V ČR by mohl vzniknout testovací okruh pro auta bez řidiče

Foto: Filip Jandourek, ČRo

V Česku by mohl vzniknout testovací okruh pro auta jezdící bez řidiče, autonomní vozidla by se do budoucna mohla zkoušet i v běžném provozu na dálnicích, nebo ve městech. Vláda schválila koncepční materiál, který se zabývá rozvojem aut schopných se částečně, nebo zcela řídit samy.

Foto: Filip Jandourek,  ČRo
Prvky chytrých silnic, které umí komunikovat s vozidlem, se v Česku nyní testují v pilotním provozu. Inteligentní dopravní systémy dokážou mimo jiné varovat řidiče před náhlou nebezpečnou situací.

Vláda a zástupci autoprůmyslu podepsali memorandum, které má usnadnit také vývoj elektromobilů. Memorandum hovoří o výstavbě sítě dobíjecích stanic, na kterých se bude vláda i nadále finančně podílet, řekl premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD.

"Jedná se například o otázku zvýhodnění uživatelů elektromobilů, o rozvoj veřejné dostupné dobíjecí infrastruktury a s ní také související požadavky na dostatečně robustní distribuční síť."

Podle Sobotky automobilový průmysl v Česku zaměstnává přímo 150.000 lidí, nepřímo ale vytváří pracovní místa pro zhruba 400.000 lidí. Každých 23 sekund se v Česku vyrobí jedno auto


Kiwi.com je nejrychleji rostoucí firmou ve střední Evropě

Brněnský prodejce letenek Kiwi.com je nejrychleji rostoucí technologickou firmou ve střední Evropě. S růstem o 7165 procent mezi roky 2013 a 2016 vede žebříček, který sestavila společnost Deloitte.

"Je to super získat takové ocenění. Pro mě i pro celý tým je to úžasné zadostiučinění, ale ještě důležitější jsou pro nás ta čísla,"říká zakladatel Kiwi.com Oliver Dlouhý. Firma je na trhu od roku 2012 a chce být jedničkou na celosvětovém trhu s cestováním. Denně se na jejich stránkách uskuteční přes 2 miliony rezervací.

Další česká firma, a to pražský výrobce 3D tiskáren Prusa Research, skončila na třetím místě s růstem o 6910 procent. Online prodejce módy ZOOT vyhrál kategorii Velká pětka, kam spadají společnosti, které s ohledem na svou velikost nemůžou soutěžit s firmami v hlavním žebříčku, ale přesto významně rostou.


Pobídky by místo montovnám měly jít technologických centrům

Jiří Havlíček,  foto: archiv Ministerstva průmyslu a obchodu ČR
Investiční pobídky by měly nově směřovat do projektů s vyšší přidanou hodnotou. Místo montoven stát podpoří například vznik či rozšíření technologických center a center strategických služeb. Zvýhodněny mají být také malé a střední firmy. Výrobní podniky mají podporu dostat jen tehdy, pokud jejich zaměstnanci budou brát alespoň průměrnou mzdu v kraji. Návrh ministerstva průmyslu a obchodu schválila vláda. Teď směřuje asi 90 procent pobídek do výroby.

Podle ministra Jana Havlíčka z ČSSD mají nová pravidla taky usnadnit přístup k podpoře menším podnikům.

"V současné době se stává, že nemohou dostáhnout na podporu formou investičních pobídek. Tímto se snažíme jít směrem k menším a středním firmám například tím, že se sníží minimální práh pro výši investice, aby měl projekt nárok na investiční pobídky."


Nezaměstnaných je nejméně za 19 let, ceny rostou nejvíc za 5 let

Nezaměstnaných je v Česku nejméně za 19 let. O práci se v září ucházelo 284.915 lidí a nezaměstnanost klesla na 3,8 procenta. Podle analytiků se trh práce začíná přehřívat a povede to k tlaku na růst mezd a poté i na růst cen. Spotřebitelské ceny přitom v září rostly meziročně nejrychleji za posledních pět let. Vzrostly o 2,7 pct. Mohou za to hlavně potraviny - popsala Pavla Šedivá z oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu: "Například vajíčka byla dražší o 26 procent, mléko skoro o 12 procent, sýry o 14 procent a máslo dokonce o 55 procent."

Vyšší inflace ekonomy nepřekvapila a ve svých komentářích očekávají, že růst spotřebitelských cen se i v dalších měsících bude držet nad dvěma procenty.

Dařilo se i českému průmyslu. Výroba meziročně vzrostla na 5,8 procenta.


České firmy začínají být závislé na dotacích

Karel Havlíček,  foto: Filip Jandourek,  ČRo
Závislost na dotacích se mezi českými podniky zvětšuje. O státní nebo evropské peníze si pravidelně žádá už třetina středních firem. Vyplývá to z průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Podle ní společnosti cílí hlavně na evropské fondy, odkud často získají víc peněz než ze státních programů. Z dotací hradí například rekonstrukce továren nebo taky vzdělávací kurzy zaměstnanců.

