Týden v ČR

Irácký prezident Džalál Talabání (vlevo) s českým premiérem Jiřím Paroubkem, foto: ČTK

Na třídenní návštěvu přijel v pondělí do Prahy irácký prezident Džalál Talabání. Česko bylo první evropskou zemí, kam v roli hlavy státu zavítal. Vyjádřil dík za podporu, kterou mu Praha poskytovala v době, kdy zastupoval opozici. Na setkáních s prezidentem Václavem Klausem a premiérem Jiřím Paroubkem pak zdůraznil aktuální zájem Iráku o posilování vzájemné spolupráce obou zemí v oblasti hospodářské, obchodní, vojenské, politické i kulturní. Irák by podle něj uvítal, kdyby se tam více českých firem a společností prezentovalo.

Irák má podle prezidenta Talabáního velký zájem na tom, aby česká vojenská policie i nadále školila irácké kolegy. Situace v zemi se podle něj postupně uklidňuje a říjnové referendum o přijetí irácké ústavy bude úspěšné. Jak řekl, ústava je důležitá pro stabilizaci země a on nepochybuje, že ji voliči podpoří.

"Většina Iráčanů navrhovaný text Ústavy přijme. Je pravda, že existuje skupina obyvatel, která tuto Ústavu odmítá, ale drtivá většina ji přijala za svou a podporuje ji," řekl irácký prezident Džalál Talabání.

Prezident Václav Klaus také nabyl přesvědčení, že se situace v Iráku zjevně stabilizuje.

"Zjistil jsem, že zde pan prezident stráví pondělí, úterý a většinu středy, z čehož dedukuji, že si může dovolit na tři dny nebýt doma, což je výrazem dobrého vývoje a stabilizace v Iráku. Když tady byl před třinácti lety ruský prezident Boris Jelcin, tak mohl přijet pouze na čtyři hodiny."

V úterý se prezident Talabání setkal i s českým ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou a převzal od něj zrestaurované vzácné dokumenty irácké historie, například zakládací listiny iráckého království, které byly poškozeny při dobývání Bagdádu a jichž se následně ujali čeští restaurátoři.

---

Bezpečnostní informační služba zaznamenala v České republice první pokusy o převod větších částek peněz systémem, který běžně používají muslimové a především teroristické organizace. Systém, který funguje po celém světě, se jmenuje Hawala. Pro tajné služby je téměř nemožné do něj vstoupit a kontrolovat ho. Materiály FBI a Interpolu podrobně Hawalu popisují a považují ji za jedno z nejzávažnějších bezpečnostních rizik. Mluvčí BIS Jan Šubert k hawalovým transakcím v Česku říká:

"My nejsme nějaký ostrov izolovaný od světa a hawalové transakce se uskutečňují i u nás. V případě, kdy má naše služba v této souvislosti určité podezření na nějakou vazbu směrem k terorismu, tak se samozřejmě hawalovým operacím věnujeme, nejčastěji ve spolupráci s našimi zahraničními partnery."

Systém Hawaly je založen výhradně na důvěře jeho účastníků. Neúčtují se úroky a finanční toky nelze dohledat. Hawaleři totiž peníze fyzicky neposílají, domluví se, danou sumu vyplatí, a později si podobným způsobem zpětnou operací vyrovnají závazky, které vůči sobě mají. Ředitel civilní rozvědky - Úřadu pro zahraniční styky a informace - Karel Randák říká, že podle odhadů tajných služeb proteče hawalovým systémem ročně kolem 80 miliard dolarů. Průběh hawalové transakce popisuje Karel Randák takto:

"Posílající složí příslušnou částku, obdrží jakýsi kód, tímto kódem se prokazuje člověk, který si v cílové destinaci peníze vyzvedává a na základě tohoto kódu je mu příslušná částka vyplacena. Vzhledem k tomu, že to je systém, který je v podstatě nedetekovatelný, je velice obtížné zjistit, jaké částky jsou posílány a kam jsou posílány."

Po teroristických útocích 11. září 2001 se ukázalo, že tento systém teroristům výborně vyhovuje.

---

Foto: ČTK

Tento čtvrtek, pět minut po dvanácté hodině, začala před ministerstvem zdravotnictví v Praze demonstrace soukromých lékařů. Soukromí praktičtí i odborní lékaři uzavřením ordinací protestovali proti opožděným platbám od zdravotních pojišťoven. Před ministerstvem zdravotnictví se jich nakonec sešla asi tisícovka z celé republiky. Předseda Sdružení praktických lékařů Václav Šmatlák připomněl, že soukromí lékaři právě před rokem předali ministryni zdravotnictví své návrhy, jak překonat finanční krizi ve zdravotnictví. Ministryně si však celý rok nenašla čas se s praktickými lékaři sejít.

"Dnes jsme uzavřeli své ordinace a sešli se zde před budovou ministerstva zdravotnictví, abychom veřejně vyjádřili svůj protest proti tomu, jakým způsobem je v České republice nakládáno s primární péčí a praktickými lékaři, kteří jsou jejím hlavním článkem. Svými kroky pak vedení ministerstva zdravotnictví přímo prohlubuje deficit veřejného zdravotního pojištění. Důsledkem je prohlubující se zadlužení zejména Všeobecné zdravotní pojišťovny a zpožďování plateb za provedenou péči."

Platby od pojišťoven se zpožďují o více než dva měsíce. Na demonstraci to potvrdil dr. Novák, dětský lékař z Hradce Králové, který ve své ordinaci ošetřuje asi tisíc dětí. Jeho současná finanční situace je prý velmi špatná.

"Já mám kontokorentní úvěr, který mám momentálně vyčerpaný, a pohybuji se pořád v takových vlnách - plus, minus. Musím nejprve zaplatit sestru, provoz ordinace, a teprve co zbude, můžu použít pro vlastní potřebu. Což momentálně samozřejmě není nic, naopak spíš stále větší zadluženost. Druhá věc je ta, že nezbývají peníze na vybavení ordinací a obnovu zařízení, které postupně odchází a chátrá."

Premiér Jiří Paroubek po středečním jednání se zdravotními pojišťovnami přislíbil, že soukromí doktoři peníze za svou práci dostanou, současně ale připustil, že to nebude hned.