V souvislosti s koronavirem začíná studie kolektivní imunity - plošné testování populace

Foto: ČTK / Dalibor Glück

V Česku začíná studie kolektivní imunity. Plošné otestování až 27 tisíc lidí by mělo ukázat, jak velká část populace se už s koronavirem setkala a má vybudovanou imunitu.

Foto: ČTK / Dalibor Glück

Adam Vojtěch,  foto: ČTK / Michal Kamaryt
Studie by měla podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) ukázat výsledky na začátku května. Řada lidí totiž není zanesená ve statistikách, onemocněním přitom mohla už projít.

"Jsou to často lidé, kteří sami neví o tom, že daným onemocněním trpí, ale přitom se u nich vytvořily protilátky, případně jsou infekční. Proto jsme se rozhodli zorganizovat tuto velkou populační studii."

Studie podle Vojtěcha umožní pochopit, ve které fázi epidemie se nacházíme. Budeme moci odhadnou další vývoj a přizpůsobit mu plán rozvolňování ekonomiky.

"Celkem se bude jednat o vyšetření až 27 tisíc osob. Ta studie je skutečně obsáhlá a značně reprezentativní."

Foto: ČTK / Dalibor Glück
Pokud bude podíl nakažených v populaci nízký, čeká Česko další nárůst případů v příštích týdnech a měsících.

Do studie bylo zařazeno pět odlišných regionů

Výzkumníci vybrali regiony, které se epidemiologicky velmi liší. Jedná to o Jihomoravský kraj a Brno, kde jsou tři až čtyři desítky nakažených na 100.000 obyvatel. Dále to bude Praha (123), Olomouc (161), Litoměřice (400), Uničov a Litovel (665).

V Litoměřicích se nemoc rozšířila v domově důchodců, kde onemocnělo asi 70 klientů a zaměstnanců. Uničov a Litovel byly dva týdny na začátku epidemie uzavřené kvůli vysokému výskytu nakažených. Tam bude kvůli podrobnějšímu zkoumání odebráno účastníkům studie více krve do zkumavky.

Studie na začátku epidemie by neměla smysl

Ladislav Dušek,  foto: ČTK / Roman Vondrouš
Ředitel Ústavu zdravotnických informací (ÚZIS) Ladislav Dušek odmítl kritiku, že studie začíná pozdě.

"Často jsem dostával otázku: proč jste tu studii neudělali dříve? Prioritou muselo být zvládnout nástup té epidemie. To se podařilo. Pro realizaci takové studie je třeba mít dostatečnou testovací kapacitu. Bylo by neetické, kdybychom pořádali klinickou studii a ubírali testovací kapacitu lidem, kteří jsou indikováni k vyšetření. Realizovat takovou studii na začátku epidemie by nedávalo smysl, protože by byla velmi malá pravděpodobnost, že zachytíme někoho, kdo už je imunizován."

Data jednotlivých zemí jsou odlišná

Roman Prymula,  foto: ČTK / Vít Šimánek
Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly zaznívají i dotazy, proč Česko studii dělá a nevyužije data z jiných zemí. Ta jsou však velmi odlišná.

"Proběhly studie, které ukazují diametrální rozdíly. Malá německá studie ukazuje, že ve městě, kde byl karneval, se s nákazou setkalo 14 procent občanů. Ve Stockholmu to bylo 11 procent populace. Pak tu jsou data z Holandska, která ukazují hodnotu kolem tří procent. My se musíme soustředit na populaci naši, protože v řadě zemí, které neprošly intenzivní epidemií, se dá očekávat, že expozice populace byla podstatně nižší, i na hodnotách promilových. Očekáváme, že se budeme pohybovat mezi promilemi až procenty. V lokalitách, kde probíhala epidemii, to může být logicky vyšší."