V Praze se představuje mnohobarevná Asie
Historické masky, hudební nástroje, hračky, ale i různé způsoby stolování nebo oblékání v asijských zemích - to vše ukazuje výstava, která v těchto dnech probíhá v pražském Domě u Kamenného zvonu. Je součástí festivalu Mnoho barev Asie, který Pražanům nabízí i filmová představení, taneční vystoupení, koncerty nebo ochutnávky asijské kuchyně. Jde o unikátní akci, na které se podílí 13 diplomatických zastoupení asijských zemí v České republice. Podrobnosti má Milena Štráfeldová:
uvádí velvyslanec Kazachstánu v Praze Sharip Omarov. Při přípravě výstavy se spojily tak rozdílné země jako Afghánistán a Jižní Korea, Indie a Mongolsko, Pákistán a Vietnam. Vystavují tu Čína, Malajsie i Thajsko. Populace těchto zemí představuje polovinu veškerého lidstva.
"Máme rozdílné kultury, a tak jediný možný přístup je vzájemný respekt ke kulturám různých zemí. Pokud jde o nás, Japonci milují českou kulturu a víme také, že mnoho Čechů má rádo kulturu japonskou,"
zdůraznil velvyslanec Japonska Hideaki Kumazawa. A velvyslankyně Filipín Carmelita Salas, která celý projekt Many Colours of Asia organizovala, dodává, že i Filipíny mají s Českem překvapivě mnoho společného:
"Mohu se zmínit o své zemi, Filipínách, která byla pod nadvládou Habsburků téměř čtyři století. To je skoro stejné jako v Česku."
Na celé akci se podílí i pražský magistrát. Podle náměstkyně primátora Markéty Reedové nešlo o to, nacházet v kulturách různých asijských zemí a Česka rozdíly:
"...naopak spíš najít toleranci a porozumění různých kultur. Konce konců jsme v informační společnosti a je potřeba, abychom rozuměli těm druhým. A nakonec zjistíme, že máme víc společného, než jsme si mysleli, i přesto, že geograficky jsme vzdáleni."
Samotná výstava v Domě u Kamenného zvonu nabízí podle svého kurátora Martina Hříbka jakousi ochutnávku Asie:
"Cílem té výstavy není poskytnout z historického nebo uměleckohistorického hlediska ucelený přehled o nějakém stylu, kultuře nebo zemi. Spíše chce umožnit divákovi prožít rozmanitost a různorodost Asie a zároveň poukázat na podobnosti lidské kultury na velmi lidské úrovni, na příkladech různého způsobu stolování, různého způsobu oblékání..."
Na výstavě tak návštěvník uvidí například repliku Zlatého muže z Kazachstánu ze 4. století př. n. l., který je složen z více než čtyř tisíc zlatých plátků, oltář pro dívčí obřad z Japonska nebo typické ženské pokrývky hlavy vyšívané stříbrnými mincemi z Pákistánu. Může si prohlédnout soupravu mongolských nomádů, která obsahuje rolovací šachy, jídelní hůlky nebo vyřezávanou tabatěrku, ale i půl druha metru vysokou sochu mytologického orla z Indonésie nebo indické hudební nástroje. Nechybějí ani tradiční obrazy a sochy, ukázky lidové kultury nebo moderního umění. A tvůrci výstavy připravili i asijskou hostinu s různými styly stolování. Jak vůbec bylo možné najít klíč k tolika rozdílným exponátům? Na to odpovídá architekt výstavy Petr Kolínský:
"To právě byl ten nejzávažnější úkol celého projektu, ale myslím i nejzajímavější, a dokonce po umělecké stránce i nejlákavější. Ty předměty jsme velmi dlouhodobě a pozvolna vybírali na každé ambasádě, kde jsme se dostali i do soukromých zákoutí rezidencí, aby se mohly v té bohatosti vrstvit na sebe. Takže barevný obraz Asie bude vznikat až v rámci návštěvy /výstavy/ a v rámci zkušeností každého diváka."
Zahájení výstavy se zúčastnila i manželka prezidenta Václava Klause Livia, která nad celým festivalem převzala záštitu:
"Asijské kultury jsou mi blízké jako takové, nejen kulturou, ale i kulturou lidskou. Mám ráda Asii. Když jsem byla teď na výstavě Barvy Asie, tak jsem ke svému úžasu zjistila, že kromě dvou jsem navštívila všechny země, které se na té výstavě podílely."
Kromě výstavy, která potrvá do 5. července, nabídne festival Many Colours of Asia řadu dalších akcí:
"Máme filmový festival, poprvé současně uvidíte filmy z různých zemí Asie. Uvedeme film, který zvítězil na berlínském festivalu a získal Zlatého medvěda. Je vynikající."
dodává filipínská velvyslankyně Carmelita Salas. Organizátoři unikátního festivalu, který podle nich dosud nemá v Evropě obdobu, chtějí dosáhnout jeho každoročního opakování.
