Ústavní soud - novela volebního zákona

Vaclav Havel

Ústavní soud na návrh prezidenta Václava Havla a skupiny senátorů významně zasáhl do novely volebního zákona, kterou na základě opoziční smlouvy společně prosadily ODS a ČSSD. Soudci uznali téměř všechny námitky navrhovatelů, podle kterých byly některé části reformy protiústavní.

Vaclav Havel
Ústavní soud dal za pravdu prezidentu Havlovi, který poukazoval i na to, že zákon zpochybňoval smysl dvoukomorového parlamentního systému tím, že do poměrného systému vnášel příliš mnoho většinových prvků, spolu s dalšími omezeními, jako je povinná kauce ve volbách nebo nový model přepočítávání hlasů získaných ve volbách neúměrně posiloval a zvýhodňoval velké politické strany. Skupina senátorů, která se na Ústavní soud obrátila spolu s presidentem vytýkala zákonu i protiústavnost. Blíže jejich právní zástupce doktorka Kateřina Šimáčková.

Je to rozpor s Ústavou v tom, že základní demokratické principy spočívají v tom, že většina nemůže brát všechno, že je tu ochrana práv politické menšiny, např.podle článku 6 Ústavy.

Novela volebního zákona byla jedním z hlavních politických témat loňského roku. Na změně zákona trvala především ODS, která jí podmiňovala další existenci takzvané opoziční smlouvy a sociální demokraté nakonec změnu volebního zákona rovněž podpořili. Proti byli tehdy pouze komuniské a čtyřkoalice a prezident. Středeční rozhodnutí Ústavního soudu i motivy smluvně koaličních stran, které přijetí zákona prosadily komentoval předseda Senátu Petr Pithart:

"Je to poučení, že se takováto důležitá rozhodnutí nedají dělat silou, ti by vlastně neměl rozhodovat Ústavní soud, na tom se prostě měly rozhodující politické síly dohodnout, doufám, že si z toho vezmou ponaučení."

Rozhodnutí Ústavního soudu uvítal i prezident Václav Havel, který se jednání soudu osobně zúčastnil:

"Jsem rád, že to takto dopadlo, je to událost velice důležitá pro vývoj politických poměrů a politického systému v naší republice a já pevně věřím, že parlamentní politické strany se co nejrychleji sejdou a začnou věcně jednat, jak znovu tento volební zákon novelizovat. Tak aby se mohly volby do Poslaneckíé sněmovny konat už s přihlédnutím k tomuto nálezu Ústavního soudu, podle přiměřených nových pravidel."

Volebním zákonem se tedy nyní musí znovu zabývat Poslanecká sněmovna. Strany "opoziční smlouvy" se po vynesení verdiktu nechaly slyšet, že se pokusí prosadit volební reformu znovu. Diskuse o podobě volebního zákona nebudou podle předsedy lidovců Jana Kasala lehké. V tuto chvíli se nedá očekávat nějaká vstřícnost ze strany ČSSD i ODS naplnit beze zbytku rozhodnutí Ústavního soudu.

I když Ústavní soud vyhověl prezidentovu návrhu takřka v plném rozsahu, jedna kontroverzní klauzela však v zákoně přece jen zústala, totiž omezení koalic pro vstup do Sěmovny. Každá strana, ať již kandiduje sama nebo v rámci koalice, musí nyní získat 5 % hlasů. V praxi to znamená, že například Čtyřkoalice by nyní musela pro vstup do Parlamentu získat nejméně 20% hlasů. Ani toto omezení se však v přepracované novele zákona, podle kterého se bude volit už v roce 2002 nakonec nemusí objevit.