se dramaticky zvýšil, kolem půl miliardy korun. V roce 2001 měly vysoké školy 203.500 studentů, letos již je více o 344 tisíc. V programu vlády se přitom zdůrazňuje, že budou vytvořeny podmínky pro větší zpřístupnění vysokoškolského vzdělávání a pro rozšíření nabídky studijních oborů. Obavy má i předseda České konference rektorů Jan Hron. Jak řekl Právu, také ministr školství s takovými návrhy spokojen není a slíbil další jednání.
Češi v sobě našli ztracenou vášeň pro chřest, uvádí Hospodářské noviny. Skok o jednu nulu na konci, tak se dá stručně popsat růst spotřeby chřestu v Česku. Zatímco v polovině 90. let se jej prodávalo ročně několik tun, dnes už se obdobná statistika pohybuje v desítkách tun. Oslavu zeleniny, která dobývá české chuťové buňky, poprvé zažila Praha. Na Žofíně se uskutečnil první ročník slavností chřestu. Lidé obdivovali například nejzajímavější menu. Porotci při hodnocení nešetřili kritikou. V sále se servírovaly například slané koláče s chřestem či limetková zmrzlina korunovaná tenoučkými plátky mladého zeleného chřestu.
