Václav Hollar - poutník po Evropě

S Historickými obzory si dnes připomeneme 400. výročí narození významného českého umělce Václava Hollara. K tomuto výročí připravila Národní galerie v Praze velkou výstavu "Václav Hollar a Evropa mezi životem a zmarem".

Václav Hollar, ač pobýval velkou část svého života v cizině, se často podepisoval Wenceslaus Hollar Bohemus. Vytvořil rozsáhlé umělecké dílo. Proslul zejména svými kresbami a grafickými listy, provedenými většinou technikou leptu. Národní galerie v Praze v tuto dobu vystavuje široký výběr Hollarových děl, které může návštěvník shlédnout v paláci Kinských na Staroměstském náměstí. Výstava nese název "Václav Hollar a Evropa mezi životem a zmarem". Proč je výstava takto nazvána, nám odpověděla kurátorka výstavy Alena Volrábová:

Praha

"Jednak ta výstava představuje dílo člověka, který se narodil v roce 1607 a zemřel v roce 1677 a my představujeme jeho dílo právě v období mezi jeho narozením a smrtí. Ale zároveň chceme představit, jak se v jeho díle a v díle jeho současníků projevilo dění v 17. století v Evropě. V té době se jednak kulturně Evropa vzmáhala. Projevovaly se nové umělecké směry. Začaly se objevovat nové myšlenkové proudy. Objevilo se mnoho významných vědeckých objevů. Ale na druhou stranu to byla doba, kdy zuřila třicetiletá válka a s ní související jiné válečné konflikty, různé katastrofy, a to je zase ten zmar. Takže to bylo období mezi rozkvětem Evropy a válkou, takže "mezi životem a zmarem".

V době Hollarova mládí došlo v českých zemích k bitvě na Bílé hoře, která představovala jiskru, jež zažehla následující třicetiletou válku. Habsburkové porazili české protestantské stavy a začali provádět rekatolizaci českých zemí. Mnoho protestantů muselo opustit domovinu a odejít do exilu. Hollar patřil také mezi protestanty. Musel Hollar odejít z Čech z důvodu svého vyznání? "Třicetiletá válka se jej dotýkala velmi, ale ne přímo osobně. Ta válečná dění, která v Evropě zuřila, jeho osud samozřejmě ovlivňovala, ale nedalo by se říci, že to byla přímá příčina. Jako se zřejmě nedá říci, že přímou příčinou jeho odchodu z Prahy by bylo jeho protestantské vyznání. Dříve se tento důvod uváděl, ale pravděpodobně to nebylo to hlavní. Pravděpodobně hlavním důvodem skutečně byla jeho snaha pokračovat ve svých uměleckých sklonech."

Hollar odchází z Prahy roku 1627 a jeho cesta se vydává do Německa, kde prošel mnoha uměleckými dílnami. Nakonec se dostává až do Londýna, který se stal Hollarovým druhým domovem, kde Hollar také založil rodinu. Ovšem po vypuknutí občanské války v Anglii Hollar odjíždí do Antverp. Pokračuje Alena Volrábová z Národní galerie v Praze:

Londýn, 1666

"V Antverpách pobyl Hollar několik let a po několika letech se kupodivu vrátil do Londýna, čemuž se mnozí podivují, že neodešel zpátky do Prahy, protože v té době už byl katolíkem. Pravděpodobně se ke katolíkům dal v Antverpách. Možná k tomu přispěla jeho anglická rodina, že tedy odešel do Londýna, kde se cítil doma. I když tam mu hrozilo nebezpečí. V Londýně vládl Oliver Cromwell. Také když odešel do Londýna, tak byl nejdříve uvězněn a až na přímluvu svých známých byl propuštěn."

Hollarův život spadá do doby baroka. Je možné mluvit o něm jako o barokním umělci? "Já bych byla s označením barokní umělec u Hollara velmi opatrná. Pokud chápeme barok jako označení období, tak dejme tomu můžeme říci, že on zaznamenával barokní kostýmy svých dam a tak dále, ale co se týče baroka jako uměleckého proudu, tak ten se Hollara dotkl jen velice málo, a to v těch případech, kdy pracoval na základě předloh jiných umělců. Jinak jeho vlastní tvorba vychází spíše z vlivů ještě od mistrů ze 16. století."

Je možné u Hollara najít jeho osobitý rukopis, kterým by se odlišoval od ostatních umělců své doby? Odpovídá Alena Volrábová: "Krajiny v sobě mají rysy miniaturní krajiny, ale zároveň jistou monumentalitu, takže v těch krajinách je jisté napětí. Typické je pro ty krajiny, že je tam velmi málo lidských postav. Hollar příliš nepoužíval stafáž, což v té době ale jinak bylo velmi obvyklé u jiných umělců. Takže jeho krajiny jsou ztichlé. Je v nich málo děje. Ty práce jsou poměrně statické, což mu dokonce bývá někdy vyčítáno. Bývá nazýván ilustrátorem doby."

Hollarův význam pro dějiny umění podtrhuje fakt, že v jistém ohledu Hollar předběhl vývoj umění. V jakém smyslu, to nám řekla Alena Volrábová:

Holandské válečné lodě, 1647

"Hollar byl velmi solitérní osobnost. Řekla bych, že v jeho krajinářské tvorbě docílil zvláštní atmosféry takové teskné atmosféry, kterou potom vytvářeli až umělci 19. století."

Silný vliv Václava Hollara můžeme sledovat v České republice i dnes. Na jeho dílo navazuje světoznámá "česká rytecká škola", známá ve světě především známkovou tvorbou, mezi jejíž nejvýznamnější představitele můžeme počítat mezi jinými Bedřicha Housu, Josefa Herčíka, Miloše Ondráčka, Jiřího Švengsbíra a další. Posluchač Václava Hollara také zřejmě zná podle jeho pražské veduty. Jak to bylo s Hollarovými návštěvami Prahy po jeho odchodu do exilu? Pokračuje Alena Volrábová: "Hollar po svém odchodu z Prahy v roce 1627 žil několik let v Německu a Prahu navštívil už jen jednou. A to když došlo k jeho osudovému setkání s jeho budoucím mecenášem hrabětem Thomasem Howardem z Arundelu, který cestoval za císařem Ferdinandem do Rakouska a při té příležitosti se podívali všichni s celým doprovodem také do Prahy. Tak Hollar naposledy ve svém životě pobyl v Praze 6 dní v té době v roce 1636. Pak už se sem nikdy nepodíval," uzavírá Alena Volrábová.