Unikátní zlatá mince váží 130 kilogramů
Druhou největší zlatou minci na světě můžete vidět na Pražském hradě. Česká národní banka ji nechala ji vyrobit jako symbol oslav 100. výročí vzniku československé koruny. Minci v nominální hodnotě 100 milionů korun mohou vidět návštěvníci výstavy v Císařské konírně.
"Mince má průměr 535 milimetrů, tloušťku 48 milimetrů a hmotnost 130 kilogramů. Byla vyrobena v kooperaci švýcarské rafinerie Metalor, která provedla základní odlitek, který měl hmotnost 270 kilogramů, tedy více než dvojnásobek."
V rakouské mincovně Münze Österreich byl odfrézován reliéf pomocí digitalizovaného modelu podle výtvarného návrhu Vladimíra Oppla. V České mincovně v Jablonci nad Nisou se prováděly složité závěrečné povrchové úpravy.
"V tuto chvíli se jedná o největší minci Evropy, druhou největší minci světa, a největší minci světa vyrobenou technologií frézování, tedy třískového obrábění, protože ta největší australská je kompletně celá odlévaná. Je to mince prakticky z ryzího zlata, tzv. devítkové zlato. Je to zlato ryzí, protože ryzost tisíc neexistuje, to se nedá změřit," dodal Jaroslav Moravec.
"V podstatě je to to samé, protože na tu velkou minci jsem musel některé detaily dělat stejně, jako když jsem třeba modeloval Rašína nebo Masaryka. Dělal jsem tam detail mince z roku 1922. Přístup byl stejný, jen ty rozměry byly větší a dalo to víc práce."
První pamětní bankovka
Další zajímavostí výstavy je první pamětní bankovka vydaná ČNB. Má nominální hodnotu 100 korun a je na ní vyobrazen Alois Rašín, budova ČNB v Praze a některé další objekty spojené s československou měnou. Její autorkou je Eva Hašková:
"Kromě Slovenky Márii Medvecké a její pověstné desetikoruny s portrétem Mičurinek a Oravskou přehradou, se jedná o první bankovku, kterou vytvořila Češka žena," dodal kurátor Jaroslav Moravec.
Vše je originál - zlaté cihly i mince
Přesně před sto lety byla vytvořena Československá devizová ústředna, která byla první měnovou institucí československého státu. Od 3. března 1919 došlo ke kolkování bankovek a 11.března vstoupil Alois Rašín se spolupracovníky do budovy Rakousko - uherské banky, a převzal ji. Pak ještě uplynulo dlouhých sedm let, než v roce 1926 vznikla Národní banka československá.
"Byla to neobvykle široká řada devíti nominálních hodnot od jedné koruny po pět tisíc korun. Na všech je podepsán ministr financí Alois Rašín, a nesou datum 15. dubna 1919, i když některé hodnoty byly vydány až poté, co nebyl ve funkci. Jsou výtvarně velice krásné. Protože autorem některých z nich je Alfons Mucha, říká se jim také muchovky, ale jeho autorství je na méně, než polovině z nich. Tiskly se za velmi složitých podmínek ve dvou zahraničních a několika tuzemských tiskárnách. Chtěl bych upozornit, že vše, i ty zlaté slitky, je originál, nejsou tu žádné kopie."
Koruna nebo frank?
Dokonce se uvažovalo o tom, že bychom platili nikoliv korunou, ale československými franky. I tyto návrhy jsou na výstavě. Jak dodal kurátor Jakub Kunert, když Alois Rašín přemýšlel o nové měně, tak původně uvažoval, že by tu mohly být dvě paralelní měny.
Na výstavě jsou i tři královské koruny. Ostatně jednu z nich najdete vyobrazenou i na dnešní české koruně. Jsou tu návrhy bankovek předních výtvarníků, jako byli Max Švabinský, Cyril Bouda, Karel Svolinský, Albín Brunovský nebo Oldřich Kulhánek. A protože je kapacita výstavního sálu jen 60 lidí, je možné, že tu budou fronty. Pamětní bankovku si zájemci mohou objednat. Vychází totiž v počtu 20 tisíc kusů. Zato zlatá obří mince je neprodejná a po výstavě skončí v trezoru.
