Ústavní soud: preventivní ukládání informací z telefonu a webu končí

Preventivní ukládání informací z telefonu a webu končí. Spornou část zákona a celou prováděcí vyhlášku zrušil Ústavní soud. Ministerstvo vnitra označilo rozhodnutí za nešťastné, v důsledcích prý nahrává zločincům.

Telefonní operátoři a poskytovatelé internetu museli podle zákona nejméně půl roku uchovávat údaje o komunikaci a na vyžádání je předávat policii. Tato povinnost se nijak nevztahovala na obsah sdělení. Z výpisů však šlo vysledovat stopy elektronických aktivit člověka a podrobnosti o tom, kdo, kdy a s kým komunikoval, jaké internetové stránky navštívil a jaké služby využíval. Ústavní soud teď rozhodl, že uchovávání dat o internetové a telefonické komunikaci lidí je nezákonné. Vyhověl tak stížnosti 51 poslanců zastoupených Markem Bendou. Ten rozhodnutí soudu vítá.

"Hlavní problém je, že se uchovává strašně moc dat, které nakonec umožňují opravdu zjistit metr po metru, jak jste ten den šel, aniž bychom věděli k čemu je to vlastně potřeba. A může do nich úplně každý, a to není možné."

Přijetí sporné normy si vyžádala evropská směrnice. Zákon však podle soudců nepřiměřeně zasahoval do soukromí lidí. Chyběla pravidla pro využívání nashromážděných dat policií a záruky proti jejich zneužití, řekla soudkyně-zpravodajka Eliška Wagnerová.

"Naše právní úprava se tváří, že je implementací evropské směrnice. Tak to není docela pravda, protože jde nad rámec té evropské směrnice a neomezuje se především na závažné trestné činy a v dalších aspektech ani neodpovídá."

Eliška Wagnerová

Soudci rozhodli jednomyslně. Zákon měl původně sloužit především pro boj s terorismem. Podle kritiků se ale z normy stala rutinní pomůcka policejní práce, a to i v banálních případech. Podle mluvčího ministerstva vnitra Vladimíra Řepky však policie přichází o efektivní nástroj pro odhalování pachatelů trestné činnosti. S využitím údajů od operátorů totiž dokázala zmapovat, kdo s kým a kdy komunikoval a kde se pachatelé nacházeli v určité době. O tom, jak velkou komplikaci znamená usnesení soudu pro práci policie, řekl Českému rozhlasu ředitel Útvaru policejních zvláštních činností Tomáš Almer.

"Práci policie to nepochybně zkomplikuje, protože mantinely, které definovaly povinnosti poskytovatelů služeb, padly. Samozřejmě policii zůstávají oprávnění tyto údaje požadovat. Dát nám je poskytovatelé těchto služeb mohou pouze za období a v rozsahu, který budou mít k dispozici. V tuto chvíli se nedá prognózovat, jak se celá tato situace v praxi projeví."

Policie si loni vyžádala lokalizaci elektronické komunikace ve více než 86.000 případech. Jejich počet přitom rok od roku rostl zhruba o 10.000. Podle mluvčích mobilních operátorů je to dobrá zpráva pro zákazníky, kteří nebudou mít pocit, že je jejich operátor sleduje na každém kroku. Spornou otázkou ovšem zůstává použitelnost již vyžádaných údajů v trestních řízeních. Soudy o tom musí rozhodovat podle okolností jednotlivých případů.