V zádech člověk cítí, že černochům se nevyrovná

Spirituál kvintet

Spirituál kvintet působí na české hudební scéně už 45 let, jeho řadami za tu dobu prošly mnohé hudební osobnosti. Mezi nimi Karel Zich, bratři Nedvědovi, Irena Budweisserová nebo Dušan Vančura, jinak též český textař spirituálů a gospelů. Budweisserová - jako i ostatní zmínění - už léta paralelně buduje i svoji sólovou hudební dráhu. Po ní směřuje k jazzu a soulu.

V poslední desce "Nobody´s fault" se Budweisserová se skupinou "Fade In" vrací ke svému východisku, ke spirituálům. Jejich podoba je tu ale méně tradiční, než v jak ji znají posluchači Spirituál kvintetu:

"Jiné je to hlavně v aranžích, v obsazení, v interpretaci. Kdo poslouchá spirituály, kdo zná ten repertoár ať už v originále nebo v provedení Kvintetu, tak ví, že aranžérské postupy jsou daleko tradičnější, je to jiná harmonizace některých věcí. I když mám i u toho Kvintetu stran interpretace volnost, tak občas třeba v nějakém rytmizování, tleskání doktor Tichota říká: Hele, tohle by černoši nedělali! Já tady na to neberu ohledy. Zrovna tak jsem nechala volnou ruku i Mirkovi Linkovi, protože přesně někde v zádech člověk cítí to, že černochům, jejich provedení a jejich zpívání se nemůže nikdy rovnat. A proč se tedy snažit být co nejpodobnější, když navíc mě baví zkoušet, k čemu to člověka nakopne jinak, dál..."

Většina písní na nové desce je v angličtině. Podle Budweisserové totiž v Čechách chybí dobří textaři.

"Je to celkově spojené s existencí Spirituál kvintetu, protože tam ty texty nebyly překlady, nebyly jenom o víře, jenom o vztahu k bohu, ale vztahovaly se k daleko širším souvislostem. Je obtížné, dokázat tam dostat něco víc, a neslyšela jsem zatím texty nikoho jiného než Dušana Vančury. Takže není z čeho vybírat. Já jsem si tam troufla něco v jednom českém textíku, ale to je jen tak symbolicky."

A budoucnost Spirituál kvintetu?

"Netroufnu si říct, jakým způsobem se jednou tahleta kapitola, tahle éra uzavře. Fakt je ten, že teď je to zase velmi dobře nakopnuté, lidi chodí a chuť hrát vzhledem k reakcím posluchačů je pořád. Ponorka se občas zažene, jako se zahání celá ta léta, takže... nikdo neví, jak to bude dál."