Včely se letos mohly ulétat

0:00
/
0:00

Ceny mnoha potravin jdou už řadu měsíců nahoru. Tento trend by mohla posílit i další nepříznivá zpráva. Kvůli vysokému úhynu včelstev v Česku i jinde v Evropě prý výrazně podraží med a tudíž i výrobky z medu. Včelaři jsou ale v tomto ohledu opatrnější. Spíše varují před jinými škodlivými důsledky úbytku včel. Podrobnosti zjišťoval Zdeněk Vališ.

Miloslav Peroutka, foto: autor
Včelaři už mají jasno. Zimu nepřežila asi třetina z více než půl milionu tuzemských včelstev. Přímé škody prý zatím přesahují sto milionů korun. Jak řekl Radiu Praha tajemník Českého svazu včelařů Miloslav Peroutka, v některých regionech je situace velmi vážná.

„Bohužel jsou oblasti, kde uhynulo až 90 procent včelstev.“

Odborníci uvádějí, že tam, kde zanikne už třetina včelstev, tam se začíná projevovat negativní dopad na opylování a biodiverzitu. Následně pak mají zemědělci nižší výnosy.

„Co se týče skladby zemědělských plodin, bylo vypočteno, že na území České republiky bychom potřebovali zhruba 700 až 750 tisíc včelstev. V loňském roce jsme zazimovali 520 tisíc včelstev, takže už to byl vlastně podstav. Tím, že nyní uhynula třetina včelstev, jsem se tedy dostali asi na polovinu optimálního stavu.“

Uvádí Miloslav Peroutka. Někteří farmáři i zahrádkáři prý letos tento nepříznivý stav už pocítí.

„Hlavně zahrádkáři už nám volali, že třeba ty raně kvetoucí stromy, jako jsou meruňky a broskvoně, sice kvetly a ačkoliv nebyly mrazy, téměř není nasazeno ovoce.“

Na druhou stranu včelaři připouštějí, že větším škodám na zemědělských plodinách zabránilo letošní příznivé jarní počasí. Umožnilo včelám uplatnit jejich pověstnou pilnost.

„To menší množství včelstev dokázalo skoro kompenzovat ty ztráty. Včely totiž letos mohly pracovat v době květu řepky, později kvetoucích stromů atd. od slunka do slunka. Byť jich bylo méně, tak tu opylovací činnost skoro plně nahradily, protože opravdu pracovaly až 12 hodin denně. Včely dokázaly díky příznivému počasí pracovat nejen delší dobu, ale létají i mnohem delší vzdálenost. Z oblastí, kde včelstva přežila, létají včely až do vzdálenosti pěti kilometrů, takříkajíc do území nikoho.“

Výrazný úbytek včel u nás i jinde v Evropě způsobila varroáza, nemoc vyvolaná přemnoženými roztoči. Těm výrazně svědčily dvě po sobě jdou jdoucí teplé zimy. Včelaři ale přiznávají, že částečně si problémy způsobili sami.

Přenašeč varoázy na těle včely
„My jsem vždy byli pyšní na to, že na rozdíl od ostatních zemí Evropy i světa, kde docházelo k plošnému úhynu včelstev, u nás jsme tomu dokázali zabránit. A to zásluhou organizovanosti a koordinovaného postupu proti onemocnění varroáza. Ke ztrátám u nás nedocházelo. Včelaři tedy v loňském roce udělali totéž, co vlastně dělali už v uplynulých dvaceti letech. Vždycky to stačilo. Jenže tím, že tentokrát přišly dvě teplé zimy za sebou, tak ono už to nestačilo.“

Problém je v tom, že obnovit včelstva nejde většinou z roku na rok. Úbytek je plošný a také zde platí zákon nabídky a poptávky. Ceny včelstev rostou. A jelikož valná část českých chovatelů je v penzijním věku, část z nich by to nemusela finančně zvládnout.

„Obáváme se, že někteří včelaři, kteří přišli všechna včelstva, už vůbec chov neobnoví.“

Vláda chce pomoci včelařům tím, že zvýšila letošní dotaci o 25 milionů korun. Pomáhat chtějí i kraje. Dotace ale nebude automatická.

 Robert Schmied, foto: autor
„Není to, jak je někdy prezentováno, dotace za to, že včelstva uhynula. Dostane ji jen ten včelař, který obnoví chov, a to v rozsahu asi jedné třetiny ceny včelstva.“

Státu jde samozřejmě o podporu hlavního poslání včelařství, kterým je opylování. Produkce medu a dalších včelích produktů se na prospěšnosti včel podílí jen asi deseti procenty.

„Proto nejen náš stát, ale i Evropská unie podporují včelařství. Med lze zatím dovézt řekněme z třetího světa. Nelze ale dovézt opylení.“

Přesto už zazněly hlasy, že letošní produkce medu bude nižší a cena se prý může zvýšit až dvojnásobně. Miloslav Peroutka to tak černě nevidí.

Sklenice pravého českého medu, foto: autor
„Odhadujeme, že cena naroste. Nemyslíme si, že tak dramaticky. V současné době už naši včelaři sklízejí první med, to znamená ten světlý, nektarový. Díky dobrému počasí v době květu některých ovocných stromů, řepky nebo třeba pampelišky se zdá, že úroda toho prvního světlého medu bude dobrá. Protože jsme zemí, kde se vyprodukuje každý rok více medu, než dokážeme zkonzumovat, myslím, že úbytek třetiny včelstev se na produkci českého medu dramaticky neprojeví.“

Potíž je spíše v tom, kde sehnat pravý český med, ceněný ve světě pro svou kvalitu a biologickou hodnotu. Obchodní řetězce prodávají většinou jen různé laciné směsky z dovozových medů, převážně z Číny a Jižní Ameriky. Někdy ani zákazník nezjistí, odkud vlastně kupovaný med pochází. Dvě třetiny vzorků těchto medů dokonce označila loni Česká obchodní inspekce za nevyhovující. Jednak kvůli přítomnosti nežádoucích látek, jednak proto, že nešlo o pravý med, ale různé průmyslově vyráběné cukerné sirupy. Pravý český med sežene zájemce spíše v zahraničí nebo v menších a ve specializovaných prodejnách, popřípadě ho nakoupí přímo u včelaře, takzvaně ze dvora. Vodítkem pro zákazníka je ochranné označení Český med na etiketě a jak podotýká Robert Schmied ze svazu včelařů také ochranná známka, logo ´včela na buňce´ vylité přímo do sklenice.

„Včelař, který je členem Českého svazu včelařů, aby mohl užívat tuto ochrannou známku, má povinnost dodržet svazovou normu o kvalitě medu. A tato norma je přísnější než normy o medu v Evropské unii a než samotná česká norma. Chce-li zákazník získat kvalitní med, má téměř stoprocentní záruku, že to bude právě med naplněný do sklenic s touto ochrannou známkou.“