Uplynulo 10 let od operace Pouštní bouře

r_2100x1400_radio_praha.png

Deset let uplynulo v květnu od návratu československých vojáků z války v Perském zálivu. Velkou medaili za osvobození od kuvajtského velvyslance převzali v pátek veteráni války v Zálivu. Ahmad Abdalláh Alí Buzubar vyznamenal přes 80 bývalých příslušníků Prvního československého samostatného protichemického praporu. Pamětní medaili dostali i od ministra obrany Jaroslava Tvrdíka. Dále již pokračuje Vilém Faltýnek.

Vyslání vojenské jednotky do Zálivu bylo pro československou armádu historickým mezníkem: Československo poprvé v poválečné historii vyslalo vojenský kontingent do války. Jak vnímal rozhodnutí pomoci napadenému Kuvajtu velitel jednotky Jan Valo?

"To bylo právě na tom to nejsilnější, ten motiv. Protože se jednalo o okupaci malého státu silnějším sousedem. Navíc takové jakési znechucení z těch prázdných proklamací minulých desítek roků, protože tehdy se taky pořád bojovalo za mír, ale mírových operací OSN jsme se absolutně nezúčastňovali, ničeho."

Do Perského zálivu v září 1990 odletěla protichemická jednotka o síle 208 mužů. Jako útvar začleněný do prvního operačního sledu se úspěšně zúčastnila operací Pouštní štít a Pouštní bouře, kdy postupovala spolu se saúdskoarabskými jednotkami. Vojenskou činnost na místě popisuje tehdejší velitel průzkumné čety kapitán ing. Michal Pecha.

"Ze začátku, když jsme přijeli do toho královského města, tak víceméně jsme čekali na rozkazy k rozdělení a k zaujetí nějakých prostorů, pak jsme byli rozděleni do dvou odřadů, vybudovali jsme základní tábor, tam teda naše hlavní práce byla zabezpečit chemiky a zdravotní odřad, vybudopvat opevnění a postavit tábory. Při propuknutí válečného konfliktu jsme s našimi chemickými odřady vyjížděli do předních linií a zabezpečovali jsme je po stránce bojové i týlové."

Podle tehdejšího ministra obrany Luboše Dobrovského vzešel nápad vyslat jednotku z hlavy prezidenta Havla, jako pokus navázat kontakt s demokratickou Evropou.

"Vyslání protichemické jednotky do Kuvajtu znamenalo výrazný doklad toho, že československá armáda má zdravé jádro a může spolupracovat v rozhodujících vojenských akcích s armádami demokratických států."

Byl v tom tehdejším rozhodování o účasti československé jednotky taky tento kalkul, ukázat, že československá armáda je schopná stát se členem NATO?

S jistotou můžu potvrdit, že tomu tak bylo."

Současný ministr obrany Jaroslav Tvrdík poznamenal, že v první polovině 90. let nebyla vojenská administrativa ani veřejnost připravena a schopna se vyrovnat s těmi, kteří sloužili v bojové operaci. Poslanci by podle něj měli v nebližší době schválit zákon o veteránech. Veteráni se tak zřejmě dočkají uznání a definice jejich společenského postavení.