Unikátní zlatá mince váží 130 kilogramů

Druhá největší zlatá mince na světě, foto: Zdeňka Kuchyňová

Druhou největší zlatou minci na světě můžete vidět na Pražském hradě. Česká národní banka ji nechala ji vyrobit jako symbol oslav 100. výročí vzniku československé koruny. Minci v nominální hodnotě 100 milionů korun mohou vidět návštěvníci výstavy v Císařské konírně.

Foto: Zdeňka Kuchyňová

Druhá největší zlatá mince na světě,  foto: Zdeňka Kuchyňová
Zpočátku se ukrývala ve vitríně zakrytá látkou, kterou odhalil guvernér ČNB Jiří Rusnok a Jaroslav Moravec, kurátor výstavy a expert na platidla a jejich historii přiblížil její parametry.

"Mince má průměr 535 milimetrů, tloušťku 48 milimetrů a hmotnost 130 kilogramů. Byla vyrobena v kooperaci švýcarské rafinerie Metalor, která provedla základní odlitek, který měl hmotnost 270 kilogramů, tedy více než dvojnásobek."

V rakouské mincovně Münze Österreich byl odfrézován reliéf pomocí digitalizovaného modelu podle výtvarného návrhu Vladimíra Oppla. V České mincovně v Jablonci nad Nisou se prováděly složité závěrečné povrchové úpravy.

"V tuto chvíli se jedná o největší minci Evropy, druhou největší minci světa, a největší minci světa vyrobenou technologií frézování, tedy třískového obrábění, protože ta největší australská je kompletně celá odlévaná. Je to mince prakticky z ryzího zlata, tzv. devítkové zlato. Je to zlato ryzí, protože ryzost tisíc neexistuje, to se nedá změřit," dodal Jaroslav Moravec.

Pamětní bankovka s Aloisem Rašínem,  foto: Zdeňka Kuchyňová
Autor výtvarného návrhu Vladimír Oppl pracoval i na dvacetikoruně s vyobrazenými tvůrci státu a tvůrci měny. Jaký byl rozdíl pracovat na takto obrovské minci?

"V podstatě je to to samé, protože na tu velkou minci jsem musel některé detaily dělat stejně, jako když jsem třeba modeloval Rašína nebo Masaryka. Dělal jsem tam detail mince z roku 1922. Přístup byl stejný, jen ty rozměry byly větší a dalo to víc práce."

První pamětní bankovka

Další zajímavostí výstavy je první pamětní bankovka vydaná ČNB. Má nominální hodnotu 100 korun a je na ní vyobrazen Alois Rašín, budova ČNB v Praze a některé další objekty spojené s československou měnou. Její autorkou je Eva Hašková:

Foto: ČTK / Vít Šimánek
"Já jsem nikdy takto prestižní nabídku nedostala. Dělám poštovní známky. Portrét, na který jsem dávala důraz, a který měl být hlavním bodem bankovky, jsem ráda udělala."

"Kromě Slovenky Márii Medvecké a její pověstné desetikoruny s portrétem Mičurinek a Oravskou přehradou, se jedná o první bankovku, kterou vytvořila Češka žena," dodal kurátor Jaroslav Moravec.

Vše je originál - zlaté cihly i mince

Přesně před sto lety byla vytvořena Československá devizová ústředna, která byla první měnovou institucí československého státu. Od 3. března 1919 došlo ke kolkování bankovek a 11.března vstoupil Alois Rašín se spolupracovníky do budovy Rakousko - uherské banky, a převzal ji. Pak ještě uplynulo dlouhých sedm let, než v roce 1926 vznikla Národní banka československá.

Foto: Zdeňka Kuchyňová
Výstava na Pražském hradě trvá do konce dubna. Návštěvníci na ní uvidí platidla i nejvýznamnější realizované i nerealizované výtvarné návrhy od renomovaných umělců za posledních sto let. Je tu například první emise tzv. státovek, připomněl Jaroslav Moravec:

"Byla to neobvykle široká řada devíti nominálních hodnot od jedné koruny po pět tisíc korun. Na všech je podepsán ministr financí Alois Rašín, a nesou datum 15. dubna 1919, i když některé hodnoty byly vydány až poté, co nebyl ve funkci. Jsou výtvarně velice krásné. Protože autorem některých z nich je Alfons Mucha, říká se jim také muchovky, ale jeho autorství je na méně, než polovině z nich. Tiskly se za velmi složitých podmínek ve dvou zahraničních a několika tuzemských tiskárnách. Chtěl bych upozornit, že vše, i ty zlaté slitky, je originál, nejsou tu žádné kopie."

Foto: Zdeňka Kuchyňová
Zajímavé jsou i bankovky tzv. londýnské emise. Byla to platidla, která v průběhu druhé světové války nechala vytisknout naše exilová vláda ve Velké Británii. Není na nich letopočet, protože se nevědělo, kdy válka skončí.

Koruna nebo frank?

Dokonce se uvažovalo o tom, že bychom platili nikoliv korunou, ale československými franky. I tyto návrhy jsou na výstavě. Jak dodal kurátor Jakub Kunert, když Alois Rašín přemýšlel o nové měně, tak původně uvažoval, že by tu mohly být dvě paralelní měny.

Na výstavě jsou i tři královské koruny,  foto: Zdeňka Kuchyňová
"Když se bavil se zástupci Rakousko-uherské banky, říkal, že rakousko-uherské bankovky zde budou platit po určitou dobu, a záhy předpokládá zavedení tzv. československého franku. Nakonec nevznikl. Když 25. února 1919 vzniká měna, v zákoně není napsané její jméno. Je tam pouze uvedeno, že se bude platit okolkovanými bankovkami Rakousko-uherské banky. Později, až 10. dubna se v zákoně objevuje název měny československá koruna a její zkratka Kč. Ale stále se uvažuje o tom, že bude existovat československý frank. Proto také v roce 1920, když vznikne zákon na téma Národní banky československé, tak je tam uvedeno, že její akciový kapitál bude znít na zlaté franky."

Na výstavě jsou i tři královské koruny. Ostatně jednu z nich najdete vyobrazenou i na dnešní české koruně. Jsou tu návrhy bankovek předních výtvarníků, jako byli Max Švabinský, Cyril Bouda, Karel Svolinský, Albín Brunovský nebo Oldřich Kulhánek. A protože je kapacita výstavního sálu jen 60 lidí, je možné, že tu budou fronty. Pamětní bankovku si zájemci mohou objednat. Vychází totiž v počtu 20 tisíc kusů. Zato zlatá obří mince je neprodejná a po výstavě skončí v trezoru.