V Praze pokračuje zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky

r_2100x1400_radio_praha.png

V pražském Kongresovém centru pokračuje zasedání Mezinárodního měnového fondu a skupiny Světové banky. Jednání sleduje Zdeňka Kuchyňová.

První pracovní den finančníků začal zveřejněním Světového hospodářského výhledu. Ten předpokládá růst světové ekonomiky o 4,7 procenta. Na druhou stranu se však mnohé země propadají do chudoby. Podle zprávy Světové banky narostla chudoba ve středoevropském a středoasijském regionu ze 2 na 21 procent, což je mnohem větší rozsah, než se očekávalo. Klíčovým faktorem tohoto nárůstu je rozsáhlý ekonomický propad, který byl průvodním jevem prvních let transformace. Míra chudoby je stanovena na základě kritéria příjmů dvou dolarů na den. V jednotlivých transformačních zemích se přitom výrazně liší. Země ve střední Evropě na tom nejsou s chudobou tak špatně. Více než 60 procent chudých žije v Rusku, kde je 20 procent populace pod dvoudolarovou úrovní. Česká republika skončila v tomto hodnocení Světové banky mezi 24 transformujícími se ekonomikami Evropy a Asie na výborném 23. místě. Lépe je na tom pouze Slovinsko. Nejvíce chudých je v Tádžikistánu, Moldávii a Kirgizské republice. Světová banka vidí největší šance na omezení chudoby v rychlém ekonomickém růstu, což předpokládá vytvoření prostředí pro investice a zakládání nových firem.

A jak se světové finanční instituce dívají na ekonomickou situaci České republiky? Mezinárodní měnový fond vidí v české ekonomice i přes návrat k růstu rizika. Výhled mimo jiné uvádí, že pokračující restrukturalizace bankovnictví a tradičních odvětví je bržděna nízkým poskytováním úvěrů a vysokou nezaměstnaností. Pro příští rok očekává MMF růst hrubého domácího produktu o 3,2 procenta. Dodejme, že zasedání Měnového fondu a Světové banky se odehrává přesně deset let poté, co se Česká republika znovu stala členem obou globálních institucí. Tehdejší ministr financí a nynější předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus uvedl, že tento okamžik byl symbolem návratu k normálnímu světu. Podle jeho slov byl přínos fondu i banky při nastartování transformace české ekonomiky nepřehlédnutelný.

"Základní liberalizace cen obchodu, totální nedostatek deviz, základní půjčka od Mezinárodního měnového fondu - to byly klíčové věci, bez kterých by se 1. leden 1991 vůbec nemohl udělat."

Šéf největší odborové centrály Richard Falbr je však jiného názoru. Protestů proti zasedání finančníků se odboráři nezúčastní, přesto však fond i banku kritizují mimo jiné za špatnou finanční politiku ve třetích zemích. Podle Richarda Falbra musí obě instituce existovat, ale jejich podoba by se měla změnit. Za chyby odboráři považují například i postoj k české privatizaci, kterou dlouho obě instituce podporovaly a nyní ji kritizují. Premiér Miloš Zeman však některá rozhodnutí MMF považuje za správná.

"Mezinárodní měnový fond samozřejmě dodával celou řadu pozitivních doporučení počátkem 90. let v době, kdy já jsem kritizoval nikoliv privatizaci jako takovou, ale její konkrétní technologii, která se jmenovala kupónová privatizace. Pokud MMF nyní rovněž kritizuje kupónovou privatizaci, jsem tomu samozřejmě rád."

Dodejme, že při kupónové privatizaci občané získali téměř bezplatně část akcií firem. Následným prodejem se mnohé vlastnické vztahy staly neprůhledné.

V souvislosti se zasedáním MMF a Světové banky se očekávají demonstrace. Do Prahy se v těchto dnech sjíždějí policisté z celé republiky, aby posílili místní pořádkové síly. Protestů by se mělo zúčastnit podle odhadů až 20 tisíc demonstrantů. Zahájení dvoutýdenního programu se však obešlo bez jakýkoliv protestů. V okolí Kongresového centra platí mimořádný bezpečnostní režim, což poněkud omezuje život místních obyvatel, kteří musí k dokladům přiložit ještě kartičku ke vstupu. Právě na tom, jak se podaří zvládnout organizaci zasedání finančníků bude podle analytiků záležet jaký bude příliv investic do České republiky. Podle analýzy auditorské společnosti Deloitte & Touche celkový přínos zasedání pro českou ekonomiku v příštích pěti letech firma odhaduje na zhruba 8 až 17 miliard korun.