V Beskydech začala likvidace Dolu Frenštát. K útlumu těžby černého uhlí dochází už řadu let
V Dole Frenštát se uhlí nikdy netěžilo, ale jeho konzervace stála každý rok 40 miliónů korun. Teď začala likvidace. V útlumu je černouhelná těžba v Česku už řadu let.
Těžní jámy Dolu Frenštát se začnou zasypávat v září. Jak řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), na rozdíl od jiných míst v kraji, kde má hornictví staletou tradici, se lidé v oblasti Frenštátu s potenciální těžbou nikdy neztotožnili.
Okolní samosprávy a spolky léta bojovaly proti možnému zahájení těžby a usilovaly o likvidaci dolu. Ten byl v konzervačním režimu víc než čtvrt století a teď přišlo finální rozhodnutí - zasypání dolu. Použito bude zhruba 200.000 tun hlušiny, potvrdil Josef Lazárek ze státního podniku DIAMO.
"11. září odzkoušíme a 12. září naplno sypem. To vlastní sypání je proces velmi krátký. Tři neděle a máme zasypámo."
Pak přijde na řadu betová vrstva a sanační a rekultivační práce. Náklady na likvidaci dolu dosáhnou asi 155 milionů korun.
Těžní věže možná poslouží jako pivovar a vyhlídka
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) řekl, že na místě dolu vznikne brownfield. Asi pětadvacetihektarové území by mohlo být využito pro kombinaci bydlení, podnikání, komunitní centrum, služby. Podle starosty Trojanovic Jiřího Novotného poslouží i těžní věže.
"Například z jedné chceme mít řemeslný pivovar a druhá bude spíše vyhlídka a bude menší."
Těžba černého uhlí je v Česku v útlumu už řadu let. Ostravsko-karvinské doly (OKD) dnes těží pouze v hlubinném dole ČSM v karvinském revíru. Ročně vyprodukuje 1,2 milionu tun uhlí. V OKD pracuje včetně dodavatelských zaměstnanců přibližně 3300 lidí. Ještě v roce 1990 fungovalo v revíru 13 šachet a OKD zaměstnávaly 104.000 lidí.
Podle původních plánů měla těžba v OKD skončit už v roce 2022. Později ministři financí a průmyslu řekli, že se tu bude těžit do konce roku 2025. Útlum těžby má na starosti státní podnik Diamo, který od OKD převzal utlumované doly.
Za deset let bez uhlí? Část politiků chce termín posunout
Za deset let by se výroba elektřiny a tepla měla obejít bez uhlí. Je to v programovém prohlášení vlády. Část politiků by však chtěla tento termín posunout.
Hnědé a černé uhlí využívá asi deset elektráren a vytápí polovinu domácností. Uhlí chce v českém energetickém mixu podle odpovědí pro server irozhlas.cz ponechat opoziční hnutí SPD i většina hnutí ANO včetně jeho prvního místopředsedy Karla Havlíčka.
„Myslím si, že do doby, než se dobudují obnovitelné zdroje a jádro, tak do té doby tady musíme mít tranzitní zdroje. A já jen říkám - nehrajme si s tím plynem. Může to být určité riziko. Tak proč bychom si dnes měli dramaticky odstavovat uhlí, když bychom mohli s tím uhlím být třeba do roku 2038 plus mínus."
I někteří koaliční poslanci považují konec uhlí do deseti let za příliš rychlý. Myslí si to například senátor ODS Tomáš Jirsa.
"Považuji rozhodnutí o odchodu od uhlí za zásadní chybu těchto vlád, protože to není rozhodnutí jenom této vlády. Ta už přišla k hotovému."
Naopak konec spalování uhlí odkládat nechtějí Piráti. Rok 2033 má podporu i mezi politiky hnutí Starostové a nezávislí.
Černé uhlí se v Ostravě a okolí začalo těžit v 70. letech 18. století. Rozmach přišel ve 30. letech 19. století. Doly zpočátku patřily zejména arcibiskupovi Rudolfu Habsburskému (1788 až 1831), který je odkázal olomouckému arcibiskupství. Od arcibiskupství koupil doly Salomon Rothschild, který na Ostravsku začal podnikat v roce 1843.
