Vědci bojují za záchranu českého česneku

Krize kolem infekce, kterou způsobuje neznámý kmen bakterie E.coli, by mohla paradoxně pomoci českým zemědělcům a potravinářům. Spotřebitelé asi budou více preferovat domácí produkty. Česko bylo zelinářskou velmocí vyhlášenou zelím, okurkami a česnekem. Teď se většina zeleniny dováží. Zahraniční dovozci jsou totiž levnější. Čeští zemědělci i vědci začali bojovat za záchranu česneku.

Foto: Zsuzsanna Kilian / Stock.XCHNG

Topinka s česnekem, bramboráky nebo česneková pomazánka. Těmhle dobrotám dává český česnek nezaměnitelné aroma i zdravotní účinky. Česko bývalo v zelenině velmocí. Umíme vypěstovat brambory, cibuli, jablka nebo mrkev. Přesto obchody nabízí dánskou cibuli nebo španělské brambory. Jedinou silou, která je schopná vrátit na pulty ve větší míře české potraviny, jsou zákazníci. Lidé jsou nyní ochotni zaplatit i 190 korun za kilogram českého česneku. Sehnat ho v obchodě je však zázrak. Najdete tu česnek z Číny, Španělska nebo Nizozemska. Obrovský zájem je o český česnek na farmářských trzích.

"Šel jsem se podívat, jestli bude český česnek. Sehnali jsme, tak to vyzkoušíme. Chceme si ho vysadit i doma, protože čínský, to není ono,"

řekl jeden z návštěvníků českobudějovických farmářských trhů. Za jeden den tady česneku prodali čtvrt tuny a kdo přišel později, měl smůlu. Že je český česnek specifický potvrzuje i Jiří Zámečník vědecký pracovník Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze.

Foto: ceskydomacicesnek.cz

"Náš český česnek je specifický hlavně svým aroma. To je daleko silnější, než dovozové česneky a také tím, že se pěstuje v našich podmínkách a dává vyšší výnosy. Česnek je zelenina, která netvoří semena, takže je velmi těžké uchovat ho z roku na rok, takže se většinou přesazuje na poli. Vzhledem k různým nepříznivým klimatickým podmínkám může dojít ke ztrátě jednotlivých genotypů. Proto naším úkolem bylo vzácné genotypy česneku uchovat v tekutém dusíku."

Česnek se tak zamrazuje na teplotu kolem minus 200 stupňů Celsia. Jedná se o pilotní projekt EU, do kterého je zapojeno deset zemí. Má dokázat, jak by se státy mohly starat o genofondy vegetativně množených rostlin. Česko má navíc česneků obrovskou sbírku.

"Česká republika má největší sbírku dlouhodenních česneků na světě - kolem 640. Šlechtitelé, případně budoucí pěstitelé mají z čeho vybírat. V té sbírce jsou velmi vzácné odrůdy, které se už nevyskytují nikde jinde než v té sbírce, popřípadě my je máme zamraženy v tekutém dusíku."

Jak dlouho sbírka vznikala?

"To už je historicky velmi dlouho, asi před 30 nebo 40 lety vznikl v Olomouci Výzkumný ústav zelinářský. Později zanikl a této stanice v Olomouci se ujal náš ústav. Dnes se díky těmto sbírkám zelenin stává pro Evropskou unii velmi zajímavým spolupracujícím pracovištěm."

Podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslava Zemana se u nás ročně spotřebuje 70 dekagramů česneku na osobu. Bylo by potřeba rozšířit jeho pěstování na 600 hektarů. Zatím je však pouze na 75. To by od zemědělců vyžadovalo dát stranou sadbu a neprodat vše na spotřebu. Mimochodem nejstarší archeologický důkaz o pěstování česneku pochází z Kyjovska. Archeologové tu vykopali nádoby této cibuloviny staré 7 tisíc let.

A podobně jako s česnekem je to i s další zeleninou. Od nuly začínají na Znojemsku. Před dvaceti lety se tu sklízelo 55 tisíc tun okurek, dnes je to třetina. Jen firma Znojmia kdysi produkovala tolik okurek, co dnes nesklidí na polích celé Česko. Podobně je to s rajčaty. V roce 1990 se jich pěstovalo 54 tisíc tun, před dvěma lety jež jen 19 tisíc.