V Židovském muzeu v Praze byla otevřena nová expozice

Koruna na tóru, Praha 1906

Čtyřicet tisíc unikátních sbírkových předmětů, více než sto tisíc knih a na šest set tisíc návštěvníků ročně - i tak lze charakterizovat pražské Židovské muzeum, největší muzejní expozici židovských dějin a kultury mimo území Izraele. V těchto dnech zde byla otevřena nová stálá expozice, která mapuje historii Židů v Čechách a na Moravě v uplynulém tisíciletí. Na její vernisáži byla Milena Štráfeldová:

Židé se v českých zemích usazovali již od 10. století. Podle středověkých kronikářů patřili pražští židovští kupci dokonce k nejbohatším v celé Evropě. V následujících staletích je tu však, stejně jako v~jiných evropských zemích, čekala i řada pogromů a nuceného vysídlování. Teprve na konci 18. století, za vlády Josefa II., byli zrovnoprávněni s ostatním obyvatelstvem. Nejtragičtějším obdobím pro zdejší židovské obce byla ovšem nacistická okupace, při níž zahynulo více než 80 tisíc Židů, tedy plné dvě třetiny. Právě upomínky na vyhlazené židovské komunity se staly základem sbírek pražského Židovského muzea. Ředitel muzea Leo Pavlát ke sbírkovým fondům uvedl:

"Velká část těch předmětů se sem dostala během 2. světové války a ten tragický osud věcí, které byly vytrženy z kultu i z běžného užívání v domácnostech, předznamenává ten tragický osud lidí, kteří vlastnili ty předměty a za války zahynuli. V tomto smyslu ty předměty do jisté míry symbolizují všechny ty židovské oběti z Čech a Moravy."

Jednou z expozic Židovského muzea je i nová stálá výstava historie zdejšího židovského osídlení, která je umístěna v Maiselově synagóze. Jsou zde zpřístupněny historicky i umělecky nejcennější památky dějin českých a moravských Židů od jejich počátku kolem roku 1000 až do doby josefínských reforem na konci 18. století. O největších zajímavostech této expozice hovoří dr. Jana Smékalová z Židovského muzea:

"Jsou zde velmi staré nástavce na tóru, stříbrné koruny, které pocházejí ze 17. a 18. století. Dále zde jsou dvě nejstarší synagogální opony, nebo některé kuriózní věci, jako je například dlužní úpis, jehož ručitelem byl Jan Žižka z Trocnova, nebo erbovní listina Jakuba Basseviho, prvního Žida povýšeného do šlechtického stavu."

Sbírky Židovského muzea v Praze, k jehož návštěvnickému okruhu patří také židovský hřbitov či Staronová synagóga, získaly světovou proslulost. Leo Pavlát se zmínil i o nejnovějším ocenění muzea:

"Snad by bylo možno zmínit, že Židovské muzeum nyní dostane výroční cenu Bernarda Hellera, kterou uděluje Hebrew Union College ve Spojených státech. Je to poprvé, kdy tuto cenu získává instituce, ne tedy jednotlivec, a poprvé, kdy je to instituce, která není ze Spojených států nebo Izraele. A myslím si, že to má určitou váhu."