V americkém San Mateu se konal první Sokolský běh na pobřeží Pacifiku
Sokolové se rozhodli po sto letech obnovit akci z roku 1919 Sokolský běh republiky. Loni se o akci dozvěděla prezidentka sanfranciského Sokola, paní Jara Dusatko.
„Jenže uprostřed covidových opatření nešlo nic organizovat,” vzpomíná jednatelka Sokola Milena Harvey. Proto se rozhodli uspořádat běh letos. „Zájem o akci byl úžasný, byla jsem sama překvapená. Museli, jsme uzavřít registraci už koncem minulého měsíce, právě kvůli tomu, že počet zájemců se rychle naplnil. Snad i proto, že jsme neomezovali účast jen na členy Sokola, ale mohli se zúčastnit i nečlenové.“
Předpovědi sice strašily lijáky, ale první sokolský běh na pobřeží Pacifiku v San Mateo ozářilo slunce. „Pět, čtyři, tři, dva, jedna,“ odpočítala startérka česky. Sportovci povzbuzováni příbuznými i přáteli vyrazili na trasu.
Největší obdiv a potlesk přihlížejících patřil rodičům s kočárky. Miminka si nestěžovala a naopak se velice bavila neobvyklou rychlostí, s jakou jejich rodiče projížděli po hliněném i asfaltovém povrchu, po rovině i do kopce.
Nešlo o vítězství, ale o účast
„Hurá, hurá, běží se krásně,“ snažili se mezi sebou komunikovat závodníci, kteří se usmívali a navzájem neznervózňovali, i když někteří zpomalili až k chůzi. Do cíle přiběhli všichni v pohodovém tempu a nikdo nevzdal. V posledních metrech ještě stačili zamávat členům vlastních fanklubů a zarecitovat „příště poběžíme zas, únavu ať vezme ďas!“
Nešlo o vítězství, ale o účast. „V každém z nás je soutěživost a vyhrát by byla nádhera. Pokud skončíme poslední, nebude nám to vůbec vadit. Rádi jsme se zúčastnili,” s úsměvem uvedli manželé Pravin a Simona Taniliani.
Simona ještě dodala: "Byla to vlastně moje povinnost, vždyť jsem se kdysi starala o moderní gymnastky. Na Moravě jsem spolupracovala s paní Bubníkovou a dokonce měla možnost se potkat i s jejím slavným manželem, hokejistou Vlastimilem. S Pravinem jsem se seznámila kdysi při studijní exkurzi v NASA. Zaujal mě i tím, že stejně jako já rád sportuje a běhá.“
Běžela celá rodina. Ujet musela 400 kilometrů
Až z Eureky v Oregonu, necelých 400 kilometrů od San Franciska, dorazila rodina Staiano. „Moc Čechů kolem nás nežije a tak jsme si tuhle příležitost k setkání s krajany nenechali ujít, zvláště když teď hostíme zahraničního studenta,“ uvedla pani Kateřina. A na otázku odkud, s úsměvem dodala: "Z Čech. Filip Tomášek je u nás na studijním pobytu.“
Ani šestnáctiletá dcera Amálka kvůli běhu neprotestovala: „Máma řekla, že jdeme běhat a tak jsem neodporovala. Jenom mi zapomněla říct kam, a jak daleko si musíme kvůli tomu zajet.“
Osobní kontakt nic nenahradí
K nejstarším přihlášeným účastníkům patřil ročník 1937 a mezi nejmladšími byly kojenci v kočárcích. Po udělení cen ve třech kategoriích, pro děti pod deset let za běh na 400m, děti pod 15 let na 800m, a pro dospělé 4 kilometry, následoval piknik.
Byl stejně jako sportovní akce sponzorován Czech School of California. Děti českých rodičů tak dostaly možnost si pohrát, pobavit navzájem v češtině a potrénovat, co se ve škole naučily.
Jak se podařilo zorganizovat celou akci v době celosvětové pandemie covidu 19? „Covid nás mnohé naučil. Výbor Sokola SF se rychle přeorientoval na program on line. Platforma Zoom nám umožnila schůzky, kde plánujeme aktivity, například online kurzy vaření a dokonce i kurz zdobení velikonočních vajíček a vánočního cukroví. Ale podle zájmu o náš běh a piknik, online akce nemůžou nahradit osobní kontakt,“ dodala Milena Harvey.
