Už máte napečeno?
Už máš napečeno? A kolik druhů? Nejklasičtější prosincové otázky vycházejí z české vášně pro vánoční cukroví - pro všemožné kuličky, úly, košíčky a rohlíčky…a bůhví jak se všechny ty zdrobnělinami nazývané druhy jmenují.
"Teď vyvalujeme linecké těsto, na linecká kolečka," popisuje Alena Ježková, kterou doplňuje její sestra:
"Nesmí být ani tenké, ani tlusté. Musí být tak akorát, aby ta kolečka nevypadala, jako když to dělají děti z mateřské školky."
"A taky aby se v troubě stejně pekla. Protože když uděláte jedno slabší, jedno silnější, tak potom ta slabší jsou samozřejmě upečené dřív, takže rychle tmavnou."
"Suché druhy se pečou jako první, aby se stihly do Vánoc rozležet, protože tam není žádný krém, který by to povolil, a těsto by zkřehlo, je tam to máslo. Takže linecké těsto, pracinky, vanilkové rohlíčky. Toto cukroví se peče jako první 28. listopadu, nejpozději 30. listopadu opravdu, aby se do Vánoc stihlo rozležet. Kdežto to krémové potom - pařížské rohlíčky, isidory, kávové oválky, mandlová srdíčka, tam je všude krém, a to stačí těch 14 dní před Vánocemi nebo týden, to se těsto plní. Teď budeme plnit 12., 13., 14. prosince, takže 10 dní do Štědrého dne. A to se díky tomu krému krásně rozleží."
Symbolika vánočky
"Spodní čtyři symbolizují čtyři živly. Neboli oheň, vodu, zemi a vzduch. Prostřední tři prameny představují rozum, cit a vůli člověka a vrchní dva prameny se upínají k tomu, co vede člověka nejvýše, a to je vědění a láska. Tak to je symbolika vánočky. Tak to je symbolika Vánoc. A vánočku z devíti máme upletenou za pět minut. A špejlíme (jednotlivá patra se spojí kolmo propíchnutá špejlí, aby se během pečení nerozjela)-někdo nešpejlí, ale my nejsme takové frajerky. Když je tuhá vánočka, nepotřebuje špejle. Ale pak je to brousek a druhý den se nedá jíst. Když máte krásné těsto, musí se našpejlit. Když chcete mít hezkou vánočku, aby se nesvezla."
"Naše vánočka je křehká, jemná, kynutá" popisuje Zdeňka Mašková," když byste ji nezašpejlila, tak by se vám potrhala, svezly by se prameny, je to přece jen tíha. Těsto se pak dvakrát namašluje a až vajíčko zaschne, dávají se mandličky, aby se nevezly dolů. No a teď už vyndáváme překrásnou vánočku z devíti copů, která se nám vydařila."
"Zkusíme špejlí, přímo doprostřed vánočky zapíchnout, a ta špejle se nesmí táhnout, musí vyjet hezky. A vlastně jí dáváme tady nod nos vyzkoušet, jestli není mokrá. Musí být suchá. A byla suchá."
Připomeňte mi, jak dlouho se to peklo?
"Pekla se celkem 50 minut."
Na českém vánočním stole se neobjevuje jen vánočka a cukroví. Tradice se někdy liší i podle krajů nebo rodin. Třeba v Novém Jičíně se občas ještě dnes dělají speciální zapečené klobásy, které si prý oblíbil i ruský car Alexandr. A někteří říkají, že je to to nejlepší vánoční cukroví.
