Úřad na ochranu osobních údajů završil první rok své činnosti

Karel Neuwirt

Po roce od svého vzniku hodnotil svou činnost Úřad na ochranu osobních údajů. Jak zjišťovala Milena Štráfeldová, tento úřad ze zákona dohlíží na to, aby nikdo neoprávněně neshromažďoval a nezneužíval osobní údaje občanů. K tomu v nedávné minulosti například docházelo u rozsáhlých reklamních akcí, kdy se dopisní schránky plnily nabídkami zásilkových společností, určených přímo vytypovaným adresátům. Úřad dbá také o to, aby úředníci, správci budov, či poskytovatelé služeb či zdravotnická zařízení nadbytečně nepožadovali na občanech jejich osobní data, například rodné číslo při vstupu do budovy nebo na různých průkazkách. Řeší i stížnosti občanů na případy zneužití těchto dat. K charakteru těchto stížností a dotazů předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů Karel Neuwirt doplnil:

Karel Neuwirt
"V řadě případů se například občané domnívají, že je porušován zákon o ochraně osobních údajů. Přitom se jedná spíš o osobnostní problematiku, která by měla být řešena jinými zákony. Od subjektů jiných, to znamená, institucí, firem, atd., jsou ty dotazy na soulad jejeich zpracování dat se zákonem o ochraně osobních údajů."

K dosavadnímu počtu těchto stížností Karel Neuwirt upřesnil:

"Myslím si, že je to několik set stížnosti, těch stížností, které si vyžádaly naši kontrolní aktivitu kritizovaných nebo napadených subjektů, je zhruba mezi sto padesáti až dvě stě."

Úřad pro ochranu osobních údajů byl pověřen i vypracováním vyhlášky k používání elektronického podpisu. Na ní závisí, od kdy elektronický podpis občanům usnadní styk například s úřady. Dr. Josef Nejedlý z právního a legislativného útvaru úřadu k současnému stavu přípravy vyhlášky uvedl:

"Tato vyhláška je připravena v pracovní verzi, odešla do meziresortního připomínkového řízení, předpokládáme, že v měsíci říjnu, kdyby všechno i ve vládním legislativním procesu probíhalo dobře, bychom ji mohli mít už i účinnou."

Na základě prvních kroků Úřadu pro ochranu osobních údajů si veřejnost začíná uvědomovat, že po občanech jsou často vyžadovány údaje, které nejsou nezbytně nutné. Podle průzkumu veřejného mínění si to myslí až 60 procent dotázaných. Praxe přitom potvrzuje, že zákon o ochraně osobních údajů je obecnou úpravou, která nemůže postihnout všechny konkrétní případy. Všeobecně je však podle Úřadu pro ochranu osobních údajů třeba se přísnějšímu režimu zákona o ochraně osobních dat přizpůsobit.