Podle firem chybí takzvané malé granty, dodává předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček:

"Mají problém s poměrně vysokou administrativou. Ty úplně malé firmy, zejména živnostníci si zase stěžují na to, že není možné čerpat částky relativně malé - v řádu třeba statisíců korun."

Podle odhadů ekonomů bude objem přímých dotací z Bruselu do budoucna klesat. Firmy, které jsou na jejich čerpání závislé, a nepřipraví se včas na jejich omezení, proto můžou řešit i existenční problémy.


České domácnosti stále více nakupují

Tržby v maloobchodě v srpnu zrychlily svůj meziroční růst na 4,8 pct. Je to více než v červenci a také více než ve většině zemí Evropské unie. Když se podíváme na to, u čeho se útraty nejvíce zvedly, tak to přesně odpovídá období dovolených.

"Meziročně nejvyšším tempem rostly výdaje za pohonné hmoty a také za knihy, čili typicky dovolenkové produkty," upozornil hlavní ekonom UniCredit Pavel Sobíšek. Růst maloobchodních tržeb odpovídá růstu ekonomiky. A tedy i tomu, že je nízká nezaměstnanost.


Testy potravin prodávaných v různých evropských zemích znovu odhalily rozdíly

Rozdíly v potravinách prodávaných v různých evropských zemích potvrdil další test. Polovina testovaných výrobků z Česka se lišila od podobně balených potravin ze zahraničí. Výzkumníci z Vysoké školy chemicko-technické v Praze zkoumali potraviny z Česka, Slovenska, Rakouska, Německa a Maďarska. Z jednadvaceti výrobků jich bylo stejných jen 7.

Foto: Štěpánka Budková
Podle viceprezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu pro obchod Pavla Mikošky vznikají rozdíly tím, že se obchodníci snaží vyrábět potraviny v domácích podmínkách:

"Asi tak u tří výrobků by se dalo hovořit o tom, že výrobce měl zadání vyrobit levnější výrobek. U dalších výrobků, kde byla zjištěna rozdílnost, si nemyslím, že bylo zadání, aby se vyrobil výrobek s diametrálně levnější recepturou."

Ukázalo se, že třeba ve špagetách pro rakouský trh byla kvalitnější pšenice nebo že pizza prodávaná v českých obchodech obsahovala místo sýru náhražku. Jen mírné rozdíly se ukázaly u kojeneckých výživ. Jedna z nich vyráběná pro české zákazníky měla dokonce vyšší podíl zeleniny, než ta určená pro Německo.


Huisman začal vyrábět vyhlídkové plošiny pro zaoceánské lodě

Společnost Huisman Konstrukce z Frýdecko-Místecka začala pracovat na výrobě unikátních vyhlídkových plošin pro zaoceánské výletní lodě. Letos plánuje vyrobit dvě. Hodnota jedné zakázky dosahuje řádově stovek milionů korun. Zařízení bude vážit 120 tun.

Prosklená gondola zavěšená na rameni zvedne do padesátimetrové výšky nad hladinu moře až 16 cestujících včetně jednoho operátora. Jeden výjezd na vyhlídkové plošině má trvat přibližně 15 minut a očekává se, že tuto neobvyklou atrakci ročně využijí tisíce turistů. Podobnou plošinu už má několik lodí. První dokončená zakázka se má na loď dostat počátkem roku 2019.


Metrostav získal miliardovou zakázku na stavbu mostu v Norsku

Stavební společnost Metrostav postaví v Norsku most přes jeden z fjordů. Zakázka má hodnotu 2,2 miliardy korun, na českou společnost připadá 1,5 miliardy. Zbytek získá norský partner Bertelsen and Garspestad (BG). Stavět se začne na jaře, informuje server E15. "Na jaře příštího roku zde začneme stavět 730 metrů dlouhý most přes fjord," Součástí zakázky je i tříkilometrový tunel.

Metrostav projekty v zahraničí nahrazuje nedostatek projektů na českém trhu. V Norsku jde o jeho čtvrtý projekt. V současnosti staví například v odlehlé části Islandu mezi dvěma fjordy šestikilometrový tunel, most a osm kilometrů silnice. Firma získala také zakázku na stavbu nového depa metra a podzemní lanovky v Istanbulu.


Madeta chystá síť prodejen a bister, obnoví mléčné bary

Foto: Oficiální facebook Mléčného baru Madetka
Největší zpracovatel mléka v zemi, jihočeská firma Madeta, chystá síť vlastních prodejen a bister. Uvedl to majitel firmy Milan Teplý v rozhovoru v týdeníku Euro. Madeta chce navázat na tradici mléčných barů, kdysi tak populárních. První prodejna a také první bistro již byly otevřeny v Českých Budějovicích.