V Plzni probíhá přehlídka českých filmů Finále

V Plzni probíhá soutěžní přehlídka českých filmů Finále. Je to jedna z řady filmových akcí, které se na téma film v České republice konají. Připomeňme třeba Karlovy Vary, Mezinárodní festival dokumentárních filmů v Jihlavě. Proč by měli diváci jezdit právě do Plzně? Čím se tato filmová přehlídka od ostatních liší?

Z filmu Karamazovi

"Filmový festival Finále Plzeň představuje českou filmovou produkci za uplynulý rok, tedy od dubna do dubna, od Finále do Finále. Představuje jak produkci hranou, tak dokumentární. Hraných českých filmů ve sledovaném období vzniklo 19, soutěže se jich účastní pouze 12. Ne každý film chce být uveden na tomto festivalu, protože by mu to potom zabránilo v účasti na jiných akcích. To je i případ filmu Karamazovi Petra Zelenky, který vznikl v koprodukci a koprodukční partner si nepřál uvedení zde. Organizátoři festivalu se ale snaží tyto filmy, které nesoutěží, divákům představit také."

Václav Táborský, foto: ČTK

Jak vůbec vznikl název festivalu Finále a jaká je jeho historie?

"Slovo Finále je spojením slov Filmy našich let. Festival vznikl pod tímto označením v roce 1967. Popudem tehdy byla snaha připomenout si filmy, které vznikly v té době, ale které už nebyly v distribuci. Byly to filmy, které vyjadřovaly tehdejší společenskou atmosféru, a po srpnu 1968 byla silná potřeba se k téhle produkci naplněné atmosférou svobody nějak vrátit. Organizátoři to zachovávají a řada těch filmů jejich let se na festival vrací dodnes. Historická sekce, která umožňuje návštěvníkům vidět archivní snímky na filmových plátnech, je tady trvale přítomná.

Existuje tu i sekce, která se jmenuje Nejbouřlivější desetiletí české kinematografie. Každý rok se vždycky organizátoři vracejí k jednomu roku a letos je to logicky rok 1968. Přijíždí mnoho tvůrců a zajímavá věc je, že mnoho filmařů má i osmičku ve svém narození. Je tu například osmdesátník Pavel Kohout, sedmdesátník Jiří Menzel, další sedmdesátník Hynek Bočan. Ze zahraničí přijel český emigrant Václav Táborský, který po roce 1968 emigroval do Kanady, zakládal tam filmovou školu. Přivezl sem film, který vznikl ještě před jeho emigrací, krátký film s Milošem Kopeckým v hlavní roli, který se jmenuje Dějiny na osmou. A tento název filmu dal název i jedné filmové sekci, která se věnuje i dalším osmičkovým výročím.

Jiří Menzel (vzadu) a Pavel Kohout, foto: ČTK

Probíhají tady diskuse o vlivu roku 1968 na českou kulturu. Diskutuje tady například Věra Chytilová, už zmíněný Václav Táborký. V čtvrtek proběhla zajímavá projekce filmu Spor, který jako televizní snímek zachytil dokumentární formou fiktivní přelíčení, ve kterém mladší generace obviňuje starší generaci. Ten snímek vznikl v 60. letech a protagonisty byli Pavel Kohout a Jiří Menzel. Oba přijeli do Plzně a po projekci se zúčastnili diskuse, kde se vraceli k tehdejší atmosféře ve společnosti, ale mluvili i o jiných věcech."