V zahraničí v roce 1989 působilo přes dvě stě členů rozvědky

r_2100x1400_radio_praha.png

Ústav pro studium totalitních režimů a Archiv bezpečnostních složek zveřejnil na internetových stránkách seznam příslušníků komunistické rozvědky, kteří byli činní k 17. listopadu 1989. Tzv. hlavní správa rozvědky neboli I. správa SNB působila nejen na území bývalého Československa, ale také v zahraničí.

Seznam příslušníků bývalé rozvědky zveřejnil ústav jako první v postsocialistických zemích. Lidé si tak mohou prohlédnout jejich osobní karty i fotografie. Mezi příslušníky někdejší rozvědky figuruje i náměstek ministra vnitra a bývalý šéf Národní protidrogové centrály Jiří Komorous.

Ředitel ústavu Pavel Žáček uvedl:

"Z počtu 1028 příslušníků ke konci listopadu 1989 z toho 88 občanských zaměstnanců se nám podařilo identifikovat a na web uvést 985 osob. Jsou strukturovány podle struktury rozvědky, jak její centrály, která působila na celém území Československa, tak i oblastních odborů, které působily v jednotlivých krajích, je tam i několika stovek příslušníků, kteří působili na řadě legalizačních institucí, a pak také tzv. druhou zálohu, která působila v zahraničí."

Pavel Žáček upřesnil počty příslušníků v zahraničí.

"V roce 1989 jako součást organizace řízené sovětskou rozvědkou naše komunistická rozvědka působila na 39 rezidenturách v celém světě. Ty největší fungovaly pochopitelně v Rakousku a ve Spolkové republice Německo. Nicméně i některé další byly poměrně zajímavě obsazeny. V zahraničí k prvnímu srpnu 1989 působilo 236 příslušníků komunistické rozvědky plus dalších 33 na zastupitelských úřadech, kde sice nebyly legální rezidentury, ale ti příslušníci, kteří vykonávali funkce šifrérů a radistů, byli příslušníky rozvědky."

Rozvědka v zahraničí působila také proti představitelům exilu.

"Třeba byl veden svazek v rámci dlouhodobé akce 1. správy proti Pavlu Tigridovi. Ten svazek je zachován jako jeden z mála v kontinuální řadě skoro úplný až do ledna 1990. Čili zde můžeme vidět i některé aktivity, které přežily 17. listopad a kdy i nadále ta rozvědka vnímala ty osobnosti exilu jako tak nepřátelské, že ty operace pokračovaly dále."

Archiv bezpečnostních složek už na svých internetových stránkách zveřejnil objektové svazky 1. správy SNB. V těch byly shromažďovány informace k zahraničním institucím - např. politickým stranám, státním úřadům, armádním centrům, vědeckým institucím nebo různým emigrantským a církevním organizacím.

Na webu ústavu mohou lidé také nahlédnout do smluv o vzájemné spolupráci bezpečnostních složek v rámci socialistického bloku. První náměstek ústavu Miroslav Lehký připomněl např. dohodu mezi Československem a NDR.

"V roce 1958 se podepisuje protokol o další spolupráci, který se týká spolupráce dvou bezpečnostních složek hlavně na území Západního Berlína a západního Německa. Týká se akcí proti Rádiu Svobodná Evropa, exilovým centrům atd."

Ústav pro studium totalitních režimů umístil na web také videa z let 1988 a 1989. Zachycují např. Palachův týden, Národní třídu 17. listopadu, ale i třeba nácvik zásahu Veřejné bezpečnosti proti demonstrantům.