Týden v ČR

Lídři ODS, KDU-ČSL a Strany zelených podepsali ve čtvrtek v pražské Kramářově vile koaliční smlouvu. Na českou polární stanici Johanna Gregora Mendla na Ostrově Jamese Rosse v Antarktidě odcestoval 26. prosince vědecký tým. Otužilci se jako každý rok na Štěpána sešli na pražském Žofíně, kde proběhl 60. ročník Memoriálu Alfréda Nikodéma.

Prezident Václav Klaus

Lídři ODS, KDU-ČSL a Strany zelených podepsali ve čtvrtek v pražské Kramářově vile koaliční smlouvu. Dokument zahrnuje program společné vlády, rozdělení ministerských křesel a mechanismy koaliční spolupráce. Se samotnou vládou už to ale tak růžové není.

Prezident Václav Klaus má například výhrady ke kandidátovi zelených na šéfa české diplomacie Karlu Schwarzenbergovi, který je podle něj spojen s Českou republikou pouze menší částí svého života i majetku a s normálním životem lidí přišel do styku pouze okrajově. Karel Schwarzenberg na to reagoval slovy: "Jsou to jen omyly, předsudky a někdy, s prominutím, i kecy." A co na to premiér Mirek Topolánek?

"Nemusí se mu nominovaní ministři líbit, ale myslím, že svoji politickou vůli pan prezident vyčerpal tím, že mě jmenoval premiérem nové vlády. Nemyslím si, že může do toho složení významně zasahovat, nicméně Ústava v tomto smyslu mluví velmi obecně, nedává žádný termín pro jmenování nové vlády. My teď jsme v očekávání toho jmenování a já do toho nebudu v žádném případě zasahovat."

Navržený seznam budoucích členů vlády se přesto bude měnit. Lidovci navržená Simeona Zikmundová, která měla vést legislativní radu vlády, se totiž své nominace vzdala.

Zda Česko bude mít v polovině ledna vládu s důvěrou, teď především závisí na vývoji v ODS. Některým členům se totiž nelíbí, že se ODS vzdala obsazení ministerstev financí a pro místní rozvoj. Podle místopředsedy pražské organizace strany Jiřího Janečka někteří poslanci z ODS prý zvažují, že pro Topolánkův kabinet ruku ve sněmovně nezvednou. Premiér Topolánek však soudí, že jeho ODS je jednotná:

"Nemyslím si, že by pražští poslanci nehlasovali pro takovou vládu, protože je to vláda, kterou jsme si hned po volbách, řekl bych, 'vysnili'. Má velkou podporu veřejnosti, a proto by měla vzniknout. Personální obsazení není podstatné, je opravdu marginální."

---

Na českou polární stanici Johanna Gregora Mendla na Ostrově Jamese Rosse v Antarktidě odcestoval 26. prosince vědecký tým. Dvanáctičlennou výpravu, složenou z geologů, biologů a geografů vede prof. Pavel Prošek z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, která stanici postavila. Cílem expedice je všestranný výzkum změn v oblasti, ze které ustoupil ledovec. Profesor Prošek zdůraznil, že základní podmínkou přežití v náročných podmínkách nejchladnějšího kontinentu je neriskovat:

"Prostě hrdinství se dneska v Antarktidě už nepěstuje, alespoň v oblasti vědeckého světa. Nic nedobýváme, nepotřebujeme se dostat ani nejhlouběji, ani nejvýše, ani nejdál. Prostě děláme svou práci, a, pánbů zaplať, ta práce tam není všední."

Vybudováním stále základny v Antarktidě se Česká republika stala jedním ze států, které mohou rozhodovat o celém kontinentu. A co by měla podle jednoho z členů vědeckého týmu, profesora Jiřího Komárka z Botanického ústavu Akademie věd České republiky v Třeboni, prosazovat Česká republika?

"Antarktida je teď pod velkým tlakem různého využití. Můj osobní názor je, že statut kontinentu rezervovaného pro vědecký výzkum by měl být zachován, seč to jen půjde. Je to kontinent nesmírně krásný, ale také nesmírně křehký. Ekologické vazby jsou tam velice vyhraněné, ale tím jsou také velice náchylné k různým zásahům a velice ohrožené. Proto doufám, že převáží názor zachovat Antarktidu pro vědecký výzkum, ten, který má pro lidstvo nesmírný význam."

---

Foto: ČTK

Otužilci se jako každý rok na Štěpána sešli na pražském Žofíně, kde proběhl 60. ročník Memoriálu Alfréda Nikodéma. 119 plavců, z toho 24 žen, absolvovalo tratě 100, 300 a 750 metrů, teplota Vltavy přitom byla jen 6 stupňů nad nulou. Nejstarším z plavců, kteří okusili vodu šestistupňové Vltavy, byl tradičně olomoucký Ladislav Nicek. Ten v srpnu oslavil už 93. narozeniny. A po letošním ročníku si stěžoval jen na časové zpoždění celého programu:

Foto: ČTK

"Jenomže ten proces, ten ceremoniál tady byl krásný, ale na to čekání venku půl hodiny byl příliš krutý. No, krutý... Dalo to myslím zabrat. Jako starým lidem, víte."

Mezi plavci byla i Yvetta Hlaváčová, která patří k letošním přemožitelům La Manche. Při plavání si zašprýmovala s rozhodčím. Minula cíl a plavala dál. Bdělému zraku Jana Nováka, který rovněž patří k přemožitelům kanálu, ale neunikla a zastavil ji hvizd jeho píšťalky. "Chtěla jsem být vtipná jako správná blondýna," řekla Hlaváčová se smíchem.